Hlavní neudálostí končícího týdne byl verdikt Ústavního soudu, který v nejtěsnějším možném poměru 8 ku 7 nezavřel archivy Státní bezpečnosti (a dalších represivních organizací dvou totalit na našem území).
Ústavní soudci rozhodli, že archivy z dob nacismu a komunismu se před badateli zavírat nebudou, že nahlížením do nich není porušená ochrana citlivých osobních údajů. Tomuto rozhodnutí v ostře sledovaném sporu ale předcházely měsíce diskuzí. Nález nakonec prošel nejtěsněji, jak mohl: 8 z 15 soudců Ústavního soudu přehlasovalo zbytek, včetně předsedy Pavla Rychetského.
Za tři týdny začne platit novela zákona o střetu zájmů, kterou poslanci ve středu schválili i přes veto prezidenta Miloše Zemana. Vicepremiér a majitel koncernu Agrofert Andrej Babiš (ANO), na kterého zákon dopadne nejcitelněji, se chce svých firem do té doby zbavit. Aby dosáhl na peníze z veřejných rozpočtů, „zaparkuje“ je zřejmě do svěřenského fondu.
Dostupnost archivních pramenů z dob totalit se nezhorší. Ústavní soud (ÚS) nevyhověl návrhu směřujícímu proti výjimce, která historikům usnadňuje přístup k dokumentům nacistického i komunistického režimu. Například nepotřebují souhlas žijících lidí, jejichž citlivé osobní údaje se v dokumentech objevují.
Téměř čtvrt století mohl Vojen Güttler velmi podrobně pozorovat naši společnost. Ústavní soud je místo s báječným přehledem.
