Vláda Petra Fialy v čele ODS vyzývá už dlouhodobě občany k tomu, aby se neostýchali čerpat dávky. Jako hlavní nástroj pomoci s vysokou inflací a drahými energiemi si zvolila příspěvek na bydlení. A podle posledních dat ministerstva práce a sociálních věcí lidé poslechli a stud odhodili. Počet vyplacených dávek je rekordní, jen za březen o příspěvek požádalo více než čtvrt milionu lidí. Stejně tak prudce narůstají státu výdaje na tyto dávky. Podmínky pro čerpání se navíc stále zjednodušují, dostat se ke státním penězům tak mohou už i domácnosti, které nelze označit za typicky nízkopříjmové.

Na příspěvek už má nárok každý, kdo za bydlení platí více než třetinu jeho měsíčních příjmů, a zároveň pokud tato třetina příjmů není vyšší než normativní náklady, což jsou zákonně stanovené průměrné náklady na bydlení domácnosti. Ty mají zamezit tomu, aby příspěvek nečerpali například vysokopříjmoví lidé platící zároveň velmi vysoký nájem. Žádat mohou jak vlastníci nemovitostí, tak nájemci, a nárok na dávku mohou mít i ti, kdo trvale bydlí například na vlastní chalupě nebo v podnájmu.

Od tohoto roku vzrostla jak výše normativních nákladů, tak životní minimum, a to o víc jak pět procent na 4 860 korun. A podle informací z Úřadu práce se hranice čistého příjmu, od které je možné čerpat příspěvek na bydlení, pro rodinu s jedním dítětem pohybuje už kolem 70 tisíc korun. Žádat od státu peníze tak mohou i domácnosti, které nelze označit za nízkopříjmové, což ještě před nedávnem nebylo příliš obvyklé.

O příspěvek žádá stále více lidí i kvůli tomu, že vláda zjednodušila způsob žádání o dávku, kdy už se žádost nemusí opakovaně podávat každý rok, ale formulář se vyplní jen jednou a peníze lidem chodí pravidelně každý měsíc. Aktualizovat údaje o příjmech a nákladech na bydlení navíc už stačí pouze dvakrát ročně.

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí byl v březnu zaznamenán oproti loňsku nárůst výdajů na dávky státní sociální podpory, kam spadá právě i příspěvek na bydlení, o víc jak 22 procent. Dohromady stát jen na těchto dávkách zaplatil za první čtvrtinu roku pět miliard. A meziroční nárůst způsobil právě zvýšený počet žádostí o příspěvek na bydlení následovaný příspěvkem na dítě.

Počet domácností, které o příspěvek na bydlení požádaly, pak podle březnových údajů vzrostl oproti minulému roku dokonce o 54 procent. Dohromady to v březnu bylo téměř 260 tisíc domácností. Navíc podstatně vzrostla i průměrná výše měsíčně vyplácené dávky, z 4200 na více než 5600 korun. A rychle rostly i žádosti o přídavek na dítě, meziročně o 42 procent.

Zmíněných 260 tisíc lidí, kteří o příspěvek požádali, je přitom nejvíce za posledních deset let. V březnu 2013 to například bylo 200 tisíc žádostí, v březnu 2016 to bylo 239 tisíc a například v březnu 2021 počet vyplacených dávek klesl na 172 tisíc. Stejně tak obrovsky narostly i výdaje na dávky ze státní kasy. Za letošní první čtvrtletí stát jen na příspěvku na bydlení vyplatil čtyři miliardy korun, loni to za stejné období bylo „jen“ 1,8 miliardy.

Premiér opakovaně vyzýval k tomu, aby všichni, kdo se dostanou do existenčních problémů a třeba nikdy předtím žádnou pomoc od státu nepotřebovali, se o ni nebáli říct. „Ať požádají třeba právě o příspěvek na bydlení, je to dobrá věc a je tu připravena právě pro ně,“ řekl Fiala.

U žádosti o příspěvek se však neposuzuje kupříkladu ani to, jakými lidé disponují úspory. Dosáhnou na něj pak tedy i jedinci, kteří by ho ve skutečnosti nepotřebovali, a kteří mají možnost spoléhat se na vyšší objem úspor, i když zároveň mají nižší příjem a vysoké výdaje na bydlení.

Příspěvky na bydlení patří stejně jako rodičovská nebo dětské přídavky mezi dávky státní sociální podpory. Do dávek hmotné nouze pak spadá příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. U většiny podpor hraje roli především příjem domácnosti.