Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou, oznámil na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel. "Gratulujeme! Vaše místo je v naší evropské rodině," vzkázal balkánské zemi Michel, který rozhodnutí premiérů a prezidentů zemí EU označil za klíčový krok na cestě Bosny a Hercegoviny do Evropské unie. Zdůraznil ale zároveň, že zemi ještě čeká na této cestě tvrdá práce. Summit také vyzval k okamžitému příměří v Gaze.

Evropská komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou letos v polovině března. Podle její hodnoticí zprávy se země za poslední měsíce významně posunula kupředu a přijala důležité reformy, například zákon o předcházení střetům zájmů či o boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

"Bosna a Hercegovina učinila významné kroky ke zlepšení systému justice, boje proti korupci, organizovanému zločinu a terorismu a zlepšení zvládání migrace," uvedla komise v prohlášení. Rovněž i zahraniční a bezpečnostní politika Bosny a Hercegoviny "je v plném souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, což je významný, pozitivní a zásadní krok v době plné geopolitických zvratů", dodala EK.

Bosna a Hercegovina formálně o vstup do EU požádala na začátku roku 2016, navazující procesy však podobně jako u dalších balkánských zemí postupovaly velmi pomalu. Kandidátský status země získala až v prosinci 2022.

EU žádá okamžité příměří v Gaze

Na agendě summitu byla také pomoc Ukrajině či využití výnosu ze zmrazených ruských aktiv pro nákup zbraní. V těchto bodech lídři nedospěli k závěru. Shodli se ovšem ve věci Gazy. Vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k udržitelnému příměří v Pásmu Gazy. Oznámil to předseda vrcholné unijní schůzky Charles Michel.

Podle něj dospěl dnes summit ohledně situace na Blízkém východě "k silnému a jednotnému" prohlášení.

"Úplný a bezpečný humanitární přístup do Gazy je nezbytný pro poskytnutí pomoci civilnímu obyvatelstvu při záchraně životů v této katastrofální situaci v Gaze," dodal Charles Michel.

O špatné humanitární situaci v oblasti hovoří závěry z jednání hned na několika místech. "Evropská rada je hluboce znepokojena katastrofální humanitární situací v Gaze a jejím nepřiměřeným dopadem na civilisty, zejména děti, jakož i bezprostředním rizikem hladomoru," píše se v článku 23 dokumentu, na kterém se dnes státníci shodli. Podle unijních vůdců je rovněž potřeba zajistit "úplný, rychlý, bezpečný a neomezený" humanitární přístup do Pásma Gazy.

Tam od loňského října izraelská armáda bojuje s ozbrojenci palestinského hnutí Hamás. Její operace jsou reakcí na teroristický útok, při němž bylo na jihu Izraele zabito přes 1200 lidí a dalších asi 250 odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna necelá polovina rukojmích.

Podle dnešních údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze, spravovaného Hamásem, zahynulo od začátku války v Pásmu Gazy nejméně 31.988 Palestinců.

Evropská rada dnes rovněž vyzvala izraelskou vládu, aby nepodnikala pozemní operaci v Rafáhu, která by "zhoršila již tak katastrofální humanitární situaci" v oblasti. Do Rafáhu se před boji v jiných částech Pásma Gazy uchýlil více než milion Palestinců.