Meziroční inflace v lednu zpomalila na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta, což je nejlepší hodnota od března roku 2021 – podle koaličních politiků konečné vítězství nad zdražováním, podle mnohých dalších odborníků je ale třeba pamatovat na to, že vyšponované ceny už o moc dolů nepůjdou. Postcovidová léta s vysokým tempem zvedání takzvané cenové hladiny totiž udělaly své a ceny i některých základních potravin v průběhu let stouply o desítky procent. Pozvolné ustalování tak bude běh na dlouhou trať.

Zpomalení inflace na 2,3 procenta znamená konec zdražování a konec nejistoty ohledně budoucnosti, prohlásil ve čtvrtek premiér Petr Fiala. „Je to dobrá zpráva, znamená konec dvouletého zdražování,“ řekl Fiala. Podle něj se naplňuje jeho vyjádření z vánočního projevu, kdy sliboval letos zlepšení ekonomické situace. Nižší inflace podle něj bude znamenat růst reálných mezd, které minulé dva roky klesaly. Projeví se i ve zlevnění úvěrů, což by mohlo pomoci firmám i celé ekonomice.

Zpátky už nepůjdeme

„Zdražování zpomaluje na obvyklou úroveň. To by byla z mého pohledu nejjednodušší interpretace. Samozřejmě to neznamená, že se ceny zboží a služeb, které v posledních letech vyrostly velmi rychle vzhůru, budou zlevňovat,“ upozorňuje hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

Na nakumulovanou inflaci i zvýšenou cenovou hladinu upozorňovali nedávno i další ekonomové. „Otazníkem stále zůstává rozsah letošního lednového přeceňování, které ukáže, nakolik se změnila či nezměnila inflační očekávání. Téměř jisté ovšem je, že inflace konečně klesne pod tempo růstu mezd a reálná životní úroveň se opět začne zvyšovat. Nicméně ztráty, která inflace v posledních dvou letech způsobila, jsou značné,“ poznamenal hlavní ekonom Deloitte a ekonomický poradce prezidenta David Marek.

„Výsledkem bude výrazně vyšší cenová hladina, která se již nevrátí na původní úroveň. Těžkou ránu navíc obdržely úspory českých střadatelů, které ztratily část své kupní síly,“ upozornil nedávno ekonom a Fialův poradce Štěpán Křeček.

Ekonomičtí novináři Miroslav Motejlek a Petr Skočdopole navíc upozornili, že inflace za leden 2021 až leden 2024 činila 32,1 procenta.

Inflace za leden 21 az leden 24 = 32,1 %

— MotejlekSkocdopole (@MotejlekSkocdop) February 15, 2024

Ve srovnání s rokem 2020 zdražily letos v lednu všechny potraviny, které ve svých měsíčních průzkumech sleduje Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny některých položek se zvýšily až o několik desítek procent. Nejvýrazněji v případě cukru, který tento leden stál téměř dvakrát tolik co před čtyřmi lety, nebo pšeničné hladké mouky, jejíž cena vzrostla o 72,88 procenta.

Naopak proti roku 2023 bylo levnějších devět z 13 uváděných položek, nejvýraznější zlevnění, o 24,09 procenta, zaznamenalo balení deseti vajec, o 21,11 procenta pak kilogram másla.

O 51,15 procenta na 38,74 koruny zdražil letos proti roku 2020 také kmínový chléb nebo o 41,24 procenta na 67,64 koruny kilogram bílého pšeničného pečiva. Asi 40,3 procenta si lidé připlatili za balení deseti vajec, vyšlo na 46,58 koruny. Zdražily ale i další položky.

Zatímco v roce 2020 stál kilogram brambor 20,45 koruny, letos v lednu to už bylo 27,70 koruny a v případě 150gramového kelímku jogurtu se cena zvýšila z 9,07 koruny v roce na 11,56 koruny, vyplývá z údajů ČSÚ. Kilogram másla pak zdražil o 7,49 procenta na 208,02 koruny a litr mléka o 24,37 procenta na 24,09 koruny.

Situace by se ale měla zlepšovat

Ekonomové současně upozorňují na to, že situace by se měla začít vyrovnávat, byť postupně. „Tou dobrou zprávou je, že nebudou tak rychle zdražovat, jako třeba vloni. Zároveň ale v ekonomice během letošního roku růst nominálních, ale hlavně i reálných mezd. Tedy mezd očištěných o změny cen. Díky růstu reálných mezd si budou moci domácnosti koupit více zboží a služeb i za předpokladu vyšších cen,“ vyjmenovává Peterka.

Dle něj tak sice ceny zůstanou na vyšší hladině, kupní síla Čechů se ale zlepší a budou si toho moci koupit více, případně kvalitněji.

Filip Pastucha z Deloitte má podobný názor. „Inflace s největší pravděpodobností klesla pod tempo růstu nominálních mezd a reálná životní úroveň domácností se začíná obnovovat. Náš model implikuje, že inflace v průběhu letošního roku již výrazně neklesne a návrat ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli lze očekávat až v roce 2025. Proinflačním faktorem může být výrazné oslabení české koruny pozorované v posledních týdnech,“ doplňuje.