„Kdyby se toto vydařilo, už bych byla s životem spokojená,“ říkáme si a těmi slovy dosvědčujeme nepoučitelnost. Touhy se po dosažení mety záhy adaptují na nový normál a na „vyšší“ úrovni se znovu roztočí. Výsledek? Cíl nic neznamená a říkáme si znovu: „Kdyby jen ještě…“
„ANO vede nad všemi o dva parníky. Je to nejsilnější strana v zemi. To je dlouhodobý fenomén, nejen otázka posledních voleb. Vládní strany jsou trestány za vládnutí,“ tvrdí Jan Skopeček, místopředseda sněmovny, ekonomický expert ODS a lídr kandidátky Spolu ve Středočeském kraji. Podle posledních průzkumů hnutí ANO dominuje s 33 procenty a Skopeček uznává, že tento výsledek není překvapující. Úspěch ANO přičítá zejména schopnosti Andreje Babiše oslovit nespokojené voliče, zvláště z řad bývalých podporovatelů ČSSD.
Z filmů, knížek, dokumentárních a publicistických pořadů, které líčí příběhy z doby okupace a které vznikly po listopadu 89, by člověk mohl nabýt dojmu, že minimálně každý druhý Čech byl činný v odboji. To samozřejmě více než o minulosti svědčí o tom, jak velká je dnes u nás poptávka po hrdinství. O historii si totiž vyprávíme vždy tak, aby to odpovídalo současným představám o nás samotných.
Poslední díl Mužů na pultem. Je třeba říkat víc? Sbohem a šáteček, připravte si kapesníky. Po nezbytných kulturních aktualitách detailně probereme nový film režisérky Coralie Fargeatové. Film Substance od premiéry v Cannes provázel urputný hype, lidé odcházeli z kina, bledí a vyděšení, neschopni promluvit. My jsme bohužel k těmto hrůzám už imunní. Dopadlo to vlastně jako se vším, od čeho máte přehnané očekávání: paní Fargeatová prostě není David Cronenberg, stejně jako Muži za pultem nejsou Jan Rejžek a Vladimír Just. Nebudeme však jen tklivě vzpomínat na všechny naše hurónské historky z natáčení. Ne! Směle nahlédneme i do budoucnosti. Na co se do konce roku kromě vinné klobásy ještě těšíme? Je jen náhoda, že náš neslavný kulturní podcast končí právě teď nebo je to kvůli tomu, abychom nemuseli číst nový román Sally Rooneyové? A budeme vůbec někdy v životě někomu chybět tak, jako chyběl Jakubovi Christopher Owens z kapely Girls?
Jiří Čunek oznámil kandidaturu na předsedu KDU-ČSL. Stranu, kterou by podle posledního průzkumu volila dvě procenta lidí, chce vrátit k tradičním hodnotám. „Lidé nevědí, proč nás volit, strana se rozmělnila. Čekal jsem, že se o post předsedy přihlásí někdo, kdo to zvedne, takoví lidé ve straně jsou,“ říká v podcastu Echo Porada a dodává, že evropští politici si udělali z Green Dealu náboženství. A to je podle něj proti přírodě. Jaké chyby podle něj vláda udělala? A nezezelenali lidovci přeci jen? S lidoveckým senátorem diskutují Markéta Malá, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Pavel Štrunc.
„Dramatický úbytek hostů je dnes největší problém české gastronomie. Lidi na to prostě nemají peníze,” říká v Karel Šimůnek, restauratér a majitel restaurací Zas a Znova, Di Nuovo a nově i Pivovarů Římská. Kritizoval i přístup státu k podpoře gastronomie. Zatímco velké podniky dostávají dotace a pomoc, gastronomický sektor byl během covidu a energetické krize opomíjen.
Jedni si stěžují na nedostatek svobody; je to trochu móda. Druzí si stěžují na ty, kteří si stěžují na nedostatek svobody; je to taky trochu móda. Začněme u druhé skupiny.
Být příslušníkem nějakého národa samozřejmě znamená dělit lidi na my a oni. Pokud si položíme otázku, kdo jsou v našem případě ti „oni“, zjistíme, že to jsou na prvním místě Němci. Naše národní identita se prostě vytvářela na vztahu k Němcům a dodnes se na postoji k Němcům ve významné míře znovu a znovu utvrzuje. Zejména pro populistické politiky představují Němci vhodného strašáka, kterého je možné vytáhnout, když je třeba vyburcovat národ, jako to třeba předvedl Miloš Zeman v souboji o prezidentský úřad s Karlem Schwarzenbergem. Toto vymezování se vůči Němcům, má samozřejmě své historické kořeny.
„Jsem přesvědčen, že koalice s ANO po příštích volbách by byla pro ODS smrtící,“ říká bývalý premiér a někdejší předseda ODS Petr Nečas. „Dokud TOP 09 a KDU-ČSL dokáží přinášet 6 až 10 procent hlasů, má smysl, aby koalice Spolu trvala,“ dodává a tvrdí, že ODS by neměla usilovat o získání každého voliče a měla by se soustředit na své klíčové středostavovské voličské vrstvy. „Nedělat politiku pro všechny, nedělat politiku pro ty, kteří nás stejně volit nebudou.”
Má první dáma dostávat náhrady od státu, i když je nevolená a její role není nijak definovaná? Jak bude vypadat rozpočet s nadsazenými příjmy a podceněnými výdaji. Má Miroslav Kalousek ještě stále šanci s novou stranou? A závěr Echo Porady patří vášnivé hádce Ondřeje Šmigola a Daniela Kaisera o Izrael.
Vysněnou dovolenkovou destinací Čechů za komunismu bývala Jugoslávie. Země úplně jiná než Československo a v porovnání s ním v mnoha ohledech země svobodná. Silným vzpomínkám na dávno a tragicky zaniklý stát ale podléhají také místní, pro něž je Jugoslávie něco takového jako pro Čechy první republika: v jistém smyslu je to vrchol jejich dějin. S tím souvisí rovněž vzpomínka na jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita. Kdo byl tento muž? Čím to, že ho dnes řadíme k diktátorům, kteří jsou „cool“ a vzbuzují sympatie davu? Nejen o tom hovoří v sedmnácté epizodě podcastu Hej, Slované bratři Lukáš a Jakub Novosadovi s odborníkem na moderní dějiny Balkánu, historikem Borisem Moskovićem. Epizodu vysílá Rádio Prostor, na svých poslechových aplikacích také Echo24. Najdete nás rovněž na Spotify.
Je manželka prezidenta republiky vyžírka? “Osobně bych slovo vyžírka nepoužil,” říká bývalý ředitel Odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Miroslav Sklenář a dodává, že paušální náhrada pro první dámu je zbytečná, současný systém funguje dobře. “Manželka prezidenta není ve vzduchoprázdnu, měla vždy sekretariát, má tiskového tajemníka i diplomatický pas, kde je napsáno, že je manželkou prezidenta.”
„Kdo se vypisuje na sociálních sítí, páchá hřích,“ pravil Nassim N. Taleb, shodou okolností v jednom tweetu. Slovem hřích poukazuje k původu písma. To je od svých počátků spjaté s náboženstvím, s posvátnou oblastí. Je možné, že jsme ani v kapitalistické společnosti tuto posvátnost zcela nevytěsnili. Jak praví Jules Renard: „Psaní je jediná profese, kde vás nikdo nepovažuje za směšného, když nevyděláváte peníze.“
Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček o svých ambicích na premiérské křeslo, konci Pirátů ve vládě Petra Fialy, o úspěchu svém i popularitě svého psa na sociálních sítích.
Tentokrát ve dvou, Jakub ale inovoval barvu vlasů, to vydá za hodně. S Ondřejem probral hodně aktualit, důkladněji se věnovali dvěma filmovým nezdarům, snímku Joker: Folie a Deux, dvoje ceněného (přeceňovaného) Jokera a filmovému testamentu Francise Forda Coppoly Megalopolis. Došli k závěru, že při volbě mezi dvěma typy nepovedenosti by vybrali tu v Coppolově stylu. Pozorný posluchač se dozví, co bolí fotografku Libuši Jarcovjákovou.
Odchod Pirátů z vlády i volby v Rakousku jsou tématy podcastu Echo Porada. „Kdyby naše krajské volby nedopadly, jak dopadly, tak by Bartoš možná ještě byl ve vládě,“ soudí Jiří Peňás. „Digitalizace jako taková je přímý útok na osobní svobodu, vzdáváme se svého života,“ říká Dalibor Balšínek. Tereza Matějčková vzpomíná na vyrůstání v Rakousku 90. let. Dále na Poradě diskutují Markéta Malá a Daniel Kaiser.
Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný mluví o obnově země ničené válkou, možných cestách k mírové dohodě s Ruskem, očekáváních od zvolení Donalda Trumpa, i o korupci silně zakořeněné v ukrajinské společnosti a mentalitě národa.
Balkán a barvitost slovanské Evropy. Historie, kultura i politika slovanských států a národů. Autorský podcast Hej, Slované uvádějí redaktor Týdeníku Echo a předseda Společnosti přátel Lužice Lukáš Novosad a jeho bratr Jakub Novosad, zakladatel projektu BalCan CrossOver.
Kde je blízký, má být vzdálený. Samota je láska. Milosrdenství tkví v opuštění. Pandemie nám podle Giorgia Agambena pořádně zamíchala tím, co jsme měli ve zvyku označovat jako hodnoty. Taky jsme zahalili tváře. Přitom pro západní kulturu byla odhalená tvář – vedle důrazu na bližního – podstatná: v tváři prý začíná politika. Tvář vyjevuje, že se všichni lišíme, a přesto se musíme domluvit a pokusit se vytvořit labilní jednotu uprostřed plurality.
„Ivan Bartoš za celou dobu ani jednou nepřipustil, že systém nefunguje,“ říká Marek Benda v rozhovoru s Pavlem Štruncem. Celou digitalizaci pod vedením končícího pirátského předsedy označil Benda za velký průšvih. Podle Bendy se Bartoš nedokázal vyrovnat s faktem, že jeho projekt selhává, a to navzdory opakovaným varováním. Přestože ODS a koalice už v srpnu zvažovaly alternativní řešení a mluvily o tom, že bude nutné přejít na původní systém, Bartoš si stále stál za svým.
Období první republiky, tedy dvacet let od vzniku státu do přijetí Mnichovské dohody, je pokládáno za vrchol českých dějin. Na co jsme především hrdi, jsou takzvané demokratické tradice I. republiky. Často se hovoří o tom, že jsme byli ostrůvkem demokracie ve střední Evropě a po listopadu 89 panovala všeobecně sdílená tendence na uspořádání první republiky navazovat. Jak to ale s demokracií tehdy bylo? Byly poměry v první republice takové, jak jsou zafixovány v našem kolektivním vědomí?
Aktuální vydání Echo Porady se točí kolem vládní „krizičky“ s odvoláním Ivana Bartoše. Pavel Štrunc připomíná, že Mirek Topolánek v rozhovoru s ním řekl, že vicepremiér pro digitalizaci „měl vyletět už dávno“. Vytěží současnou situaci Miroslav Kalousek se svou chystanou stranou? Jak to bude s rozpočtem? A jak s vládou zamávají výdaje nejen na řešení povodní? Dále diskutují Markéta Malá, Dalibor Balšínek a Daniel Kaiser.
Masaryk otevírá svou knihu Sebevražda slovy: „Sebevražednost se nyní projevuje ve všech civilizovaných zemích s intenzitou zastrašující.“ Šestnáct let nato věnuje stejnému tématu monografii s totožným názvem Emile Durkheim. Vznikne tak jedna ze zakládajících prací vznikající sociologie.
Hostem Echa Pavla Štrunce byl Martin Jahn, člen představenstva Škoda Auto a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. V rozhovoru tvrdí, že i přes škrty v německém koncernu Volkswagen zůstává česká Škoda Auto v mimořádně dobré kondici. Firma se drží na vrcholu evropského trhu hlavně díky pragmatické kombinaci německé preciznosti a české vynalézavosti. „Škoda je v současné době ve velice dobré situaci, možná nejlepší za posledních 30 let,“ řekl Jahn a dodal, že firma dosahuje rekordních zisků i příjmů.
28. října 1918 vzniklo Československo. Tento den je pro nás stále nejdůležitějším státním svátkem, konají se různá shromáždění, prezident republiky uděluje se vší slávou nejvyšší státní vyznamenání a pořádá velkou recepci na Pražském hradě. Přitom stát, který takto oslavujeme, už 30 let neexistuje. Jsme tak asi jediným státem, který oslavuje již neexistující stát. Je to dáno tím, že Československo bylo samostatným státem Čechů a jiných národů po dosti dlouhé době a na prvních dvacet let jeho historie vzpomínáme dodnes jako na éru úspěchů. Máme prostě ve své moderní historii jen málo období, na která můžeme s hrdostí vzpomínat a ke kterým jsme ochotni se vztahovat.
V češtině vyšel román Časokryt od bulharského spisovatele Georgi Gospodinova, který získal prestižní Mezinárodní Bookerovu cenu za rok 2023. Spisovatelka Bianca Bellová se na přebalu knihy nebojí silných slov: „Umí to, co dělá dobrého autora: pohnout čtenáře k citům. Gospodinov je postmoderní spisovatel par excellence. Teď napsal svůj nejlepší text, velký evropský román.“ A skutečně, jen s trochou přehánění lze Časokryt zmínit v jedné větě s Kouzelným vrchem Thomase Manna či texty Jorgea Luise Borgese.
Hostem Echo Porady byl bývalý europoslanec Jan Zahradil. Mluvilo se o budoucnosti ODS, o konci kapitalismu a centrálně plánované ekonomice a hlavně o tom, jestli je portfolio pro Josefa Síkelu v Evropské komisi pro Českou republiku výhra, nebo prohra.
Je rozšířeným předsudkem, že člověk je tvor, který umí mluvit. Dlouhou dobu se přitom na západě vědělo, že mluvit umí jen ten, kdo je ochoten se to učit, i v dospělosti. Proto se do vzdělávání zapojovala rétorika. Kdo se naučil mluvit ve třech letech, zvládl základ. Chce-li někdo skutečně umět mluvit, nezbývá, než se mluvu učit na podruhé v dospělosti – s jiným typem soustředěnosti a na vyšší úrovni reflexe. Ještě ve středověku se musel třeba i lékař vzdělávat v rétorice. Člověk neumí mluvit napoprvé, ale napodruhé.
Národ je dnes jednou nejvyšších hodnot, kterou se málokdo opováží zpochybňovat. Pro nemalou část populace význam národa v současném globalizovaném světě roste. V Evropě roste podpora stran a hnutí, které chtějí chránit národní identitu, politici z různých stran spektra hovoří o obraně národních zájmů. Co to ale národ je? Z jakého důvodu jsou lidé přesvědčeni, že patří k sobě? Je to společná krev, společná vlast, společný jazyk nebo příběhy, které si společně vyprávějí a kterým věří? A jak vůbec český národ, na který jsme tak hrdi, vznikl?
Zachránit starý most je stejně důležité jako zachránit duši místa. Dvě stě let starému mostu v Květnici u Prahy hrozilo, že bude zničen a nahrazen prefabrikovanou betonovou lávkou. Sochařovi Kryštofovi Hoškovi se podařilo přesvědčit úřady, aby místo toho krásný můstek opravily.
