Rekordní ceny potravin jsou nadále vizitkou toho, že se v Česku nedaří ztlumit jednu z nejvyšších inflací. Ve srovnání se zbytkem EU jsme u nás oproti minulému roku svědky šestého nejvyššího zdražení potravin. Kdo zdražuje domácnostem jídlo, je často skloňovaná otázka. Jasno má lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula, který ukazuje na obchodní řetězce, a ve svém tažení proti obchodníkům se dopouští stále bizarnějších výroků.

Nekula se ve věci drahých potravin snaží působit aktivně. Ustanovil meziresortní komisi a v obchodech rozjel kontroly České obchodní inspekce a Státní zemědělské a potravinářské inspekce. A ministr také tvrdí, že po jeho zásazích už ceny některých výrobků začínají klesat. Na jeho vkus prý ale stále pomalu a on se „snaží zjistit proč“. O zemědělcích tvrdí, že ceny už snížili, a proto se teď prý musí snažit obchodníci. Ty z rekordních cen jídla viní dlouhodobě.

Navíc také ministr vyzývá k tomu, aby lidé nakupovali ve slevových akcích, protože to jsou podle něj ty „normální“ ceny. „Proč bych měl kupovat mléko za nějakých 25, 30 korun? Počkám si týden a nakoupím si ho celý karton za nějakých 16 korun,“ radí například občanům Nekula. Na argument, že by domácnosti musely stále jen čekat na slevové akce, Nekula odpovídá že nakupovat nemusí každý den. „Mohou se podívat, co který obchodní řetězec nabízí. Myslím, že čtení letáků je u řady občanů velký sport,“ tvrdí také ministr.

V posledních dnech na sebe Nekula neslavně upozornil také tím, že udělal reklamu obchodnímu řetězci Lidl, kdy na svých sociálních sítích lákal na kilo mouky za 12,90 koruny a ještě zástupcům Lidlu děkoval. „Se zástupci řetězců jednám pravidelně. Díky řediteli Lidlu Adamu Miszczyszynovi za pěkný dárek k dnešnímu jednání v podobě slevy pro spotřebitele. Zítra totiž bude v Lidlu mouka za 12,90 Kč. Když se chce, tak to jde. Děkuju Lidlu, že pochopili, o co mi celou dobu jde,“ hlásal ministr.

Celá situace byla ještě podivnější kvůli tomu, že avizovaná cena mouky je podmíněná výší útraty více než čtyři sta korun za jeden nákup, navíc je nutné mít staženou vhodnou mobilní aplikaci. Celé vyznění Nekulova příspěvku tak působilo jako marketingová akce.

Velkým kritikem počínání Nekuly je například šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, podle kterého by měl ministr raději řešit, proč ceny tolik navýšili tuzemští zemědělci. „České potraviny zdražily loni o 35 procent a potraviny z dovozu jen o 19 procent. Tady zase vidíme, že zdražování je vyráběno v České republice tou skupinou, která na tom masivně vydělává. A rozhodně to nejsou obchody,“ uvedl Prouza již dříve v médiích. Prouza tak tvrdí, že největší podíl za takový nárůst cen jde za zemědělci a potravináři. podrobnější analýzu zdražování v celém řetězci od zemědělců, výrobců až po obchodníky, si můžete přečíst zde.

Zdražování a  jedna z nejvyšších inflací v rámci EU jsou spojené nádoby. Ekonomové se shodují na tom, že dokud se nepodaří srazit inflaci, bude stále prostor pro růst marží u všech článků řetězce. Velmi důležité je také tlumit inflační očekávání, kdy lidé drahé ceny potravin pomalu začínají považovat za nový normál.

Tiché víno nedanit

Nekula je také odpůrce daně na tiché víno, což bylo i jedno z navrhovaných konsolidačních opatření, které rozdělovalo celou koalici. Podle něj spotřební daň není zavedená v zemích, odkud se k nám velké množství vína dováží. Zmínil Itálii, Španělsko, Německo nebo Rakousko. „Ne vše se dá přepočítat na peníze a příjmy do rozpočtu. Víno má v Česku po staletí tradici. Jeho produkce není obrovská, ale je dnes velmi kvalitní,“ uvedl Nekula. V současné době se u nás platí spotřební daň pouze z šumivých vín, a to ve výši 23,40 koruny za litr.

Naopak například podle Luboše Kastnera, který zastupuje gastronomii v Asociaci malých a středních podniků, je vzhledem k tomu, že se diskutuje o vyšším DPH například u piva, nesmyslné opomíjet fakt, že právě tichá vína jsou od daně osvobozená. Proto asociace podporuje zavedení daně a argumentuje mimo jiné tím, že 60 procent vín se do Česka dováží.