Andrej Babiš moc chtěl firmu Oleo Chemical majitele Kamila Jirounka

Soud osvobodil muže, kterého se Babišově partě podařilo kriminalizovat

Andrej Babiš moc chtěl firmu Oleo Chemical majitele Kamila Jirounka
Soud osvobodil muže, kterého se Babišově partě podařilo kriminalizovat

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Důvěru občanů České republiky ve spravedlnost až dosud držel fakt, že ve velkých, veřejně propíraných případech na hraně politiky, byznysu a bezpečnostních složek zatím soudy nikdy neselhaly. Konání policistů a státních zástupců bylo v mnoha případech na hraně nebo za ní. Největší blamáží byl zásah olomouckých vrchních žalobců v čele s Ivo Ištvanem na Úřadu vlády v roce 2013, který vykonával médii dlouho ikonizovaný lovec mafiánů Robert Šlachta. Nedávno uplynuly čtyři roky. V propojení vysoké politiky a zákulisních hráčů byznysu, známých jako kmotři, nepadla jediná obžaloba.

Soudy ale dokázaly zachovat chladnou hlavu a smysl pro spravedlnost i v případech mediálně atraktivních „velkých ryb“, veřejnosti předem naservírovaných jako jasní gauneři, jako byl Marek Dalík nebo David Rath. V dílčích, často technicko-procesních rozhodnutích hájily jejich práva na spravedlivý proces, přestože čelily tlaku, že osvobozují vyložené korupčníky. Neváhaly jít proti mediální hrdince protikorupčního tažení, vrchní pražské žalobkyni Lence Bradáčové. Rozhodly, že způsob, jakým soud na její žádost rozhodl o nasazení odposlechů, které přinesly klíčové důkazy o Rathově vině, byl nezákonný.

Skutečně velkým testem spravedlnosti byl spletenec případů kolem společnosti Oleo Chemical. Točí se kolem miliardového byznysu s biopalivy a figurují v něm ti, kdo sehráli klíčovou roli při obratu České republiky od liberální demokracie západního typu k východní oligarchii. Exministr financí a aktuálně nejpopulárnější politik v zemi Andrej Babiš, bývalý šéf rozvědky Karel Randák, který pro něj svého času pracoval. Miliardář Karel Janeček, jehož Nadační fond proti korupci vyšlapal Babišovi cestu k moci. Marek Foglar, někdejší pravá ruka šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty, který se svého času s Andrejem Babišem intenzivně scházel. Dnes analytik na Vrchním státním zastupitelství v Praze u Lenky Bradáčové. Jindřich Vařeka mladší, příbramský starosta za Babišovo hnutí ANO. Mediálně se jejich hlavním, silně angažovaným nosičem stávají Lidové noviny, které má Babiš zaparkované ve svěřenském fondu.

Oleo Chemical je výjimečná firma. Jako jediná v České republice umí udělat biopaliva druhé generace, která se nevyrábějí ze surovin pro tento účel speciálně pěstovaných, jako je řepka, ale z odpadu. V případě Olea ze zvířecího kafilátu. Ta mají v Evropě budoucnost, na rozdíl od první generace, na něž dnes už mají faktický monopol Babišovy firmy Preol, Primagra a Ethanol Energy. Evropští poslanci v létě 2015 rozhodli, že z 10 procent obnovitelných zdrojů, které žádá evropská směrnice v dopravě do roku 2020, může být nejvýše 7 procent z tradičních biopaliv první generace. Evropská komise žádala, aby útlum byl ještě podstatně větší.

Andrej Babiš tu firmu moc chtěl. Proto se už v květnu 2011 obrátil na majitele Oleo Chemical a žádal je o možnost due dilligence, tedy hloubkové prověření firmy a odprodej Agrofertu. Ti to odmítli. Babiš jim arogantně oznámil, že snad vědí, co dělají, a sdělil jim, že „do pěti let bude stejně Oleo v Agrofertu“. Pár měsíců nato se na Oleo začaly valit trestní žaloby, postupně přibývaly návrhy na insolvenci a po pár letech, kdy už seděl Babiš na ministerstvu financí, začaly i problémy s finančním úřadem a Celní správou.

Kamil Jirounek - Repro Česká televize

V jedné z mnoha větví případu Oleo byl loni v prosinci jeho majitel Kamil Jirounek pravomocně odsouzen na šest let do vězení kvůli padělané směnce. Okolnosti u soudů obou instancí byly podivné. A hlavně haprovala logika Jirounkova chování. On sám totiž inkriminovanou směnku přinesl na policii. Proč by tam nosil důkaz o svém podvodu? Každý příčetný člověk by takový důkaz ve svém vlastním zájmu co nejrychleji zničil. Jirounek se hájil tím, že směnku koupil a sám byl podveden. Nevěděl, že je falešná.

Nejvyšší soud ve středu rozhodl na základě dovolání o okamžitém propuštění Jirounka z vězení. Zatím nezveřejnil verdikt, proč tak rozhodl. Na ten si bude potřeba počkat. Jirounek své dovolání stavěl právě na tom, že skutková zjištění soudu prvního a druhého stupně jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy, neboť nebylo prokázáno, že by věděl o tom, že směnka za Jirounkovým obchodním sokem Jindřichem Vařekou byla padělaná. 

Pokud bude stát verdikt nejvyšších soudců právě na tom, bude to velmi vážné selhání justice v extrémně citlivém případu, kdy se celá vlivová parta kolem Andreje Babiše pokusila kriminalizovat jeho obchodní soky. A u dvou soudních instancí se jí to podařilo.

Babišovy Lidové noviny, které byly hnacím mediálním motorem kauzy, včera o verdiktu Nejvyššího soudu na hlavní stránce svého webu Lidovky.cz nereferovaly. Věnují se případu OKD, v němž je namočen sociálnědemokratický premiér Bohuslav Sobotka.