Po dlouhém čekání se otevřela zrekonstruovaná budova Císařských lázní proti hotelu Pupp. Jeden ze symbolů karlovarského lázeňství však láká nejen na své obnovené štuky a mramory, ale především na moderní multifunkční sál v podobě jakéhosi transformera z oceli, který usedl do dvorany národní kulturní památky, kde bude sloužit koncertům vážné hudby, filmovým projekcím i konferencím.

Cizelování akustiky

Petr Hájek (53) je architekt s přístupem vědce. Zajímá ho uplatňování nových poznatků z různých technických oborů, ať už jde o technologickou obsluhu objektů, nebo práci s materiály. Speciální pozornost – do značné míry i díky vlivu svého otce, učitele fyziky a matematiky – směřuje k optice a akustice. Téma optiky v poslední době zpracoval nejvýrazněji na své výstavě v českobudějovickém Domě umění z roku 2020, kde umožnil kolemjdoucím nahlédnout do výstavních prostorů přímo z ulice díky instalaci tří obřích periskopů. Akustikou se Hájek intenzivně zabývá dlouhodobě v rámci svých projektů koncertních a multifunkčních sálů, kterých má na kontě hned několik.

Svůj první multifunkční sál dokončil Petr Hájek (společně s kolegy architekty Tomášem Hradečným a Janem Šépkou v rámci již rozpadlého ateliéru HŠH) před deseti lety v Litomyšli. Jde o konstrukci z oceli a laminátu vloženou do zámecké Jízdárny, která díky svým pohyblivým částem umožňuje vytvořit správné akustické podmínky pro komorní hudební představení i konference. Ateliér HŠH stál také za rekonstrukcí olomouckého Arcidiecézního muzea, během níž vznikl další sál s proměnlivou akustikou. Svou dosud největší realizaci z tohoto soudku dokončil Petr Hájek už pod hlavičkou vlastního studia roku 2018 – jde o moderní samostatný sál DOX+ pro stejnojmennou pražskou galerii současného umění.

Půjde to?

Zkušenosti z těchto projektů Petr Hájek uplatnil u svého nejnovějšího počinu. Už věděl, že vložit samostatný sál do dvorany neorenesanční budovy z konce devatenáctého století je možné. Město Karlovy Vary totiž Hájka nejprve požádalo, aby prověřil, zda je takový záměr vůbec realizovatelný. Zatímco architekt o tom nepochyboval, expert na akustiku Martin Vondrášek z AVT Group si už tak jistý nebyl. „Když za mnou Petr s projektem přišel poprvé, chtěl jsem ho s tím hned vyhodit,“ vzpomíná dnes s úsměvem Vondrášek, který si posléze udělal několik testovacích modelů, které jeho pochybnosti postupně rozptýlily. Věděl zároveň, že se na Hájka může spolehnout, protože s ním spolupracoval na akustice všech výše zmiňovaných sálů.

Prostor dvorany historického budovy byl pro dopravu konstrukčních prvků dostupný pouze střechou – od začátku tak bylo jasné, že sál se bude muset na místě sešroubovat z jednotlivých dílců, celkově šlo zhruba o sto padesát tun. „Bylo to jako stavět plachetnici v lahvi. Nejprve jsme museli vše vyrobit a nanečisto sestavit v hale, abychom věděli, že nic nechybí. Poté bylo nutné vše očíslovat, rozložit a zas sestavit v atriu budovy. Šlo o mravenčí práci, za kterou stojí úžasní technici z GRADIOR TECH a AVT Group,“ popisuje postup architekt. Konstrukce vestavěného sálu stojí na šesti nohách, díky kterým dochází k eliminaci vibrací z okolí i zamezení nutnosti stavebně zasahovat do zdí či podlah historické památky.

Svým tvarem výrazně připomíná filmového transformera – o to víc, že celé hlediště se může vertikálně pohybovat s ohledem na potřeby různých produkcí. Sál bude zázemím Karlovarského symfonického orchestru, hodí se ale i pro filmové produkce nebo konference. Správnou akustiku zajišťuje množství prvků a detailů od otáčivých panelů na stropě sálu po zamýšlený osmnáct metrů vysoký závěs po obvodu.

Karlovy Vary neměly dosud ze soudobé architektury prakticky co nabídnout. Realizace architekta a vysokoškolského profesora Petra Hájka potěší o to víc při vědomí toho, že sám z tohoto města pochází a plánuje zde i další projekty. Karlovy Vary nyní potřebují nové impulzy víc než kdy jindy a architektura může jejich rozvoji rozhodně napomoci.