Dramatický růst cen v podobě skoro až dvacetiprocentní inflace je snad minulostí. Meziroční nárůst za únor dosáhl dvou procent, tedy našeho inflačního cíle. To ale neznamená, že skoro tři roky zdražování nemají následky, které už nezmizí. Ceny potravin dále klesají, přesto zůstávají dražší, než jsme byli zvyklí. Cenovou hladinu teď ale netáhne nahoru zboží, na vině jsou hlavně služby. Důležité je ale i to, že vysoká inflace konečně neukrajuje tak velkou část z úspor a reálných příjmů domácností.

Podle prognózy ČNB by se inflace měla pohybovat v blízkosti dvouprocentního cíle celý rok. Během něj se počítá s průměrnou inflaci 2,6 procenta. pro srovnání, za loňský rok byla průměrná inflace ještě 10,7 procenta. V kritickém roce 2022 dosáhla průměrná roční míra inflace dokonce 15 procent.

Meziroční růst cen v únoru zpomalil na dvě procenta z lednových 2,3 procenta. Meziroční inflace tak zmírňuje až na jednu výjimku od loňského února, kdy dosahovala 16,7 procenta. Na dvouprocentním inflačním cíli byla inflace naposledy na konci roku 2018.

V eurozóně byla podle dat Eurostatu únorová inflace 2,6 procenta. V Česku tedy byla výrazně nižší a šestá nejnižší v celé EU. Nižší ji měly zřejmě jen Lotyšsko, Itálie, Litva, Dánsko a Finsko.

Hlavní ekonom Deloiite a poradce prezidenta David Marek mluví o současné situaci jako o „doutnající inflaci v cenách služeb“. „Inflační bouře snad pominula. V únoru se výrazněji zvýšily jen ceny pohonných hmot a sezónní vzedmutí cen rekreace. V únoru je zimní sezóna v plném proudu a ceny lyžařské rekreace obvykle stoupají. Letošní zima sice za moc nestála, to ale cenám za zimní rekreaci nijak nevadilo. V únoru se ceny dovolených zvýšily o šest procent,“ uvedl Marek.

Směrem dolů naopak cenovou hladinu ovlivnily klesající ceny potravin a alkoholických nápojů. Z potravin zlevnily zejména máslo, mléko a drůbeží maso, u alkoholických nápojů se snížily hlavně ceny vína. Vejce zlevnily o téměř 31 procent, mouka a polotučné mléko o 23 procent, cukr o 21 procent a drůbeží maso zhruba o 16 procent. Prodejci potravin tak konečně začali více promítat do koncových cen zlevňující ceny zemědělců a potravinářů.

Inflace také začíná pozitivně ovlivňovat i reálné příjmy domácností. „Po devíti čtvrtletích v řadě, kdy reálné mzdy u nás klesaly, přinese letošní první kvartál po dlouhé době jejich růst. Zvýšení reálných příjmů by tak mohlo vrátit českým spotřebitelům chuť k nákupům. Oživení domácí poptávky je přitom klíčový faktor pro nastartování české ekonomiky. Prvním signálem, že k tomu již dochází, byl růst spotřeby domácností v posledním kvartálu 2023, kdy mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 procenta,“ říká Petr Kymlička z poradenské skupiny Moore.

Podle analytika Cyrrus Víta Hradila je na oslavy definitivního zkrocení vysoké inflace přeci jen trochu brzy. „Poněkud zlobivé zůstávají tradiční poptávkové kategorie, jako jsou oděvy a obuv, rekreace, stravování či ubytování. Ty sice již také nevykazují astronomické hodnoty z nedávných let, ovšem v únoru jejich meziměsíční cenový vývoj přesto zůstával na tuzemské poměry zvýšený. Zde bude tedy definitivní uklidnění patrně trvat ještě minimálně několik měsíců. Přesto považujeme za jisté, že inflační drama z minulých let se ani náhodou nezopakuje. ČNB tak zůstává otevřená cesta k dalšímu uvolnění měnové politiky na nadcházejícím březnovém zasedání, kde čekáme snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu,“ domnívá se Hradil.