Nejvěhlasnější český deník (založený roku 1893) koncem srpna přestává vycházet na papíře. Značka bude už jen vegetovat na internetu. Je to zpráva, která má potenciál dotknout se i člověka, co Lidovky už dlouho nekupoval, protože to jméno patří k české kulturní krajině.

V tomto smyslu to včera byla důležitější zpráva, než budou příští zprávy o zániku jiných novin, které jednou také přijdou. Už proto, že náklady na distribuci deníků, kterou má dohromady jako společná firma jejich vydavatelů Poštovní novinová služba (PNS), jsou dnes na zhruba třech čtvrtinách jejich ceny na stánku.

Fádní vysvětlení zní, že byly ztrátové, v rozsahu několika desítek milionů korun ročně. Přesto se zájemci objevovali. Nejen developer Serge Borenstein a některá další zmiňovaná jména, o LN a celou Mafru měl jednu dobu nefalšovaný zájem miliardář Pavel Tykač. Proč z těch všech jednání nic nebylo, teprve bude muset být podrobně vyzkoumáno a napsáno. Ale zřejmě tu svou roli sehrála podmínka, kterou si údajně dal při prodeji Babiš, totiž že nový nabyvatel do podzimu 2025, tedy do termínu příštích voleb a Babišova pokusu o velký návrat, Mafru dál neprodá.

Jiní insideři tu informaci zpochybňují, pravda ovšem je, že transakce od Agrofertu k Pražákovi byla rozfázovaná na splátky a až do splacení té poslední může Babiš celý obchod vzít zpátky a Mafru znovu ovládnout.

Že už se LN nebudou vyskytovat na papíře, je bezpochyby důkaz podvyvinutého citu některých superbohatých pánů pro českou historii. Dalo by se to napsat i tak, že značka Lidové noviny snad má právo dát si pauzu za nesvobodných režimů, tak jako ten deník nevycházel za komunistů, ale že v normálnějších poměrech se česká společnost bez deníku s intelektuální ambicí a unikátní historií neobejde. Bude muset. Ekonomické poměry ve vydavatelském odvětví jsou takové, že jiný deník s tímto druhem potenciálu už v České republice nevznikne, poněvadž založit ho na zelené louce a beze jména by paradoxně bylo mnohem těžší.