Archeologové ve Frankfurtu objevili 1800 let starý stříbrný amulet s křesťanským nápisem. Tento nález, starší o 50 let než dosud známé artefakty, by mohl přepsat dějiny šíření křesťanství v Evropě. Informuje například Bild či Hessenschau. Amulet byl nalezen již v roce 2018 při vykopávkách na území bývalého římského města Nida, dnešního Frankfurtu.
Německé úřady podezírají archeologa, že záměrně špatně odhadl stáří lebky neandertálce, kterou objevil před 27 lety. Domnívají se, že se podobně spletl až u čtyř desítek svých nálezů, a proto se začaly věcí zabývat, napsal server The Times. Archeolog, jehož jméno úřady nezveřejnily, našel v roce 1997 v Ochtendungu v západoněmecké spolkové zemi Porýní-Falc kus lidské lebky. Spolu s dalšími dvěma kolegy slavnostně oznámil, že jde o dost možná nejstarší exemplář jakéhokoli druhu člověka, který byl kdy v Německu objeven.
Archeologové objevili u Hradce Králové zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě. Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť nad Labem na okraji Hradce Králové. Pohřební mohyla o délce kolem 190 metrů s maximální šířkou 15,1 metru z doby kultury nálevkovitých pohárů datované do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem byla objevena na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa.
Aktualizovat zákonná pravidla pro postupy Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) a sladit je se zákonem o policii má vládní novela, kterou Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Smyslem novely je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) mimo jiné odstranit nejednoznačnosti a nelogičnosti dosavadního zákona, který byl přijat před zhruba 13 lety. Projednání novely o GIBS bylo posledním bodem úterního jednání Sněmovny, která se znovu sejde ve středu.
Výkopové a stavební práce v pražském centru odhalily dosud skryté tajemství z minulosti. Pod železničními kolejemi Masarykova nádraží se skrývaly pozůstatky gotického opevnění, které je datováno do dob vlády Karla IV. Novoměstské gotické opevnění, základy Horské brány a relikt barokního bastionu byly odkryty a zdokumentovány v areálu Masarykova nádraží při Hybernské ulici.
V srdci amazonského deštného pralesa byla nalezena největší a nejstarší síť předhispánských měst, která se rozkládá v oblasti větší než 1000 kilometrů čtverečních. Ztracená civilizace zemědělců v srdci Amazonie, která je starší více než 2500 let, byla objevena hluboko v džungli v údolí Upano na zalesněném úpatí pohoří And na východě Ekvádoru. Městský systém se složitou sítí ulic, bulvárů, cest či zavlažovacích kanálů, se datuje do stejného období jako impérium Starověkého Říma.
Česko-slovenský archeologický tým loni objevil na severu Guatemaly v provincii Petén jedno z nejstarších mayských měst s téměř 3000 let starou historií. Archeologové využili při přípravě expedice mimo jiné i výstupy z leteckého snímkování a při následných vykopávkách odhalili paláce, sochy, pozůstatky rituálů, astronomické observatoře a další objekty. Nálezy pomohou odkrýt neobjasněné a rozhodující fáze mayských dějin, uvedli zástupci Nadace Neuron, která výpravu finančně podpořila.
Nález lebky tzv. piltdownského člověka měl být dlouho hledaným spojovacím článkem mezi lidoopem a člověkem. Jenže se jednalo o podvrh vytvořený z lebeční kosti člověka a čelisti orangutana. Pravda o tomto jednom z největších vědeckých objevů 20. století, který se stal jednou z jeho největších ostud, vyšla najevo před 70 lety, 21. listopadu 1953. Tajemství pozůstatků piltdownského člověka však zůstalo nerozluštěno dodnes, jejich původce se nepodařilo vypátrat.
Čeští egyptologové objevili letos na jaře na pohřebišti v Abúsíru bohatě zdobenou šachtovou hrobku dosud neznámého hodnostáře Džehutiemhata, který působil jako královský písař. Z kosterních pozůstatků se podařilo zjistit, že zemřel mladý a trpěl osteoporózou. Objev hrobky je důležitý pro další pochopení dějin starověkého Egypta na sklonku jeho slávy, informovala na webu Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, kde Český egyptologický ústav působí.
Muž z Norska, který na radu svého fyzioterapeuta opustil gauč a ve snaze více se hýbat si pořídil detektor kovů pro pátrání po pokladech ukrytých pod zemí, našel devět zlatých medailonků, tři prsteny a deset zlatých korálků. Agentura AP píše, že podle znalců jde o nález století. Když se Erlendovi Boremu letos v létě na ostrově Rennesöy na jihu Norska ozval detektor kovů, myslel si, že objevil čokoládové mince. Nicméně jeho nález byl mnohem hodnotnější.
