Psali jsme zde nedávno o novém pseudovědeckém pojmu „stochastický terorismus“. Označuje tezi, že vyostřená nenávistná rétorika vůči určité osobě či skupině může vést k fyzickému útoku na tento cíl. Sice nevíme, kdo, kdy a jak, ale víme, že k útoku s vysokou pravděpodobností dojde (stochastický znamená pravděpodobnostní), a šiřitelé té rétoriky jsou tudíž viníci.

O stochastickém terorismu teď v USA experti moc nemluví. V měsících předcházejících atentátu na Donalda Trumpa totiž prezident Biden, demokratičtí politici a aktivisté mluvili o tom, že Trump se chce stát diktátorem, že „nemůžeme dopustit, aby Trump vyhrál“, že „musí být zastaven za každou cenu“. Minulý týden Biden na setkání se sponzory řekl, že „je čas mít Trumpa na mušce“. Slovo „bullseye“, které použil, označuje střed střeleckého terče.

To může fanouškům americké politiky něco připomenout. V roce 2011 byla postřelena arizonská kongresmanka Gabby Giffordsová. Přežila, ale šest jiných lidí ne. To bylo ještě před objevem stochastického terorismu, ale už tehdy experti upozornili na to, že republikánská politička Sarah Palinová zařadila Giffordsovou na seznam demokratických politiků, na jejichž porážku se republikáni mají zaměřit, a jejich obvody označila na mapce symbolem střeleckého terče. A že tedy je za útok na Giffordsovou zodpovědná.

Jenže tito lidé jako by zapomněli, že metaforické použití terče – slova i grafického symbolu – je v americké politice zcela obvyklé. Nebyl problém najít i demokratické politiky, kteří ho v té době používali. Nejinak než teď Biden.

Ukázalo se ale, že pachatel, třiadvacetiletý Jared Loughner, trpěl paranoidní schizofrenií. Vyznával konspirační teorie zleva i zprava. Na Giffordsovou měl spadeno od té doby, co zašel na její mítink a neuspokojila ho její odpověď na jeho otázku „Co je vláda, když slova nemají žádný význam?“. Za to Palinová těžko mohla.

Takže si svou skepsi ke stochastickému terorismu ponecháme přinejmenším do té doby, dokud nebudeme o atentátníkově motivaci vědět víc. Což ovšem vzhledem k tomu, že je mrtev, asi vědět nebudeme. Stejně tak budeme věřit, dokud to solidní informace nevyvrátí, že při atentátu ochranka zanedbala přípravu, a nešlo o komplot.

Za jeden krok by se ale demokraté pořádně stydět měli, a to za snahu o to, aby Trumpovi odebrali ochranku. Demokratický kongresman Bennie Thompson spolu se sedmi kolegy v dubnu předložil návrh zákona, jímž by se odebírala ochrana Secret Service bývalým prezidentům odsouzeným za trestný čin. Thompson se dnes vymlouvá, že hodlal řešit jen situaci, kdy by byl Trump ve vězení, že to není tak, že kdyby byl jeho návrh schválen, tak Trump na mítinku v Pensylvánii neměl žádnou ochranu. Záměr byl ovšem průhledný – připomínat Američanům, že Trump byl odsouzen. Však taky Alex Soros, který nyní řídí neziskové impérium svého otce, mluvil výslovně o tom, jak je třeba to, že Trump je „odsouzený zločinec“, stále opakovat, aby si to lidé s republikánským kandidátem spojili. Bezpečnostní implikace šly stranou.

Je to součást úsilí vsugerovat Američanům, že násilí přichází jen zprava. To je v době řádění levicových antisemitských tlup zcela neudržitelné a atentát na republikánského prezidentského kandidáta tuto lež definitivně pohřbil.

Při utváření frakcí v Evropském parlamentu došlo k vývoji, jejž ne každý čekal. Kritizujte si novou frakci a členství ANO v ní, jak si zaslouží, ale ne tak, že je špatná jaksi „objektivně“, protože to řekl europarlament. Europoslanec za ODS Ondřej Krutílek si liboval, že ANO je za „cordon sanitaire“, zatímco jeho ECR je naopak „relevantní partner pro EPP a ostatní frakce“. Schvalovat tohle dělení, jež v Evropském parlamentu nahrazuje normální rozdělení na vládní většinu a opozici, je krátkozraké. Nechápe Krutílek, že ECR, webem Politico.eu systematicky označovaná nálepkou „hard right“, je relevantním partnerem jen z milosti téhož kartelu, který zařazuje jiné strany za sanitární kordon? Když někdo milostivě dává, může i milostivě odebrat. Zároveň není jasné, jak dlouho je tato metoda udržitelná.