Hlavní turecká opoziční strana žádá zrušení výsledků nedělního referenda, ve kterém většina hlasujících podpořila ústavní reformu posilující pravomoce tureckého prezidenta. Část opozice, podle níž hlasování a sčítání hlasů provázely podvody, se hodlá obrátit na turecký ústavní soud, případně i na Evropský soud pro lidská práva. Průběh referenda kritizovali také pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Část turecké opozice už v neděli zpochybnila výsledky, podle nichž s 51,4 procenta hlasů vyhráli zastánci změny parlamentního systému na systém prezidentský. Opoziční Lidové republikánské straně (CHP) vadí zejména rozhodnutí ústřední volební komise započítat do výsledků i lístky neoznačené oficiálním razítkem. CHP tvrdí, že komise tím porušila zákon.

Předseda ústřední volební komise Sadu Güven rozhodnutí hájil mimo jiné s tím, že neorazítkované lístky se započítávaly už v minulosti. Pro uznání neplatnosti hlasu je podle Güvena nutné dokázat, že lístek byl do volební místnosti přinesen zvenčí. Güven přiznal, že neví, kolik neoznačených lístků bylo do výsledku nedělního referenda započítáno.

Podle CHP si také lidé z mnoha oblastí stěžovali, že neměli možnost hlasovat v soukromí. Hlasy se podle CHP na několika místech sčítaly tajně, mimo dohled pozorovatelů. Stížnosti registruje také další opoziční formace, prokurdská Lidová demokratická strana (HDP), podle níž byly do výsledku započteny až tři miliony neplatných hlasů. To by stačilo na zvrácení výsledku, neboť podle agentury Anadolu zastánci ústavních změn vyhráli rozdílem zhruba 1,3 milionu hlasů.

Rozhodnutí volební komise o započítání neorazítkovaných hlasů, učiněné na poslední chvíli, označili za protiprávní pozorovatelé OBSE. Ti kritizovali i podmínky předreferendové kampaně, které podle nich nebyly pro všechny stejné.

Německá kancléřka Angela Merkelová v reakci na výsledky referenda vyzvala prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby vedl dialog se všemi politickými stranami.

Také podle úřadu francouzského prezidenta Françoise Hollandea musí vláda v Turecku vést dialog se všemi politickými stranami vzhledem k těsnosti výsledku. Francouzské ministerstvo zahraničí vyzvalo tureckou vládu, aby respektovala evropskou konvenci o lidských právech.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se omezil na konstatování, že Rusko považuje referendum za tureckou vnitřní záležitost a že jeho výsledek by měli všichni respektovat.

Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka stojí Turecko po referendu na prahu zásadních politických změn. Zaorálek též na twitteru uvedl, že Ankara zůstává důležitým partnerem pro Česko i pro EU a spojencem v NATO. Dodal, že vývoj v této zemi je třeba pozorně sledovat.