Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij měla kvůli násilnému tažení barmské armády proti muslimské menšině Rohingů v loňském roce rezignovat. Podle zpravodajského serveru BBC News to prohlásil vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.

Barmská ústava přetrvávající z dob junty brání nositelce Nobelovy ceny za mír Su Ťij stát se prezidentkou. Někdejší disidentka ale stojí v čele vládnoucí Národní ligy pro demokracii a zastává pozici státní poradkyně, která odpovídá premiérské funkci.

Politička, jež v době vlády vojenské junty strávila asi 16 let v domácím vězení, čelí v poslední době silné mezinárodní kritice kvůli tomu, že přehlíží násilnosti páchané barmskou armádou na Rohinzích v barmském Arakanském státě. Během posledního roku uprchlo z Barmy do sousedního Bangladéše na 700 000 Rohingů, kteří tam nyní žijí v uprchlických táborech.

Vyšetřovatelé OSN tento týden uvedli, že by vrchní velitel barmské armády a dalších pět generálů mělo být stíháno za „genocidu“ spáchanou na rohingském etniku. Su Ťij vyšetřovatelé kritizovali za to, že se nijak nesnažila vývoji událostí v Arakanském státě zabránit.

Su Ťij jen krátce před zveřejněním zprávy vyšetřovatelů OSN při své přednášce v Singapuru odmítla uznat zvěrstva páchaná barmskými vojáky na členech etnika Rohingů a akce v Arakanském státě obhajovala. „My, kdo žijeme v Barmě, to vnímáme jinak než ti, kteří to sledují zvenku a kterých se výsledky změn, jimiž Barma prochází, nedotknou,“ řekla.

Komisař OSN pro lidská práva Husajn v rozhovoru s televizí BBC uvedl, že Su Ťij měla zvážit, jestli se raději nevrátí do domácího vězení, než aby obhajovala armádu.

„Byla v postavení, kdy mohla něco udělat. Mohla mlčet, nebo ještě lépe, mohla rezignovat. Nebylo třeba, aby se stala mluvčí barmské armády,“ podotkl. „Mohla říci: ‚Jsem připravena být vůdkyní země, ale ne za těchto podmínek. Podám demisi a půjdu zpátky do domácího vězení. Nemohu být spolupachatelem těchto násilností,‘“ dodal.

V Barmě si díky ústavě stále udržuje silný vliv na politické dění armáda, která má předem zaručených 25 procent parlamentních míst a jejíž vrchní velitel jmenuje ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic. Vyšetřovatelé OSN připustili, že civilní úřady měly jen malou možnost akce barmské armády v Arakanském státě kontrolovat. Su Ťijina vláda nicméně podle vyšetřovatelů ničila dokumenty svědčící o násilnostech na Rohinzích a umožňovala šíření nenávistných projevů.