Meziroční růst spotřebitelských cen v Turecku v dubnu zrychlil na 69,80 procenta z 68,50 procenta v předchozím měsíci. Oznámil to v pátek turecký statistický úřad. Míra inflace tak vzrostla šestý měsíc za sebou. Prudký růst cen je považován za jednu z hlavních příčin porážky vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v březnových komunálních volbách, uvedla agentura AFP.

Analytici čekali, že inflace v dubnu přesáhne 70 procent. Meziměsíčně ceny vzrostly o 3,18 procenta, což je trochu rychleji než v březnu, ale pomaleji, než se čekalo. Dál se zvyšovaly zejména ceny za vzdělání, ale i za stravování v restauracích či ubytování v hotelech.

Turecká centrální banka loni v červnu zahájila rázné zvyšování úrokových sazeb ve snaze dostat inflaci pod kontrolu. Její základní sazba tak vzrostla z 8,50 procenta na současných 50 procent. Na svém dubnovém zasedání ale centrální banka ponechala úroky beze změn.

Banka ve zprávě z dubnového zasedání uvedla, že ve svém rozhodnutí zohlednila skutečnost, že zpřísňování měnové politiky se v ekonomice projevuje se zpožděním. Dodala nicméně, že bude pokračovat v přísné měnové politice, dokud nenastane výrazný a trvalý pokles inflace.

Centrální banka zahájila zpřísňování měnové politiky, když prezident Recep Tayyip Erdogan změnil postoj a zanechal své nekonvenční politiky, kdy brojil proti vysokým sazbám. Jeho někdejší přístup je podle většiny ekonomů zodpovědný za to, že se do Turecka vrátila měnová krize, která prudce zvýšila životní náklady.