Filmová či televizní adaptace počítačové hry byla dlouho prokletý žánr, nevznikalo jich úplně málo, výsledky ovšem za moc nestály. Jediné naděje, které vzbuzoval, bylo úpěnlivé doufání, že třeba jednou někdo nějakou hru zadaptuje dobře. To se změnilo v posledních letech, kdy se produkční společnosti s až manickou energií vrhly na těžení „intelektuálního vlastnictví“, vytváření děl podle předloh, jež lidé dobře znají a jsou ochotny do takových projektů mohutně investovat. Dá se v tom vidět projev úpadku a stagnace, vyčerpanosti odvětví, které moc nepřeje inovaci a potřebě zkusit něco nového a původního, místo toho tíhne často k jistotám a hraní na city nostalgického publika. Neznamená to ale, že se čas od času nemůže zadařit. Důkazem (tedy do jisté míry) je adaptace počítačové hry Fallout, kterou na své platformě uvedla společnost Amazon.

Je to, jak se říká, koukatelné dílo. Tedy ne nějak zásadní, ale těch pár hodin se jím zabít dá, někdy i ve stavu mírné pobavenosti. To, čím je zajímavé, nesouvisí ani tolik s jeho kvalitami, ale s tím, jak vystihuje – lhostejno, zda záměrně, či bezděčně – onoho pověstného ducha doby.

Podobně jako nedávný hit streamovací společnosti HBO – seriálová adaptace hry The Last of Us – se odehrává v postapokalyptickém prostředí. Na rozdíl od příběhu ze světa, v němž bylo lidstvo „zombifikováno“ nákazou způsobenou agresivními houbami, je Fallout méně vážný a okázale tragický. Lucy MacLeanová (Ell Purnellová) žije v jednom z několika bunkrů, jejichž obyvatelé mají za úkol udržovat lidský rod do doby, kdy venkovní radiace, způsobená dávnou nukleární válkou, klesne natolik, že bude možné vyjít ven a začít znovu budovat lidskou civilizaci. V bunkrech panují zdánlivě idylické poměry, pěstuje se umírněné chování a společná práce, žije se v relativní hojnosti pod moudrým vedením, o němž se demokraticky rozhoduje. Při zákeřném útoku nájezdníků zvenčí je unesen Lucyin otec Hank (Kyle MacLachlan), Lucy nedbá rad starších a moudřejších a vyrazí ho na povrch hledat. Octne se v chaotickém světě, rozpadlém do různých lokálních panství ve velikém území nikoho, v němž jediným imperativem je přežití, kvůli němuž lidé musejí dělat vskutku všelicos.

V troskách civilizace na ni číhají mnohá nebezpečí – od obchodníků s orgány po radioaktivitou zvětšené šváby, setká se s množstvím bizarních lidiček, z nichž některé bude muset zabít. Rychle se také zaplete do záležitostí významem daleko přesahujících její obzory. Z jakýchsi nejasných důvodů různí mocní postapokalyptického světa potřebují chytit jakéhosi vědce, respektive aspoň získat jeho hlavu. Lucy v tom hledání bezděčně sehraje klíčovou úlohu, setká se kvůli němu také s dalšími hlavními postavami seriálu: mladíkem Maximem (Aaron Moten), příslušníkem jakéhosi bojovného mnišského řádu a mutantem Ghoulem (Walton Goggins), nemilosrdným vrahounem, jehož je díky jeho mutantství vskutku těžké zabít a který v dávných předválečných časech byl hercem Cooperem Howardem, hvězdou westernových filmů. Postupně – a nijak překvapivě – se také ukazuje, že ta laskavá idylka života v bunkru by mohla zakrývat cosi vůbec ne pěkného, že obraz světa i jeho historie, který si odtud Lucy přinesla, nebude zdaleka ve všech ohledech pravdivý. Jak to skutečně bylo, se divák dovídá mimo jiné ve flashbacích, které ukazují Howardův život v předválečných časech, postupem seriálu čím dál častějších.

Autory Falloutu jsou Geneva Robertson-Dvoretová a Graham Wagner, druhý z nich má zkušenosti s komediálním žánrem a na seriálu je to vidět. Fallout se nebere příliš vážně, najde se v něm docela dost černého humoru (anebo aspoň snahy o něj), některá z prostředí, jimiž musí hrdinové na své pouti projít, jsou značně bizarní, evidentní je také snaha autorů vtisknout i epizodním postavám nějaký výrazný charakter a zábavnou osobitost. Ani vizuálně Fallout nepůsobí jako temná postapokalyptická „depka“, má se odehrávat v tom, co zbylo z Los Angeles a okolí, na trosky civilizace tedy svítí sluníčko, i svět v bunkrech je plný barviček zdůrazňujících jeho falešnou idyličnost. Seriál sice není tak nabitý, jak se jeho autoři možná domnívají – ne každý vtip vyjde, ne každá situace je zábavná, ne každý záběr, který by měl diváka ohromit, takový skutečně je. Ani příběh seriálu se neodvíjí strhujícím tempem a některá jeho „velká tajemství“ se dají odhadnout dlouho dopředu. Záměry autorů ale vycházejí aspoň v míře postačující k tomu, aby člověk u Falloutu vydržel a čas od času za to byl něčím odměněn. Lucy je v podání Elly Purnellové zábavná a sympatická hrdinka, neustálá konfrontace jejích dětinsky naivních představ s realitou života v radioaktivitou prozářené smetištní pustině seriál táhne. Walton Goggins je zas ikonický představitel charismatických „bad boyů“, nedělá mu problém udělat z Ghoula figuru, na niž se dobře dívá.

Jistým způsobem pozoruhodný je ale Fallout z hlediska, řekněme, ideového. Ne snad, že by divák měl od adaptace počítačové hry z postapokalyptického světa očekávat nějakou originální a promyšlenou filozofii. Jenomže seriál jakousi ambici cosi říct zjevně má. Jako producenti se v něm angažovali Jonathan Nolan, bratr slavnějšího Christophera, a Lisa Joy (Nolan tři epizody režíroval), tvůrci seriálu Westworld, který byl pokusem o sci-fi s poselstvím, po první sezoně se ovšem zadusil snahou demonstrovat vlastní chytrost. Fallout je v tomhle ohledu (zatím) přímočařejší, i v něm ale dojde na „velká odhalení“, jež snad mají cosi vypovídat i o světě dnes a jeho směřování. Následují spoilery.

Postapokalyptický svět Falloutu se dá vnímat i jako alegorie kapitalismu. Malá skupina lidí si lebedí v relativním blahobytu v bunkrech, zatímco naprostá většina přežívá v chaosu a nouzi na povrchu. Lucy má až naivně dobrodějské zásady a slušné vychování proto, že si je jako příslušnice nejprivilegovanější vrstvy mohla dovolit. A ta hojnost, do níž se narodila, je samozřejmě vykoupena krví. Nukleární apokalypsu totiž ze zištných důvodů způsobily velké firmy. Seriál se odehrává v jakési alternativní historii, jaderný střet nastane v době, která v mnohém připomíná padesátá a šedesátá leta, černobílá televize vysílá westerny a v Hollywoodu existuje něco jako mccarthismus, zároveň je ale technologicky pokročilejší a mezi Západem a Sovětským svazem ovládaným Východem už nějakou dobu běží válka o zdroje. Zlotřilí kapitalisté ve vystupňování konfliktu vidí cestu k dosažení monopolu nebo tak něco. A projekt bunkrů vnímají jako šanci začít lidskou civilizaci nanovo a lépe, tentokrát v ní ale jejich monopol bude od počátku daný. Mírumilovně a demokraticky se tvářící vedení komunit z podzemí ve skutečnosti ve světě na povrchu působí zlo, pokud se tam objeví úspěšný pokus zorganizovat společnost navíc třeba více rovnostářsky a méně patriarchálně, postarají se, aby z takového projektu zbyl jen kráter v zemi.

Že takový nekompromisní odsudek kapitalismu jako krvelačné mašinerie, která se nezastaví před ničím, vznikl v produkci pávě Amazonu, globální velefirmy, jež současný kapitalismus symbolizuje, nepostrádá značnou ironii. Na druhou stranu. Loni publikoval americký oborový magazín The Hollywood Reporter obsáhlý text o tom, jak to ve streamovací službě Amazonu chodí. Je to podnik, který nefunguje na předplatitelské bázi, subskripce je součástí širšího balíčku. A její hospodaření se asi moc nesledovalo, protože v kontextu celku společnosti nebylo moc významné. Časopis popisuje bezkoncepčnost a chaos a velké plýtvání penězi na značně předražené projekty, absurdně velkorysé smlouvy s autory, kteří nakonec nedodali třeba nic. Dá se tedy říci, že na půdě kapitalistického molocha se podařilo vybudovat enklávu, v níž se konečně podařilo uvést v život komunistickou zásadu „každému podle jeho potřeb“.

Seriál je tako pozoruhodný svou, řekněme, asexuálností, i když v prvním díle k sexuálnímu aktu dojde, je to součást něčího zlého plánu. Lucy a Maximus jsou dva mladí lidé sexem prakticky nedotčeni, vnímají ho čistě mechanicky a moc na něj nemyslí. Během seriálu se teprve učí, že může existovat něco jako romantická láska. Ani to chaotické bezvládí na zemském povrchu nemá nějakou sexuální dimenzi, osamělá žena na cestách si v tomhle ohledu může připadat bezpečně. Pozoruhodné. Příští sezony třeba ukážou, že tenhle aspekt Falloutu souvisí s nějakým poselstvím. Ale možná je to prostá kapitalistická strategie oslovování publika. Podle nedávno publikovaného průzkumu se skoro polovina (47 procent) amerických teenagerů domnívá, že pro děj většiny filmů a seriálů není sex potřeba. Současná mainstreamová kinematografie taky erotickými scénami velice šetří. Asi aby neodrazovala dospívající publikum. Ten svět se skutečně mění.