V uplynulých dnech bylo lze sledovat v našich pražských končinách poučný příběh lidské arogance a následné zbabělosti: na tuzemskou propalestinskou demonstraci si jedna z protestujících oblékla mikinu s nápisem „1972 Olympics“ a zároveň si ústa přelepila páskou s nápisem „Free Gaza“.

Oba nápisy dohromady si kdekdo ve vzpomínce na palestinský atentát na jedenáct izraelských olympioniků pochopitelně vyložil jako podporu palestinského terorismu na Izraelcích a na Židech, ergo jako podporu řádění Hamásu před měsícem sedmého října. Když se fotografie této ženy roznesla po sociálních sítích, nastalo pozdvižení a ke kolujícímu obrazu se vyjádřil kdekdo (například včetně ministra vnitra) – každopádně zatímním výsledkem této lokální kauzy se stal podnět Policii ČR, která si ženu předvolala na příští týden k podání vysvětlení.

Vysvětlit veřejně už se ale událost podařilo. Nejprve se vyjádřil ženin snoubenec: „Zdravíčko. Je to moje snoubenka a mikina je z haloweenského kostýmu. Zabíjení všech civilistů odsoudila ve svém dnešním projevu. Nehledejte zbytečné senzace.“

Následně i sama nositelka mikiny: „Byla to neuvěřitelná, nepředvídatelná náhoda. Mikina byla součástí halloweenského kostýmu z předchozího dne a představovala postavu Trunchbull z dětské knížky Matilda. Nenapadlo mě zkoumat datum nebo událost podrobněji a ani to ve mně nevzbudilo žádné podezření, vzhledem k mé totální nevědomosti o těchto hrůzných událostech. Nepředpokládala jsem, že postava z dětského filmu bude mít nějakou spojitost s tímto hororem.“

Na obou vyjádřeních je pozoruhodná suverénní blahosklonnost, ledabylost a přesvědčení, že se vlastně nic nestalo, takže ani není třeba snažit se formulovat něco přesvědčivého nebo skutečně účastného. Vždyť nepřehlédněme, že ani jeden snoubenec se výslovně neomluvil Izraelcům – takže vlastně jejich vyjádření nadále působí tak, že olympijský masakr, respektive jakékoli násilí na Izraelcích, schvalují.

Nelidskost reakce překvapuje zejména u mužské půlky páru, někdejší politika Filipa Hausknechta. Pro leckoho je to asi jméno neznámé, velkou kariéru totiž zatím neudělalo. Ostatně můžeme se z této Hausknechtovy reakce domýšlet, že neúspěšným politikem je mimo jiné právě proto, že se ani nesnaží hlídat a promýšlet podobu svého projevu. (I když netřeba házet vinu na jediného: politické řemeslo kvůli spěšným, nepromyšleným a nekonzultovaným vyjádřením na sociálních sítí oslabilo celkově.)

No a pokud jde o postoj ženin: jistěže je možné zaklínat se svou vlastní nevědomostí, ale pak by snad dostatek taktu a znalostí měli prokázat další přítomní a ženu – ať už organizátoři, ať už další protestující – na nevhodnost jejího odění upozornit. Jenže nic, takže buď je to doklad skutečně mizerné úrovně českého školství, které moderní dějiny nevyučuje, či reklamní neschopnosti tuzemských televizí, které uvádějí film Stevena Spielberga Mnichov, aniž o něj diváctvo jeví zájem. Anebo – což by bylo horší – čeští propalestinští demonstranti Židům skutečně upírají právo na život a další existenci, protože se štítí s úctou je jako národ byť jen jmenovat.

Vyloženě trapně a zbaběle už působí vysvětlení jedné z organizátorek demonstrace, jež ke kauza mikina poznamenala, že si svršku nevšimla a že žena, která v ní přišla, je Maročanka a k protestu se přidala z humánních důvodů. Nejenže jde o výmluvu cizí národností (shodou okolností většinově muslimskou), ale hovoří se o humanismu tam, kde byl zjevně ignorován. Protože není možné, aby si nikdo z protestujících mikiny nevšiml a nevnímal ji stejně, jako ji následně vnímalo tolik jiných lidí.

Je skutečně tak složité a náročné se otevřeně a jednoznačně bez vytáček omluvit? Stačilo by říct třeba tohle: Podělali jsme to, nemělo se to stát, měli jsme ji přimět mikinu svléct – třeba demonstrativně na pódiu. Omlouváme se Izraelcům a Židům za toto cynické zneužití hanebné minulosti, které je ponižující pro ně, ale i pro nás při prosazování našeho přesvědčení.