Půjde o největší evropský projekt České republiky nejen v období 2014–2010, ale v celé historii. Pokud se uskuteční – a ministr dopravy Dan Ťok na tom horlivě pracuje –, spolkne 20 miliard korun. Vznikl náhodou, a možná právě proto působí neotřele a originálně. Není těžké si představit, že tuzemské dopravě opravdu pomůže na vyšší kvalitativní úroveň. Přesto by ho neměla Česká republika realizovat, třeba jen z toho důvodu, že může skončit jako velkorysý dar podnikatelským komplicům ministra financí Andreje Babiše. Řeč je o státní půjčovně vlaků.

Vypadá to bláznivě, ministr dopravy se ovšem inspiroval ve spolkové zemi Dolní Sasko, kde za miliardu eur nakoupili skoro 500 vlakových souprav a půjčují je na 10–15 let soukromým firmám. Místní politiky napadl originální plán, když chtěli udržet provoz na méně významných regionálních tratích, o něž ztratil dopravní kolos Deutsche Bahn (DB) zájem. Berlínský koncern zároveň případnou konkurenci vyřadil tím, že její soupravy blokoval dlouhodobými zakázkami. To změnila zemská půjčovna.

Ideální nástroj proti ČD

Vzpoura dolnosaských politiků skončila tím, že DB provozuje jen třetinu regionálních vlaků, obnovil se provoz na uzavřených tratích – třeba na železnici přes Lüneburská vřesoviště –, zvýšil se komfort cestujících, a ještě se snížily náklady. To je samozřejmě trochu nadsazené. Dolnosasové do příznivé statistiky zahrnuli pouze osobní vlaky nebo regionální expresy mezi centry typu Wolfsburg, Hannover, Osnabrück, Brémy a Hamburk s maximálně stošedesátikilometrovou rychlostí. Nepočítají se vysokorychlostní ICE ani příměstská doprava Hamburku a Hannoveru, o kterou se DB pochopitelně připravit nenechaly, stejně jako o nejlepší regionální trati třeba z Brém do Hannoveru.

Pro srovnání s Českem se ale Dolní Sasko dá použít. Včetně Brém a Hamburku má stejně obyvatel a dvě třetiny rozlohy českého státu. Sice je bohatší a miliardu eur za nové vlaky si může dovolit, s evropskými dotacemi ho však můžeme klidně napodobit. Také u nás provozuje železniční dopravu dominantní státní firma České dráhy (ČD). Její služby by mohly být levnější i kvalitnější, a jak jinak to zařídit než otevřením volného pole konkurenci? Půjčovna je ideální nástroj.

Přesto existuje podstatný rozdíl, který upozorňuje na to, že zdejší vývoj nemusí ten dolnosaský vůbec kopírovat. Česko není Německo. Plán trochu ztrácí smysl, když stát oslabuje svůj vlastní podnik. Je možné obdivovat vzpouru hannoverské vlády proti DB, nad nimiž drží ochrannou ruku spolková vláda, Ťok se ovšem jménem národní vlády bouří proti firmě, o jejíž prosperitu by měl pečovat.

Navíc ČD nejsou DB. Zdejší politici v liberálním nadšení odebrali Českým drahám správu kolejí a předali je speciálně založené firmě SŽDC. ČD najednou na rozdíl od DB nekontrolují železniční síť, nemohou mluvit do investic, neprovozují nádraží. Jenom mohou soutěžit s ostatními jako jeden z libovolného počtu dopravců. Dosud nešlo o rovnocennou soutěž, protože stát zatím vždy našel cestu, jak koupit své firmě nové soupravy, a dotacemi vždy pokryje ztráty. Půjčovna vlaků soutěž srovná a dokončí liberální tažení minulých vlád. Otázka však zní, k čemu je taková soutěž dobrá.

Historie plánovaného krachu

Česko se liší od Dolního Saska ještě v jednom ohledu. Regionální konkurenci DB tam tvoří francouzský koncern Transdev a italské státní dráhy, k tomu se přidávají regionální firmy pod správou velkých měst nebo firem typu Volkswagen. V Česku zatím viditelně konkurují jen Leo Express Leoše Novotného a hlavně RegioJet Radima Jančury. Proč by právě jim měl stát pomáhat, aby se lépe etablovaly na trhu železniční dopravy? Je to jen, protože Jančura je Babišův známý? Zdejší dráhy jsou nesrovnatelně slabší než DB, proto je může soukromá konkurence převálcovat. Stát přijde o dohled nad osobní dopravou na železnici i o společnost, která má strategický význam.

Přitom není realistická představa, že Jančura či Novotný mohou být nástupci ČD. Okamžitý zisk z toho pro ně kouká, ovšem v Dolním Sasku přilákal nový model zájemce z vyšší ligy. Nakonec zůstane otázka, jestli Evropská komise připustí, aby dominantní roli hráli Francouzi, Italové, nebo nakonec sama DB. Přece musí mít nějaký důvod, že na trati z Prahy do Benešova nabízí služby její dcera Arriva.