Vláda příští týden probere materiál o nepřistoupení ke globálnímu paktu OSN o migraci. Sdělil to ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že úmluva stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací, výhrady k dokumentu dával najevo i Petříček. Od smlouvy loni ustoupily USA, podepsat ji odmítly i Rakousko a Maďarsko.
Pokud se migrace stane všeobecným právem, do Evropy by mohla přijít až miliarda lidí, varuje premiér Andrej Babiš. Chce proto vystoupit z globálního paktu OSN, který podle něj migraci jako základní lidské právo definuje, což je dle premiérových slov pro Českou republiku nepřijatelné. Staví se proto na stranu USA a Maďarska, kteří dokument odmítají. Babiš to řekl v rozhovoru pro deník Právo.
Polsko pravděpodobně rovněž ustoupí od připravovaného globálního paktu Organizace spojených národů o migraci. Ve Varšavě to v pátek řekl polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Pakt nepodporuje například ani český premiér Andrej Babiš. „Je velmi pravděpodobné, že stejně jako Rakousko, Česká republika a USA nebudeme součástí tohoto globálního paktu OSN,“ sdělil podle agentury PAP předseda polské vlády Morawiecki novinářům.
Premiér Andrej Babiš (ANO) bude navrhovat, aby Česko po vzoru Maďarska a Rakouska nepřistoupilo ke globálnímu paktu Organizace spojených národů (OSN) o migraci. Vláda by o tom měla jednat příští týden, uvedl její předseda. Postoj k paktu chce ještě probrat s představiteli ČSSD. Babiš ve shodě se svým rakouským protějškem Sebastianem Kurzem uvedl, že pakt stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací a jeho ustanovení umožňují rozdílný výklad.
Damašek zrušil kontroverzní zákon, který umožňoval konfiskovat pozemky a domy syrských uprchlíků. S odvoláním na ruské diplomaty to ve čtvrtek v Ženevě podle agentury Reuters řekl poradce OSN pro humanitární otázky Jan Egeland. Ve středu média informovala, že Rusko a Turecko poskytly radikálům působícím v syrské provincii Idlib odklad ke stažení z budoucího demilitarizovaného pásma. Podle rusko-turecké dohody uzavřené v září se měli z vytyčeného území stáhnout do 10. října těžké zbraně a do 15. října bojovníci radikálních a povstaleckých skupin.
Velvyslankyně Spojených států při OSN Nikki Haleyová skončí ve funkci. Prezident Donald Trump v Oválné pracovně Bílého domu po schůzce s ní oznámil, že Haleyová post opustí na konci letošního roku. Jejího nástupce hodlá Trump jmenovat během dvou nebo tří týdnů. Podle šéfa Bílého domu existuje několik lidí, kteří by chtěli funkci nejvyššího diplomatického zástupce v OSN vykonávat.
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) je znepokojen záměrem jeruzalémského starosty zrušit operace úřadu ve východním Jeruzalémě. UNRWA pomáhá milionům potomků Palestinců, kteří opustili své domovy po vzniku Izraele, ve východním Jeruzalémě provozuje několik škol a klinik. V tamním uprchlickém táboře je stále asi 24 000 lidí. Starosta Nir Barkat ve čtvrtek v prohlášení napsal, že rozhodnutí Spojených států zásadním způsobem snížit své příspěvky UNRWA vytvořilo „vzácnou příležitost“ poukázat na smysl tohoto úřadu. „Skoncujeme s tou lží, jíž je ‚problém uprchlíků‘,“ napsal Barkat.
Írán má další jaderné úložiště v Teheránu, kde má výbavu pro výrobu jaderných zbraní. Ve všeobecné rozpravě na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku to ve čtvrtek řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zdůraznil přitom, že jde o informaci, která dosud nebyla zveřejněna. Netanjahu při svém projevu použil fotografie a diagramy, aby ukázal, kde bylo schováno 15 kilogramů radioaktivního materiálu. Vzápětí vyzval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), aby provedla inspekci, než Írán úložiště v Teheránu vyklidí.
Prezident Spojených států Donald Trump ve středu v Radě bezpečnosti OSN obvinil Čínu, že se snaží ovlivnit nadcházející listopadové volby v USA s cílem oslabit jeho vládu. Dále jeho administrativa již připravuje nové a ještě tvrdší sankce proti Íránu než ty, které již Washington na Teherán uvalil.
Íránští vůdci rozsévají chaos, smrt a destrukci a ostatní země by se měly podílet na izolaci íránského režimu. Ve svém projevu během všeobecné rozpravy 73. zasedání Valného shromáždění OSN to řekl americký prezident Donald Trump. V projevu také poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za jednání kolem jaderného programu.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová vyslala do Rakouska a Itálie speciální týmy, které budou zkoumat situaci migrantů v těchto zemích. Informovala o tom agentura Reuters. Bacheletová kritizovala také USA, kde se k rodičům podle ní stále nevrátilo 500 dětí odebraných migrantům po překročení hranice s Mexikem. Terčem kritiky nové komisařky se stala i Čína, Barma či Saúdská Arábie.
Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij měla kvůli násilnému tažení barmské armády proti muslimské menšině Rohingů v loňském roce rezignovat. Podle zpravodajského serveru BBC News to prohlásil vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.
Prezident Miloš Zeman letos nepojede na Valné shromáždění OSN. Tam přitom v posledních letech jezdil pravidelně. Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka vše podstatné již v minulosti řekl, a proto je jeho nepřítomnost logická. Českou republiku tak bude zastupovat jako vicepremiér Jan Hamáček. Informuje server Novinky.
Ve věku 80 let zemřel bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, který byl držitelem Nobelovy ceny za mír, kterou získal v roce 2001. Kofi Annan je ghanské národnosti, v pořadí byl už sedmým generálním tajemníkem Organizace spojených národů. Úmrtí někdejšího nejvyššího světového diplomata potvrdila Nadace Kofiho Annana. Zemřel poklidně „po krátké nemoci“, uvedla nadace. Agentura Reuters s odvoláním na dva blízké Annanovy spolupracovníky dále napsala, že zemřel v sobotu brzy ráno v nemocnici ve švýcarské metropoli Bernu.
Severní Korea neukončila své jaderné a raketové programy a porušuje tak nadále rezoluce OSN. Uvádí se to v tajné zprávě Spojených národů, k níž se dostala agentura Reuters. Podle zprávy se KLDR snaží prodat své zbraně „řadě blízkovýchodních a afrických států“. Zpráva konstatuje, že „zakázaná vojenská spolupráce mezi Severní Koreou a Sýrií pokračuje v nezmenšené míře“.
Maďarsko zahájí proceduru odchodu z jednání OSN o globálním paktu o migraci. Oznámil to ve středu ministr zahraničí Péter Szijjártó, informovala agentura Reueters. Dohoda je podle šéfa maďarské diplomacie zcela proti bezpečnostním zájmům země. Dokument, který by měl být formálně schválen až v prosinci, mimo jiné definuje migraci jako základní lidské právo.
Česká vláda nemůže a nebude dávat souhlas s nelegální migrací, reagovalo v sobotu ministerstvo zahraničí na informace o globálnímu paktu k migraci, na jehož textu se v pátek shodla většina zemí OSN. České ministerstvo zahraničních věcí rovněž zdůraznilo, že dohoda, k níž mají kromě Američanů výhrady také Maďaři, není právně závazná a státy OSN zatím přijaly pouze návrh, k němuž se jednotlivé země vyjádří až v prosinci.
Více než 190 zemí světa schválilo v pátek podobu globálního paktu o migraci. Cílem této nezávazné dohody, která bude oficiálně přijata na ministerské schůzce letos v prosinci v marocké Marrákeši, je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi.
Spojené státy dnes oficiálně oznámily, že odcházejí z Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Tento orgán není hoden svého názvu, uvedla americká velvyslankyně v OSN Nikki Haleyová. USA podle ní odcházejí z rady i proto, že žádná jiná země „neměla odvahu se přidat k našemu boji“ za přeměnu tohoto „pokryteckého tělesa sloužícího vlastním zájmům“.
Ve světě bylo loni kvůli válečným konfliktům, násilí a pronásledování na útěku 68,5 milionu lidí, což je rekordní údaj pátý rok po sobě. Asi polovina běženců jsou děti. Oznámil to v úterý Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Velký podíl na vysokém počtu uprchlíků mají konflikty v Africe a také útěk statisíců barmských Rohingů do Bangladéše.
Spojené státy mají v plánu ukončit své členství v Radě OSN pro lidská práva. Podle Washingtonu je orgán OSN zaujatý proti Izraeli.
Valné shromáždění OSN v noci na čtvrtek SELČ přijalo nezávaznou rezoluci, která odsuzuje Izrael za zabíjení Palestinců z Pásma Gazy a požaduje pro Palestince mezinárodní ochranu. Neprošel naopak americký návrh, jenž odpovědnost za násilí v Gaze připisoval radikálnímu hnutí Hamás. Shromáždění o 193 členech zasedlo mimořádně na žádost arabských států. Pro rezoluci hlasovalo 120 států, proti osm a 45, mimo jiné Česko, se zdrželo.
Rada bezpečnosti OSN ve čtvrtek uvalila sankce na šest osob kvůli podílu na pašování migrantů v Libyi. Opatření bylo schváleno poté, co ho přestalo blokovat Rusko, informovala agentura Reuters. Zmrazení majetku šestici osob a zákaz cestování navrhlo minulý měsíc Nizozemsko podporované Francií, Německem, Británií a Spojenými státy.
Téměř polovina afghánských dětí nechodí do školy. Vyplývá to ze společné zprávy afghánského ministerstva školství a Dětského fondu OSN UNICEF. Hlavními příčinami této situace jsou boje, chudoba i předčasné sňatky. Týká se to asi 3,7 milionu neboli 44 procent Afghánců ve věku od sedmi do 17 let. Podle agentury AFP jde o nejhorší výsledek v otázce školní docházky v Afghánistánu od roku 2002.
Téměř 1,5 milionu jemenských rodin, kterým hrozí hladomor, obdrželo finanční pomoc od zástupců Dětského fondu OSN (UNICEF). Stalo se tak na základě humanitární programu za 200 milionu dolarů (4,4 miliardy Kč), který financuje Světová banka. Informovala o tom v pondělí agentura AP. Ve válkou zmítaném Jemenu podle OSN panuje jedna z nejhorších humanitárních krizí na světě a nějakou formu pomoci tam potřebuje více než 22,2 milionu lidí.
Ozbrojený útok na jakoukoliv zemi může být proveden pouze se souhlasem Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN). Myslí si to prezident Miloš Zeman, který tak reagoval na sobotní vojenský úder západních mocností na strategické cíle v Sýrii. Zeman na Frekvence 1 iniciativu Západu označil za kovbojskou akci, jež brání návratu syrských uprchlíků zpět do vlasti. V oblasti domácí politiky prezident prohlásil, že klidně podepíše variantu vlády hnutí ANO s ČSSD i menšinový kabinet ANO podporovaný komunisty a hnutím SPD.
Francie, Británie a Spojené státy v sobotu předložily 12 partnerům v Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce o Sýrii, který mimo jiné odsuzuje nasazení chemických zbraní a požaduje vytvoření nového mechanismu pro nezávislé vyšetření těchto útoků. Vyjednávání o předloženém návrhu mají podle agentury AFP začít v pondělí. Žádné datum hlasování nebylo stanoveno, což diplomaté zdůvodňují tím, že Paříž, která návrh sepsala, chce čas pro "opravdová jednání".
Rada bezpečnosti OSN odmítla návrh rezoluce, která odsuzuje „agresi proti Syrské arabské republice ze strany USA a jejich spojenců jako porušení mezinárodního práva a Charty OSN“. Navrhovatelem textu bylo Rusko, na jehož žádost se v pátekrada mimořádně sešla.
Syrská armáda byla v pondělí večer uvedena do pohotovosti a podle agentury AP se připravuje na případný americký útok. Tím pohrozil prezident Spojených států Donald Trump v reakci na sobotní útok na syrské město Dúmá, z něhož USA a některé další země obviňují syrskou armádu a jejího spojence Rusko. Podle syrské opozice při něm v sobotu armáda použila chemické zbraně. Damašek i Moskva použití chemických zbraní popírají. Hlasováním Rady bezpečnosti OSN dnes neprošel americký ani ruský návrh rezoluce na vyšetření útoku.
Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura a ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja v pondělí na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN vyzvali k co nejrychlejšímu a nezávislému vyšetření údajného chemického útoku v syrské Dúmě, při němž v sobotu zemřelo přes 60 lidí. Americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová na zasedání Rady prohlásila, že USA odpoví na chemický útok v Sýrii bez ohledu na to, co udělá Rada bezpečnosti. Zástupce Ruska už předtím varoval, že případný americký útok v Sýrii by měl "vážné následky".
