Od chvíle, kdy bylo jasné, že se Donald Trump přestěhuje do Bílého domu, začali se do Spojených států vracet Rusové coby kupující drahých nemovitostí. Stojí za tím i nové myšlení Kremlu. U Rusů zavládla trumpománie. Už v listopadu zaznamenali příslušní makléři nárůst zájmu ruské klientely o 35 procent, uvedla mezinárodní poradenská a realitní společnost Knight Frank, píše německý list Die Welt.

"Pozitivní impulz v rusko-amerických vztazích, který je nyní cítit, zažehl zájem bohatých Rusů o elitní nemovitosti v New Yorku a Miami," uvedla Marina Kuzminová, ředitelka zahraniční sekce nemovitosti u Knight Frank. "Někteří zákazníci se dokonce výslovně zajímají o nemovitost v rámci stavebních projektů Donalda Trumpa." A zdá se, že na rozdíl od minulých let proti tomu Kreml nic nenamítá. Už začátkem loňského prosince nabídl ruský prezident Vladimír Putin ruku ke spolupráci. "Nechceme s nikým žádnou konfrontaci (...). Potřebujeme přátele," řekl. Také Trump oznámil už během volebního boje novou, konstruktivní politiku vůči Rusku.

Kdyby ho pozvali do USA, jel by, prohlásil Putin na tiskové konferenci na závěr roku. To už nyní dělají mohovití Rusové, aby se porozhlédli po objektech k bydlení svého zájmu. A naopak, realitní experti z USA ukazují větší zájem o kooperaci s Ruskem, uvádí Marina Kuzminová. Trend se podle ní obrací.

Předloni, když začaly účinkovat hospodářské sankce a v kombinaci s padající cenou ropy se ruské hospodářství propadlo o 3,7 procenta, zhroutil se i zájem o nákup luxusních nemovitostí v zahraničí. Amerika, která do roku 2014 setrvale patřila u Rusů mezi pět nejoblíbenějších cílových zemí, se náhle nedostala ani do první desítky. K tomu přistupovalo, že Kreml nerad viděl, když zemi chudou na devizy opouštěly velké sumy peněz. To však nesouviselo jen s politickým rozkolem mezi Rusy a Američany, ale rovněž s hodnotou rublu, jež se propadala o více než polovinu. Nákupy v cizině byly najednou dvojnásobně drahé.

Aktuální ceny, které se platí v USA za nemovitosti, jsou výrazně nižší, než bylo obvyklé roku do 2014. Podle společnosti Knight Frank chtěla většina Rusů do roku 2014 vydat za nemovitost v nejpopulárnějších amerických městech nad pět milionů dolarů. Obchody v rozsahu 15 až 20 milionů dolarů nebyly žádnou zvláštností. Aktuálně se 90 procent zájmu pohybuje v cenovém segmentu od půl milionu dolarů do dvou milionů dolarů. Zájem je hlavně o menší byty a studia. Požadavky na velké byty a penthousy tvoří jen zhruba čtvrtinu poptávky.

Je ovšem velkou otázkou, zda se bude opravdu i kupovat. Mezitím totiž ruské nákupy nemovitostí v zahraničí klesly na nejnižší úroveň za uplynulých osm let, napsal ruský list Kommersant s odkazem na makléřská data. Ta se zase opírají o údaje Centrální banky Ruské federace, podle níž putovalo ve třetím čtvrtletí 2016 roku do zahraničí na nákupy nemovitostí pouze 229 milionů dolarů. To je o 60 milionů méně než v roce 2014.

V prvních devíti měsících loňského roku byla tato suma meziročně o 16 procent nižší. Nicméně, experti poukazují na to, že statistika zachycuje jen část transakcí, protože hodně Rusů platí nákupy v cizině ze svého zahraničního konta. Na tendenci to ovšem nic nemění. I roku 2017 prý bude dále klesat zájem Rusů nemovitosti v tradičních lázeňských oblastech. Dvě země ale zůstávají pro ruské nákupčí nemovitostí zajímavé.

Jsou to Bulharsko a Turecko. Velkým hitem jsou už deset let především domy a byty v Bulharsku, protože díky jedné nemovitosti si člověk zajistí neomezenou svobodu pohybu v rámci Evropské unie. V této balkánské zemi si nemovitost od roku 2006 koupilo 76 tisíc Rusů. Tak to alespoň uvádějí bulharské statistiky. I v roce 2015 obsadili Rusové při pořizování bulharských nemovitostí první místo na žebříčku.