KULTURNÍ TIPY

Trápení poslušných kdysi dávno v Mexiku, pak v Německu a dnes v Praze

KULTURNÍ TIPY
Trápení poslušných kdysi dávno v Mexiku, pak v Německu a dnes v Praze

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Láska z pasáže jednadvacátého století naditého výkaly

Když se spojí dvě veselé kapely, může z toho třeba být i něco pěkného. Otestovat se to rozhodly skupiny I Love 69 Popgejů a ◊►≈ (neboli Piča z Hoven), které vydávají společné album. Třeskutí „electropunkoví teroristé“ IL69PGŮ existují od roku 2001, ale teprvE před čtyřmi roky vydali souhrn své desetileté činnosti, debutový vinyl Let’s Gold Corridor. O rok později vydala svůj debut Doom na kraji lesa mladší a na první poslech všeobecně přijatelnější druhá kapela, překvapivá už rozporem mezi svým hravým jménem a seriózní a nezřídka vážnou hudbou. Svou temnou elektroniku kapela označuje jako doom pop. Oběma skupinám je společná vynalézavá práce se zvukem, přednesem, ale rovněž s vizuálem. Vše se tu neoddělitelně prolíná, ostatně i ta muzika nerozlišuje hranice mezi ironií, absurditou, dramatem a patosem: vnímání v celcích.

I Love 69 Popgejů / Piča z Hoven: LIDUMIL HERETIK. Koncerty kapel a křest společného alba v pátek 8. 5. od 19.00 v NoD. Roxy, Praha. Vstupné na místě 160 Kč.

Adolfovy továrny na absolutno a na čokoládu

V televizi pokračuje ždímání připomínek konce prozatím poslední světové války ve všech očekávatelných chlácholeních duše: poetičtí Zlatí úhoři, německý populární sebezpyt Pád třetí říše, tuzemský sebezpyt Habermannův mlýn, čajíček Tmavomodrý svět, dokumenty o historii NSDAP atp. Nepohodlné snímky, s nimiž divák musí spolupracovat a které opravdu jsou s to předvést aspoň část válečné hrůzy – jako třeba sovětské líčení devastace Běloruska Jdi a dívej se – jsou ovšem pominuty. Něco vybrat se ale sluší, a tak volba jednoznačně padá na dokument Tomáše Kudrny Po dlouhé noci den. Akcentuje totiž možná to důležitější, než je život ve válce: totiž život po ní. Kudrna vypráví příběh Ukrajinky, Polky a Češky, jež byly vytrženy ze svých domovů a totálně nasazeny v nacistických továrnách. Pátrá, jak tato zkušenost ovlivnila jejich životy.

Po dlouhé noci den. Scénář a režie: Tomáš Kudrna. Vysílá ČT 2 v pondělí 11. 5. od 21.05

Leošova cesta na Sibiř je jako žádná ze sta

V září režisér Daniel Špinar stane v pozici šéfa činohry Národního divadla, ale pracovně zde nezahálí ani teď. Zkraje dubna mělo premiéru jeho nastudování činoherního kusu Zemětřesení v Londýně, další britský příspěvek k oblíbené kultuře „sexu ve městě“: dobře postavené sestry si tu vylívají svá životem pomuchlaná srdéčka a snaží se napravit vztah se svým otcem. Teď Špinar kontruje operou jiných zkušeností – Janáčkovým opusem Z mrtvého domu. Vychází z Dostojevského románu, v němž autor popsal své zkušenosti se sibiřským trestaneckým lágrem. Janáčkovo zpracování variace „zločinu a trestu“ se vymyká z jeho obvyklé tvorby věnované silným ženám. Život v lágru je vylíčen realisticky, ale jako kulisa předstíraného života. Vězni totiž jako pravý život vnímají svou minulost, na niž posedle vzpomínají v touze ujistit se, že ještě žijí.

Leoš Janáček: Zmrtvého domu. V režii Daniela Špinara hrají František Zahradníček, Michal Bragagnolo, Štefan Margita a další.
Premiéra 14. 5., reprízy 16., 22. a 28. 5. www.narodni-divadlo.cz

Z mrtvého domu - Foto: archiv ND

Nástrahy víry staré dámy na stráni nad Eldoradem

Básník Jonáš Hájek si nedávno v Salonu Echa posteskl, že nakladatelé si usnadňují práci, s fondy světové poezie hrají na jistotu a uvádějí čtenářům díla především držitelů Nobelovy ceny. Něco na tom je (a rozšiřme jeho povzdech i na esejistiku). Třeba nakladatelství Dauphin se sice historicky věnovalo i autorům neoceňovaným, zkoušelo u překladů jinojazyčné poezie zaujmout už ledasčím, ale naposled sáhlo právě po nobelistovi. Část tvorby Mexičana Octavia Paze česky dostupná je, nyní ale vyšla jeho zásadní a dosud nepřeložená esej Sor Juana Inés de la Cruz aneb Nástrahy víry. Na pozadí života nebývale vzdělané jeptišky a básnířky sor Juany jsou tu obsaženy dějiny barokního Mexika, jeho předkřesťanské, křesťanské i hermetické kořeny, i transatlantický pohled na starý kontinent. A rovněž pronikání moderny do zaryté církevní kultury.

Octavio Paz: Sor Juana Inés de la Cruz aneb Nástrahy víry. Přeložila Anna Tkáčová. Vydalo nakladatesltví Dauphin roku 2015. 720 s. 698 Kč. www.dauphin.cz

8. května 2015