Štědrý dotační program nabízející miliony na „opravu domu po babičce“ a k tomu ještě velmi výhodný úvěr od stavebních spořitelen se má od září opravdu rozjet a zájemci budou moci o milionovou zálohu začít žádat. Alespoň to tvrdí ministerstvo životního prostředí, jehož lidovecký šéf Petr Hladík s plánem rozdat velké částky mezi vlastníky nemovitostí přišel, a sklidil za to od dalších koaličních partnerů kritiku za populismus. O dotace navíc od podzimu budou moci žádat i majitelé bytů.

Příjem žádostí o dotace z programu Oprav dům po babičce spustí ministerstvo životního prostředí v průběhu září. Obecně může využít dotace ekonomicky aktivní vlastník domu. Musí jít o stavbu postavenou v roce 2013 a dříve a platí, že není omezení v tom, zda jej zdědil, získal v rodině nebo koupil. Žadatel musí mít dalších deset let v domě trvalé bydliště. Možnost žádat je pouze jednou za dobu trvání programu, je ale možné žádat o peníze i zpětně s tím, že způsobilé výdaje jsou za komplexní zateplení provedené od ledna 2021.

Právě komplexní zateplení je základním požadavkem programu, k němu pak mohou domácnosti dodat další opatření, jako je například výměna zdroje vytápění nebo instalace fotovoltaických panelů. Do toho je možné čerpat i další štědré bonusy, například za kombinaci více opatření, bonus pro vybrané znevýhodněné kraje a region, kam spadá Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj, nebo bonus na nezaopatřené děti. To se také stalo předmětem další kritiky.

„Zásadní výhodou programu Oprav dům po babičce je to, že nabízí finance předem jako zálohu a na rozdíl mezi výší příspěvku a cenou prací nabízí možnost využít zvýhodněný úvěr ze stavebního spoření. Zájemci o dotace získají také možnost vyřídit dotaci i výhodný úvěr bez nutnosti zástavy na pobočkách stavebních spořitelen. Tato nová činnost stavebních spořitelen s sebou přináší i nezbytné dílčí legislativní úpravy. Z toho důvodu bude možné výhodné úvěry čerpat až od roku 2024,“ řekla deníku Echo24 mluvčí resortu životního prostředí Lucie Ješátková.

Fakt, že nastavení dotace na opravu domu je opravdu velmi štědré a dostupné téměř všem, kdo vlastní nemovitost, vedlo k tomu, že proti příliš benevolentnímu nastavení podmínek vystoupili i koaliční partneři lidovců. Plán ministra životního prostředí Petra Hladíka byl vnímán jako populistické gesto.

Šéfce TOP 09 Markétě Pekarové Adamové se nelíbilo, že by na peníze měli dosáhnout žadatele bez ohledu na jejich majetkové poměry, a mluvila proto o nutnosti majetkového testu. Stejně tak by se měly posuzovat i příjmy žadatelů. Pirátský ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, pod jehož resort spadají také právě záležitosti kolem bydlení, dotační program označil za špatnou akci. Bližší informace a vysvětlení po Hladíkovi chtěli i Starostové a ODS.

Resort životního prostředí si ale stojí za tím, že všechny připomínky koalice řeší, že se program od září spustí a že v něm žádné změny nenastanou.

„Ministr životního prostředí společně s ředitelem Státního fondu životního prostředí řeší všechny připomínky s koaličními partnery v širším kontextu nastavení všech ostatních podtitulů celého programu Nová zelená úsporám. V září spouštíme i nabídku dotací pro bytové domy, opět se zohledněním nízkopříjmových domácností. Ministr proto žádné zásadní změny v programu Oprav dům po babičce nepředpokládá,“ tvrdí Ješátková.

Částka ve výši 40 miliard korun, kterou chce stát na dotacích rozdat, pochází z tzv. Modernizačního fondu, který spadá pod plán evropského Green Dealu a čerpá peníze z prodeje emisních povolenek. Peníze čerpané z fondu musejí být využity na zelené a úsporné projekty. Prostředky z fondu končí ve Státním fondu životního prostředí, který jednotlivé projekty financuje, a tedy peníze rozděluje.

To kritizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který v červenci tvrdil, že systém rozdělování peněz nefunguje správně a chce požadovat změny. „Tady je dlouhodobý systémový problém, že peníze z modernizačního fondu končí podle pravidel ve Státním fondu životního prostředí. Je to mimo rozhodovací pravomoc vlády. Mně se ten systém nelíbí. Nemůžeme ho změnit, můžeme ale změnit způsob projednávání v Česku. A to budu chtít,“ prohlásil Stanjura. Podle něj by měla vláda pravomoc určit, na jaký typ projektu se dá jaké procento peněz z fondu. Státní fond životního prostředí by pak měl peníze administrovat.

Velké nepochopení dotace na bydlení vyvolala i kvůli tomu, že je nastavena tak, že na ni dosáhnou jen ti majetní, kteří nějakou nemovitost vlastní. O tom, jak nesmyslné je, aby stát poskytoval dotace vlastníkům nemovitostí, kteří tedy netrpí nedostupností bydlení, mluvil v rozhovoru pro Echo24 ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček.

„Rozumím tomu, že dáme-li lidem peníze na to, aby si zateplili dům a vyměnili okna, bude se tak dít rychleji než bez té dotace, což je asi žádoucí. Mám ale problém s tím, pokud přerozdělujeme peníze směrem k bohatým lidem. A peníze právě z programu Nová zelená úsporám a dalších čerpají většinou právě vlastníci nemovitostí. Pokud vlastním nemovitost, neměl bych být považován za někoho, kdo potřebuje poskytnout na svůj majetek finanční podporu,“ vyjádřil se k dotacím Křeček.