Ruský armádní soubor písní a tanců, známý pod názvem Alexandrovci, zdecimovaný loňskou leteckou katastrofou u Soči, znovu vystupuje na veřejnosti v plné síle. Svědčí o tom i série vystoupení v ruských městech při oslavách válečného vítězství, která vyvrcholí 9. května v Moskvě. Poprvé od katastrofy zpívali Alexandrovci v cizině minulý měsíc, a to v Istanbulu.

Nadcházející šňůru koncertů na Moravě, v Čechách, v Budapešti a na Slovensku označuje obnovený soubor za své první evropské turné. Alexandrovci byli v Československu vnímáni jako jeden ze symbolů sovětské okupace.

„Jednou z tradic souboru je zazpívat v jazyce země, kam pojedeme, a to pokaždé nové písně,“ připomněl nový umělecký šéf souboru, plukovník Gennadij Sačenjuk. „Pro Čechy a Slováky už hudební dárky chystáme,“ řekl agentuře TASS.

Orchestr, založený v roce 1928, zasáhla koncem loňského roku letecká katastrofa. Letoun ruského ministerstva obrany s 92 lidmi na palubě, včetně 64 členů slavného souboru, se zřítil 25. prosince časně ráno do Černého moře krátce po startu z letoviska v Soči. Nikdo katastrofu nepřežil.

Letadlo Tu-154 mělo na letišti Adler u Soči mezipřistání kvůli dotankování paliva na trase z Moskvy za ruskými vojáky v Sýrii. Na palubě byli takřka všichni členové pěvecké části Alexandrovova souboru.

Obnova armádní chlouby v co nejkratší době se podle náměstka ministra obrany Nikolaje Pankova stala jedním z nejdůležitějších úkolů resortu.

Do lednového konkursu se na uvolněná místa v souboru přihlásilo více než 2000 uchazečů. Podmínky přijetí byly nebývale náročné. Uchazeč ve věku 18 až 45 let musel nejprve prokázat vysokoškolské vzdělání v oboru zpěv a musel porotu obeslat zvukovým a obrazovým záznamem svého vystoupení. Podmínkou bylo úspěšné zvládnutí vybrané operní árie. Až pak následovala skutečná zkouška. O prestiži souboru vypovídá, že například o šest míst barytonistů se ucházelo 360 zájemců.

Už o měsíc později, 16. února, Alexandrovci zpívali v armádním divadle v ruské metropoli a o týden později, na svátek ozbrojených sil, následoval koncert v Kremlu, který podle oficiální tiskové zprávy měl ukázat „moc a velikost neporazitelné a legendární velké armády velké země“.

Soubor je podle generála Viktora Baldina „součástí ruské duše“ a jedním ze „symbolů Ruska“. Nikdo jiný podle něj nedokáže takovým způsobem zpívat vojenské písně či opěvovat roli ruských vojáků v první a druhé světové válce. Slavnou Kalinku a Kaťušu zazpívali Alexandrovci i v populární pěvecké soutěži Eurovize, v roli hostů během moskevského finále.

Alexandrovci měli ještě před katastrofou naplánováno turné v deseti krajských městech České republiky, a to v termínech od 11. do 22. května. Soubor už v lednu na svých webových stránkách české turné v původním termínu potvrdil.

Alexandrovci byli v Československu vnímáni jako jeden ze symbolů sovětské okupace, přesto se našla řada českých umělců, která byla ochotna i po revoluci se souborem vystupovat. Koncerty ruského armádního souboru mají i nyní mezi Čechy své příznivce, nehledě například na ruské vojenské obsazení Krymu. V ČR Alexandrovci naposledy koncertovali předloni.

Po Česku bude následovat jediné vystoupení v Budapešti a deset koncertů na Slovensku. „Všechny vstupenky jsou podle dostupných údajů již vyprodané,“ řekl v půli dubna agentuře TASS zástupce uměleckého vedoucího souboru Michail Maruševskij.

Obdivovatelé souboru hovoří o dechberoucích vystoupeních, slzách v očích a husí kůži, ale chór v uniformách, provázený půvabnými tanečnicemi, nemá jen obdivovatele. Některé evropské státy, například Estonsko, vystoupení ruského armádního souboru naopak zakázaly. „Ruské vojáky v Estonsku nikdo nečeká,“ řekl počátkem února estonský ministr obrany Margus Tsakhna. O povolení koncertů ruského armádního souboru žádal místní podnikatel, který argumentoval, že estonská nezávislost už dost pevná, aby obstála i před Alexandrovci.