Drobní akcionáři ČEZ, plačte
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Po roce se vláda Petra Fialy konečně odhodlává k zestátnění elektrárenské společnosti ČEZ. V ní nyní drží 70 procent akcií. Zbytek se veřejně obchoduje na burze. Velkou část z toho balíku drží velké světové investiční společnosti. Především globální penzijní fondy. Zbývající akcie mají skutečně drobní akcionáři. Cenné papíry polostátní energetické firmy jsou jednou z vůbec nejčastějších investic drobných investorů na burze. Dá se dokonce říct, že právě ČEZ je tím, co pražskou burzu táhne. Nemálo lidí mluví o penězích uložených v akciích největší domácí energetiky jako o nejlepším penzijním připojištění.
V energetické krizi, kdy cena elektřiny letěla prudce vzhůru a ČEZ měl rekordní, do té doby těžko představitelné zisky, atraktivita jeho akcií prudce rostla. Před dvěma lety se dala akcie ČEZ koupit za 600 korun. Letos 11. května se vyšplhala na rekordních 1225 korun. To je zhodnocení o více než sto procent. Jedna z mála investic, která byla schopná porazit naši rekordní inflaci a skutečně vydělat.
Zestátnění ČEZ, tedy přesněji řečeno restrukturalizace firmy tak, aby část, v níž budou atomové elektrárny, byla pod kompletní státní kontrolou, je v současné evropské energetické situaci nezbytné. Firma se soukromými akcionáři se do riskantního projektu stavby nových bloků nepustí. Ten projekt není v současných podmínkách ziskový. A členové statutárních orgánů musejí firmu spravovat s péčí řádného hospodáře. To znamená starat se vlastníkům o co největší zisk.
To se tady dostává do přímého rozporu s energetickou bezpečností země, která má podle vládních představ stát na jádru. To jádro ale musí stavět a provozovat stát. Proto je zestátnění ČEZ nutné a správné.
Jiný příběh je cesta, jak se k němu dostat. Podle současných pravidel musí dát stát tak dobrou nabídku, aby mu menšinoví akcionáři své podíly prodali a mohl firmu proměnit. Na tu proměnu potřebuje 90 procent akcionářů přítomných na valné hromadě. Chybí mu tedy 20 procent. Ty, kdo neprodají dobrovolně, může po získání 90 procent nuceně vytěsnit. Fakticky vyvlastnit za náhradu. To platí na českém kapitálovém trhu řadu let.
Ve středu ale vláda novelou zákona o přeměně společností snížila laťku z 90 procent na 75 procent přítomných na valné hromadě, pokud prezentují alespoň 66 procent všech akcionářů. Tím, že je vlastnictví rozdrobené a institucionální investoři zpravidla na valné hromady nechodí, má stát těch 75 procent přítomných jistých.
O změně firmy rozhodne bez kohokoliv dalšího. Menšinové akcionáře nebude muset lákat, aby prodali za atraktivní cenu s prémií, ale fakticky je vyvlastní za náhradu stanovenou zákonem o vytěsnění. Cena akcií tak bude výrazně nižší.
Přirozeně přišel prudký pád hodnoty ČEZ. Místo iluzí o solidní ceně přichází fakticky nucené vyvlastnění za náhradu. Premiér Petr Fiala může tvrdit, že se to nedělá kvůli ČEZ. Že se nové pravidlo týká všech na burze obchodovaných firem. To je pravda. Vzhledem k časování a potřebným většinám mu ale nikdo neuvěří, že je to náhoda, nikoliv účelovka.
Stát tímto manévrem asi vykoupí ČEZ rychleji a určitě levněji. Už tak skomírajícímu českému kapitálovému trhu dá ale další ránu. Jestli si něčeho investoři opravdu cení v zemích, kam jsou ochotni dát peníze, je to jistota právního prostředí. Proto mají tak rádi Londýn. I Francouzi vytěsňovali v EdF až od 90 procent. A zvládli to ve srovnání s námi o rok dřív.
Tahle úspora páchá do budoucna hodně vážné škody.