Výzdoba sudetských měst, dopady čínského trápení a tajemství
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Zemětřas kraje, zemětřas těla, zemětřas duše
Jedním z rysů autoritativních států je snaha napodobovat propagandu států svobodných. Dobře je to vidět na filmu. Například syžet nejúspěšnějšího čínského a prvního neamerického IMAX filmu Následky otřesu se pranic neliší od postupů hollywoodských snímků: roku 1976 při zemětřesení v městě Ťan-šan zahynulo 255 000 lidí (neoficiálně prý o čtyři sta tisíc víc), jenže drásání čínské duše nekončí u zobrazení katastrofy, nýbrž ve šroubovaném příběhu. Matka musí rozhodnout, které ze svých sedmiletých dvojčat nechá zachránit zpod trosek domu, druhé totiž zachránit nepůjde. Rozhodne se obětovat dceru, ta to však slyší. Zázrakem přežije, ztrápená, neschopna slova, je adoptována jinou rodinou, vystuduje v USA a do Číny se vrací až roku 2008 jako dobrovolnice při odstraňování následků jiného zemětřesení. S matkou se nakonec smíří, vidíte to.
Následky otřesu. Režie: F. Siao-kang. Hrají: Čang Ťing-čchu, Čchen Tao-ming, Lu I, Sü Fan. Vysílá ČT Art 9. 6. od 23:10.
Obrazy oprýskaných omítek starých domů
Pořád se ví méně, než by mělo, že historický Cheb je jedno z nejmalebnějších měst západních Čech: ideál německého chladu a roztomilosti akorát na hraně kýče. Přesvědčit se o tom možno na 13. ročníku festivalu Chebské dvorky, který – věrný svému názvu – je návštěvníkům vhodným průvodcem po městě. Své výstavy, koncerty, divadelní a filmová představení totiž prezentuje nejen na dvorech domů, ale taky v jejich průchodech, zahradách, úzkých uličkách, na schodech a dalších představitelných městských zákoutích. Ostatně letos pořadatelé ohlašují půl druhého sta vystavovatelů. Nehledě na devizu své atmosféry festival láká třeba na průřez dílem malíře a sochaře Micla (Michala Novotného), nazvaný Černé jaro. Anebo na záznam varhanního koncertu Filipa Topola, který tedy je doprovodem výstavy věnované autorově památce a skupině Psí vojáci.
Festival Chebské dvorky začíná 10. 6. a trvá do 13. 6. Kompletní program viz www.chebske-dvorky.cz a www.galerie4.cz
Echo echa echa echa echa echa echa
Z díla filozofa polského divadla, dramatika a režiséra Helmuta Kajzara toho v tuzemsku je známo málo – všehovšudy texty Paternoster a Chlív, které před třemi roky ve společné inscenaci představila ostravská Komorní scéna Aréna. Kajzarův záběr byl samozřejmě širší (psal eseje a divadlu se věnoval rovněž teoreticky) a náročnější (neustále promýšlel a pokoušel hranice divadelního textu). Vědomi si pokušení a nároků jeho díla se o hudebně-dramatickou interpretaci Kajzarova spletitého textu Samoobrona (magiczny manifest), je to zároveň esej, deník, román i hra, pokusili skladatel Robert Piotrowicz a dramaturg Lukáš Jiřička. Už tak rozbitý a přerývaný text pokrátili, rozcupovali a doplnili agresivními průniky hudby. Slovo je neustále konfrontováno zvukem nikoli svým, nýbrž hudebním a má vyvolat dojem uvězněnosti člověka v sobě samém.
Robert Piotrowicz – Lukáš Jiřička: Samoobrona (magiczny manifest). Vydal Bôłt Records roku 2015. Hudba: Robert Piotrowicz, adaptace a dramaturgie: Lukáš Jiřička, text: Helmut Kajzar, hrají: K. Bielawka, J. Drozda, M. Reczek. www.boltrecords.pl
Škatulata a šuplata, hejbejte se, hejbejte
Ještě jeden tip zpoza polských hranic a po mnohé, rozhodně ne naposled, zajímavý příběh z barevné historie komunismu: malíř a houslista Alfred Lenica (1899–1977) je pro našince další málo známý nebo docela neznámý umělec. Nejspíš proto, že je spjat s neoficiální polskou výtvarnou a divadelní scénou, o níž se tu obecně neví skoro nic. Ostatně některé autorovy akvarely, kvaše a koláže, jež vznikaly od 40. let do 70. let minulého století, vznikaly pro sebe, do šuplíku, protože jejich avantgardní ladění má daleko do šarží a úkolů tehdy určujícího a „jediného možného“ socialistického realismu. Olomoucká retrospektivní výstava představuje šedesát Lenicových prací na papíře a třicet jeho obrazů. Jsou zapůjčeny z varšavské sbírky Grzegorze Króla a některé jsou vystaveny dokonce prvně, neboť doposud zůstávaly v bývalém autorově ateliéru.
Alfred Lenica: Barva – Gesto – Podvědomí. Výstava v Salonu Kabinetu Muzea (moderního) umění Olomouc začíná 11. 6. a trvá do 13. 9. www.olmuart.cz