Veď mě dál, cestičko, stezko

Je to radost, projednou mít možnost zahlédnout mezi profesionálními výkony v kinech, které dopadly líp nebo hůř, něco tak vlastně roztomile absurdního a přitom srdečného, jako je celovečerní dokument o nejvyšších českých horách. Nazvaný ovšem prostě Krkonoše, vždyť k čemu kudrlinky. Vznikl loni a je to práce amatérů (už to je hodno ocenění, dotlačit film do kin není jen tak). I obsah je zřejmý: je to dokumentovaný inscenovaný pochod po horách a jejich známých i méně očividných místech, prokládaný rozhovory s odborníky o geologickém stáří a složení hor, o jejich fauně i flóře a ovšem o kulturních zásazích člověka do krajiny a historii jeho soužití s nimi. Mimořádný zážitek slibuje už trailer, postavený na tom, že věty z průvodcovského komentáře jsou v něm utnuty před svým koncem, takže pozbývají pointy. Snad takový humor je vlastní celému filmu.

Krkonoše
Režie, hudba, střih, zvuk: Viktor Kuna
Scénář: Martin Král
Kamera: Martin Král, Viktor Kuna
103 minut. V kinech od 19. listopadu.

A co když naskočí červená?

V létě to bude pětapadesát let od premiéry jedné ze zlomových her divadla Semafor Jonáš a tingltangl. Tehdy po odchodu některých důležitých tváří souboru (Waldemara Matušky nebo Miroslava Horníčka) vznikla vlastně z nouze, přičemž přivedla na scénu Jiřího Šlitra, držícího se do té doby ve skladatelském ústraní. Na scéně v Jonášovi vystupovali dva: jednak Suchý a Šlitr pod svými jmény, jednak oba jako komik Jonáš a jeho pianista. Výsledek byl sled písní a víceméně improvizovaných dialogů. Je to tedy hra úzce svázaná s poetikou svých autorů. Sice od té doby vzniklo několik amatérských i profesionálních verzí v jiných divadlech, přesto každé nové nastudování vzbuzuje rozpaky, jak asi může dopadnout. Nejnověji v pražském Divadelním spolku Kašpar v Celetné, zvlášť když je inzerováno spojením „uctivý remake“. Bude to omyl zúčastněných, anebo se zadaří?

Jiří Suchý – Jiří Šlitr: Jonáš a tingltangl
Režie: Jakub Špalek
Dramaturgie: Lenka Bočková
Výprava: Radka Josková
Choreografie: Michaela Váňová
Hrají: Petr Lněnička (Jonáš), Zdeněk Dočekal (Piano), Adéla Petřeková (Dívka vlevo), Veronika Němcová (Dívka vpravo) a další.
Premiéra v Divadle v Celetné 20. ledna, nejbližší reprízy 10. a 18. února.

Dozvuky přírodních scenerií

Malba krajin zřejmě nepatří mezi výraz, který by u současné veřejnosti a výtvarníků byl vnímán jako moderní, vrcholný či preferovaný. Pojí se s ní anachronismus nebo kýč, vždyť malba za posledních sto let přece urazila kus cesty jinam. A tak může překvapit, že výstava Krajina nabízí jiný pohled na taková nebo podobná přesvědčení. Jednačtyřicet tvůrců na ní představuje své malby, vyjádření pohledu obrazu na krajinu kolem sebe. A jsou to ovšem niterné vazby: „Krajina je pro mne vším. Vracím se do ní, nebo se ji spíše snažím neopouštět, abych viděl věci a svět s odstupem a nadhledem,“ říká Marek Slavík. Jeho kolega Tomáš Honz kontruje: „Když ji maluju, maluju sebe, a když se na ni díváte, díváte se taky na kus sebe.“ A Ivana Mrázková vyznání završuje: „Malíř stojí pohlcen tím vším a pod tíhou touhy se stává zprostředkovatelem toho, čím už dávno je.“

Výstava Krajina je k vidění v pražské Nové galerii ve dnech 25. ledna až 3. března. Vernisáž proběhne 25. ledna od 19:00.
www.novagalerie.cz

Přelez, přeskoč nebo podlez

Próz zaznamenávajících vzpomínky a osudy emigrantů ze zemí bývalé Jugoslávie buď na válku, nebo na potloukání se novými zeměmi, do nichž se rozhodli před konfliktem utéct, už v tuzemsku vyšlo dost. Román Alena Meškoviče Ukulele Jam však předvádí něco ještě jiného: popisuje mezičas. Je o osudech bosenské muslimské rodiny, která před válkou utekla do Chorvatska a přežívá v tamním utečeneckém lágru. Sžívá se s výlučným prostředím a dalšími utečenci, přátelí se s nimi. Jenže do času: válka se znovu blíží a rodina se musí rozhodnout, zda vyrazí znovu, ještě dál. Tento stav vůle zůstat na Balkáně a doufat, že válečné klopýtání se zarazí za humny, je mezi českými překlady nový. Autor románu Alen Mešković se narodil v Bosně, přes dvacet let ale žije v Dánsku. Ukulele Jam je jeho první román, vloni vyšlo jeho pokračování Enmandstelt (Stan pro jednoho).

Mešković Alen: Ukulele Jam
Překlad: Markéta Kliková
V roce 2016 vydalo nakladatelství Argo. 368 s. 398 Kč.