Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) má ve sněmovně novelu zákona, který podle ní má pomoci zatočit s takzvaným obchodem s chudobou a zneužíváním sociálních dávek.

Tedy problémy, které si za své vzal v posledních dnech po návštěvě severočeského Varnsdorfu ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle něj je totiž Marksová ani její předchůdci neřešili. Ministryně práce ale kritiku odmítá. „Situaci nezlepšíme mávnutím kouzelného proutku,“ říká.

Podle Marksové by problém mohla pomoci vyřešit novela, kterou bude na aktuální schůzi ve druhém čtení projednávat sněmovna.

„Souhlas obce má nově doporučující charakter, kritéria udělení či neudělení doplatku jsou přesně definována například tím, zda žadatel má v obci určité středisko zájmu, tedy jestli zde má práci, nebo mu tam třeba chodí děti do školy,“ vyjmenovala serveru Echo24.cz Marksová změny, které mají situaci na ubytovnách pomoci vyřešit.

Do střetu se kvůli problému dostala s šéfem státní kasy Babišem, který minulý týden navštívil vyloučenou lokalitu v severočeském Varnsdorfu. Tam podle svých slov potkal mnoho lidí, kteří napracují a žijí na sociálních dávkách, a navíc na nich vydělávají firmy, které jim poskytují bydlení a dostávají za to od státu velké sumy. Politici podle něj problém za dvacet let nevyřešili. Při návštěvě mimo jiné vyřkl prohlášení o táboře v Letech, za něž poté sklidil velkou kritiku.

Marksová ale jeho kritiku odmítá. „Řeči kolegy Babiše, že nic neděláme, považuji za naprosto nehorázné. Nelze ale očekávat, že situace, které se tu hromadily 20 let, najednou zlepšíme mávnutím kouzelného proutku,“ řekla.

Dvě novely z dílny Marksové

Vládní novela resortu práce a sociálních věcí nově počítá s tím, že se doplatek sníží z 90 procent státem stanovených nákladů na bydlení na maximálně 80 procent. Například v hlavním městě by se tak normativ v ubytovně pro čtyřčlennou a početnější rodinu snížil o více než 3 700 korun, ve městě do deseti tisíc obyvatel asi o 2 500 korun.

Nárok na příspěvek na bydlení by pak byl posuzován podle nových kritérií. Žadatel by podle návrhu musel nově v obci vykonávat výdělečnou činnost nebo být veden v evidenci uchazečů o zaměstnání u krajské pobočky úřadu práce, musely by zde žít jeho rodina nebo děti chodit do školy. Nově je také zaveden takzvaný motivační plán, který s nájemníkem ubytovny vypracuje úředník. Ten by měl obsahovat opatření a harmonogram k nalezení bytu. Pokud by příjemce dávek dané úkoly neplnil, o peníze by mohl přijít.

Podle Marksové se tak už jedná o druhou novelu, která problém zneužívání dávek řeší. „První naše novela významně omezila byznys s chudobou na ubytovnách. Doplatky na bydlení se přestaly vyplácet podle počtu lidí žijících v jednom bytě či pokoji, ale pouze podle velikosti prostoru. U obou dávek – doplatku i příspěvku – se zavedlo, že se dává jen do zkolaudovaného bytu či pokud prostor splní standardy bydlení,“ prohlásila Marksová.

Opozice aktuální návrh novely, který bude sněmovna projednávat, kritizuje jako nadbytečný. Podle poslankyně Markéty Adamové (TOP 09) pouze zvýší výdaje státu. „To, co je navrhováno, je možné zavést vnitřním předpisem úřadu práce. Je to typická ukázka rozbujelosti českého právního řádu,“ uvedla Adamová, podle které novela nic nevyřeší.

Obce chtějí do udělení dávek mluvit

Novela původně vznikla, aby se ze zákona vyškrtlo ustanovení o souhlasu obce s vyplácením dávek na bydlení. To do normy prosadili poslanci a platí od začátku loňského roku.

„Do této novely byl poslaneckým návrhem přidán souhlas obce s přiznáním doplatku na bydlení na jejím území. Protože to bylo legislativně nedokonalé, na jaře jsme udělali další novelu,“ vysvětlila serveru Marksová. Obec dříve musela s poskytnutím doplatku na bydlení osobě užívající ubytovnu souhlasit. Nově bude mít její souhlas pouze doporučující charakter pro rozhodnutí o přiznání dávky.

To kritizoval na plénu sněmovny předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, autor pozměňovacího návrhu, díky kterému měly rozhodující slovo obce.

„Dokonce, pane ministře financí, vaše vláda sem znovu poslala novelu tohoto zákona, kde se pravomoc obcím odebírá. Takže nemůžete současně říkat, že obce nemají nástroje, a současně, když jeden jediný nástroj jsme tady všichni schválili, s výjimkou jednoho hlasu, vaše vláda to odmítá aplikovat a dokonce to novelizuje,“ uvedl Stanjura a vyzval Babiše, aby si udělal pořádek ve vládních lavicích.

Samy obce přitom chtějí, aby do udělení dávek mluvit mohly. „Města a obce v kontextu s dávkami v hmotné nouzi, zejména jde o příspěvek na bydlení, požadují, aby úřad práce při rozhodování bral v potaz vyjádření města či obce,“ řekla serveru Echo24 tisková mluvčí Svazu měst a obcí ČR Štěpánka Filipová.

Mělo by tím podle Filipové dojít minimálně k omezení negativních jevů, které vyvolává vyšší koncentrace nepřizpůsobivých občanů na jednom místě.

Resort Marksové ale zároveň připravuje nový zákon o sociálním bydlení, který podle jeho kritiků dělá z měst „realitní kanceláře“ a mohl by naopak přispět ke vzniku ghett. Zákon má taktéž za cíl zatočit s byznysem na předražených ubytovnách a dát jistotu aspoň nějakého bydlení pro nejohroženější skupiny obyvatel.

Podle starostů ale klade na obce těžko splnitelné podmínky. Měly by mít totiž povinnost zajistit bydlení pro lidi, kteří spadnou do kategorie sociálního bydlení, i když třeba žádné byty nevlastní.