Anarchofeministický manifest, krásy i běsy, smrt jako blahodárný efekt

Anarchofeministický manifest, krásy i běsy, smrt jako blahodárný efekt

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Všude samé knihy II

Posledně jsme si tu listovali edičními plány Arga a Hostu, nyní se podíváme, co nejzajímavějšího do konce roku chystají v nakladatelství Albatros, Paseka, Odeon a Torst. A začneme zostra. Nová kniha Virginie Despentesové se jmenuje Teorie King Konga a jistě mile překvapí české huráfeministky typu Lindy Bartošové. O nezdolné síle žen lze totiž psát i bez patosu, sebelítosti a nicneříkajících výkřiků o smrti patriarchátu. Despentesové letos v českém překladu vyšel poslední díl její trilogie Život Vernona Subutexe, teď přichází s anarchofeministickým manifestem, kde tvrdí třeba i to, že prostituce může být příjemnější profese než rovnat v sámošce zboží do regálů. A že ze znásilnění se žena nemusí zhroutit a pěstovat si kulturu oběti. To bude nadělení a hysterie, že takhle správná feministka přece psát nemůže. Když nám bylo míň, tak se jmenuje debutový román Olivera Lovrenského, který vyjde v Pasece. Intenzivní a syrový román devatenáctiletého autora (je to jeho debut, nepřekvapivě) je psaný podmanivě rytmickým jazykem, v Norsku se stal senzací a získal několik literárních cen. Vypráví příběh teenagerů plných úzkosti, prášků, drog, násilí, ale i naděje a lásky. V Čechách takhle mladí autoři zoufale chybějí (když nebereme v potaz dívky, které píšou stovky stran o romanci v době Lucemburků), dráha spisovatele je opravdu asi o něco méně lákavá než být influencerem, zvláštní! Dejme však hlas i stáří. V Odeonu ještě do konce roku vyjde reedice románu Pavla Kohouta Hvězdná hodina vrahů. Ano, je to už čtvrté vydání, ale připomenout si tenhle skvost není nikdy na škodu (navíc s novou autorovou předmluvou). Vedle Příběhu kriminálního rady od Ladislava Fukse je to asi můj vůbec „nejmilejší“ příběh z žánru psychologické detektivky.

Na Velký knižní čtvrtek (17. října) se chystá velká várka novinek, zdaleka nejvíc se těším na knihu Reiner, která vyjde v Torstu. Jde o „memoár-román“ napsaný formou rozhovoru dvou mnohaletých přátel, básníka Milana Ohniska a básníka, prozaika a nakladatele Martina Reinera. Rozhovor mapuje nejen Reinerovo dětství, na němž se vedle vynucené emigrace otce podepsaly i další neblahé okolnosti, ale nechybějí ani léta devadesátá, reflexe víc než třicetileté nakladatelské činnosti i vlastní literární tvorby (připomínat gargantuovský román Básník o Ivanu Blatném snad netřeba). A nakonec to nejlepší. V malém nakladatelství Novela bohemica vycházejí nedávno objevené (Vladimír Karfík je ve svém archivu našel až loni) deníkové záznamy básníka a Boha koláží Jiřího Koláře. Pod všeříkajícím názvem Nalezený deník / Záznamy z let 19571958 se dost možná skrývá jeden z favoritů blížících se anket o knihu roku. Ale to se nesmí jen tak odbýt, těšte se tedy na velký text v jednom z příštích vydání rubriky Umění a kritika.

Teorie King Konga, Když nám bylo míň, Hvězdná hodina vrahů, Reiner, Nalezený deník / Záznamy z let 19571958.

 

Krásy i běsy

„Být u toho tady a teď.“ To je hlavní přikázání, podle něhož se řídil celý profesní život novináře Radka Bartoníčka. Referoval o rozpadu Československa, pokrýval nespočet voleb a zlomových událostí, dělal rozhovory s vrcholovými politiky a dával hlas i lidem, kteří běžně slyšet nejsou. Jak to vypadá, když je práce zároveň posláním, vášní i koníčkem? Ano, to bych rád věděl.

Radek Bartoníček: Novinařina je můj život, CPress, 232 str.

 

Na kusy

Sbírka povídek a básní vtahuje čtenáře do světa vzpomínek, myšlenek i dětských prožitků spojených s překotnými událostmi 20. století. Ocitáme se uprostřed melancholické nálady, v níž se prolíná minulost a přítomnost, a vnímáme čas jinýma očima. Často melancholicky laděný text plný metafor a poetických momentů zcela souzní s fotografiemi Karla Cudlína. Vskutku zenové.

Ivan Tesař: Na kusy, Větrné mlýny, 156 str.

 

Lék na všechno

Po šestnácti letech jsme se dočkali nové písně od britských The Cure. A jaký je to návrat! Dává dokonce zapomenout na nejapný comeback skupiny Oasis. Singl Alone je předzvěstí nové desky a je nač se těšit (mnohovrstevnatost produkce dokonce připomene desku Disintegration). Bude to tedy jejich nejlepší deska od Bloodflowers (2000)? Je to dost možné, Robert Smith se vzpamatovává z několika úmrtí svých blízkých a jakkoli cynicky to zní, na jeho tvorbu to má opravdu blahodárný efekt.

The Cure: Songs of a Lost World, Geffen Records, vychází 1. 11. 2024.

 

3. října 2024