Emmanuel Macron se už pasoval do pozice nekompromisního evropského vůdce a pokud bude zvolen za nového šéfa Elysejského paláce, hned chce zatočit s Polskem i Maďarskem. Plánuje tvrdě zakročit sankcemi proti těmto státům, které podle něj porušují pravidla Evropské unie, a vyčítá EU, že to ještě neudělala. Narážel tím například na polské reformy soudního systému a nová maďarská pravidla pro univerzity a neziskové organizace a na ostoj těchto zemí k migrační krizi. Macron to řekl francouzským regionálním médiím a jeho slova citoval web televize France 24.     

„Nemůžete mít Evropskou unii, která se dohaduje kvůli každé desetinné čárce v otázce rozpočtů každé země a ve které zároveň máte členy, kteří se chovají jako Polsko nebo Maďarsko v otázce univerzit a vzdělávání nebo uprchlíků nebo základních hodnot a nic se proti tomu nedělá. … Když nejsou práva a hodnoty Evropské unie respektovány, chci, aby byly přijaty sankce,“ prohlásil kandidát na francouzského prezidenta Macron tento týden.  

Pro zavedení mnohem tvrdšího postupu proti Polsko a Maďarsku Macron stanovil i poměrně brzký termín. Dát těmto členům Evropské unie za vyučenou chce do tří měsíců od doby, kdy bude jasno o vítězi francouzských prezidentských voleb. „Za tři měsíce, co budu zvolen, bude o Polsku rozhodnuto,“ řekl sebevědomě Macron v rozhovoru pro deníky Ouest-France nebo Voix du Nord s tím, že bere za věc zodpovědnost. „Uvidíte, že se mi to podaří,“ cituje Macrona Voix du Nord. Francouzská televize France24 vysvětlila Macronův postoj tím, že se chce pasovat do role vůdce v zastávání demokratických hodnot. 

Jak Polsko, tak především Maďarsko, ale i Česko, odmítají přijímat běžence na základě uprchlických kvót, na kterých se dohodli členové Evropské unie. Kromě kvót popotahuje Evropská komise Maďarsko také kvůli novému zákonu o vysokých školách a neziskových organizacích. Ten podle kritiků cíleně míří na v Budapešti sídlící Středoevropskou univerzitu (CEU), kterou spoluzakládal americký miliardář maďarského původu George Soros.

V případě Polska se Bruselu zase nelíbí série reforem, které podle něj oslabují nezávislost soudního systém a riskují podkopání demokratických kontrol. Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) loni po svém výrazném vítězství v parlamentních volbách učinila několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patřily k nim také personální změny v ústavním soudu i rychle předložená novela zákona o něm, která posiluje vliv PiS v nejvyšší justiční instanci země.

Macronův útok na středoevropské země unie se udál jen krátce poté, co navštívil továrnu na výrobu sušiček americké firmy Whirlpool na severu Francie. Ta oznámila, že plánuje přesunout výrobu do Polska. Macron kritizuje sociální dumping ve Francii a nevyváženost ekonomik jednotlivých zemí unie, která umožňuje přesouvat výrobu do zemí s nízkými mzdami. „Nemůžeme mít stát, který hraje na sociální a fiskální rozdíly v rámci EU a je v rozporu se všemi principy Evropské unie,“ prohlásil Macron zjevně na adresu Polska. „Vyžaduje to fiskální a sociální harmonizaci v krátkodobém horizontu,“ dodal Macron v deníku Voix du Nord, aniž postup blíže konkretizoval.

Emmanuel Macron se o post francouzské hlavy státu utká s Marine Le Penovou. Do druhého kola, které se uskuteční 7. května, je ho voliči poslali se ziskem 23,75 procent hlasů. Pro Le Penovou hlasovalo 21,53 procenta zúčastněných voličů.