Kde životu smích na rtech uvadá

Zhruba v půli je výstava Smích a zapomnění. Název samozřejmě evokuje své pozadí, mohl by odkazovat ke kdekterému světovému dílu, leč vybral si Knihu smíchu a zapomnění Milana Kundery. Na jejím pozadí zkoumá tvárnost paměti, bolest smíchu, vzájemný vztah mezi soukromým a veřejným životem a zrádnost lidských vztahů. Román z roku 1978 vyšel o rok později nejprve francouzsky, česky až roku 1981. Kundera se v něm samozřejmě vyrovnával se svým odchodem z Československa. Snad to je pojítko s dnešními mladými tvůrci, tato potřeba konfrontovat témata jako smích, zapomnění, hranice, lítost (neboli uvědomění si své nedostatečnosti či mizerie) a ovšem hlavně paměť. Na výstavě jsou prezentována rozšířenými video- a fotoprojekty, v nichž se odráží vztah těchto médií ke konstruování a obměňování historie, k vyvolání afektu nebo k dokumentaci minulých zkušeností.

Smích a zapomnění
Zastoupení umělci: Esther Shalev-Gerz, Dor Guez, Clemens Von Wedemeyer, Agnieszka Polska, Sarah Sweeney, Nedko Solakov, Himali Singh Soin, Sophie Calle, Kateřina Šedá, Hito Steyerl, Dorothy Iannone, Dread Scott, Adam Vačkář, Dan Acostioaei
Architekt výstavy: Lukáš Machalický
Expozice v MeetFactory trvá do 13. listopadu.
www.meetfactory.cz

Záhady zamčených pokojů vyřešeny

V Brně běží pátý ročník festivalu Janáček a nabízí vynikající představení – nádherná byla hned úvodní Káťa Kabanová v režii Roberta Carsena. Z nadcházejících čísel je k nepřehlédnutí součin režiséra Davida Radoka, který do jednoho celku spojil operu Bély Bartóka Modrovousův hrad a monodrama Arnolda Schönberga Očekávání. Obě díla vznikla takřka ve stejnou dobu, ale nezávisle na sobě, podle pohádky Charlese Perraulta Modrovous. A názvy obou děl pěkně vyjadřují tematický rozptyl, který oba autoři na téže látce v prvé čtvrtině 20. století vytyčili: liší se v důrazu na očekávání, velikost naděje a strachu, přerůstajícího ve zjištění, že odmítané poznání může být děsivé. Aneb Judita, zamilovaná do tajemného hradního pána Modrovouse, na jehož sídle je sedm zamčených dveří, nakonec svého vyvoleného uprosí, aby je otevřel a vyjevil jejich tajemství…

Béla Bartók – Modrovousův hrad, Arnold Schönberg – Očekávání
Režie: David Radok
V rámci festivalu Janáček, jenž trvá do 17. října, uvádí Janáčkova opera NdB ve spolupráci s Operou Göteborg.
Premiéra 15. 10., další provedení 16., 23. a 30. 10.
www.janacek-brno.cz

Klanění tří králů na fůře sena

Letos v létě uplynulo pět set let od úmrtí malíře Hieronyma Bosche, toho magického, provokativního a přitom mystického ironika, který neustále poutá nevyčerpatelností a fantastičností svých pláten. Přitom, a to je vlastně na Boschově pověsti příznačné, datum smrti je s mírnou nadsázkou jediný jistý fakt, který o tomto holandském renesančním tvůrci známe. Boschova popularita je dána nejen barevností jeho pláten, jejich komplexností a všeobecnou přístupností, ale snad i tématem, které si zvolil a jež je lidstvu vlastní od nepaměti: soustavně znázorňoval úpadek lidského rodu. To vše, život i dílo, rozebírá španělský dokument Bosch: Zahrada pozemských rozkoší. Tak, akorát v množném čísle, se ovšem nazývá i autorův slavný triptych, jenž je základem filmu: u něj interpretace začínají. Vhodné vidět v kině, Boschovým barvám velké plátno sluší.

Bosch: Zahrada pozemských rozkoší
Režie: José Luis López Linares
Scénář: Cristina Otero
Účinkují: William Christie, Miquel Barceló, Michel Onfray, Orhan Pamuk, Salman Rushdie
V kinech od 15. října

Vandr všem vládcům nevyhnutelný

Členové redakce tohoto časopisu ten obrázek znají, neboť sídlo redakce Echa na ní leží: pražská Královská cesta. Cesta od Prašné brány na Pražský hrad. Dnes je prošpikována podivuhodnými obchody, nabízejícími sklo, bižuterii, porcelán, trika… Je plná levitujících mnichů, pochybných uvaděčů do ještě pochybnějších restaurací, asijských masáží, kde rybičky v akváriu turistům vystaveným za výlohou okusují nohy, všude po ní drandí segwaye a češtinu lze zaslechnout jako menšinovou řeč. V některých úsecích je to nevábné místo, dávnou hrdost na nich těžko zachytit. Jak se však tento prostor po staletí vyvíjel? Třeba které domy v prostoru, jenž běžně je považován za statický, nezměnitelný, ustoupily novým stavbám? Jak to, že i kostely? Jak vypadal všední život na cestě v podhradí ještě před sto lety? Jak se proměňoval Karlův most? To i více v knize Královská cesta.

Barbora Půtová. Královská cesta. Všední i sváteční život v proměnách času
Vydalo nakladatelství Paseka roku 2016. 156 s. 360 Kč.