Dálniční poplatky schválené německou vládou jsou diskriminační a Evropská komise by neměla Berlínu v této otázce ustupovat. Při sotředeční debatě se na tom shodli evropští poslanci z většiny stran zastoupených v Evropském parlamentu. Komise, která v prosinci změnila dřívější stanovisko a na německé poplatky postihující de facto pouze zahraniční řidiče přistoupila, podle nich změnu názoru nevysvětlila dostatečně. Eurokomisařka Violeta Bulcová prohlásila, že EK ještě celou záležitost s Německem nedořešila.

Návrh schválený v lednu německou vládou počítá s tím, že dálniční známky si sice budou muset koupit všichni majitelé aut, kteří budou chtít použít německé dálnice, avšak německým řidičům se poplatky vrátí formou slevy na dani. „Co se změnilo od doby, kdy byla komise proti? Já řídím stejné auto, ale mám platit více,“ hněvala se rakouská lidovecká poslankyně Claudia Schmidtová. Právě vláda její země hodlá kvůli německému zákonu podat žalobu u Soudního dvora Evropské unie. O tom, že se k žalobě připojí po důkladné analýze zákona, uvažuje i Česko.

Kritické názory dnes zazněly i z úst českých europoslanců Pavla Teličky, Olgy Sehnalové, Pavla Svobody a Kateřiny Konečné, kteří se shodli na tom, že zákon je diskriminační vůči zahraničním řidičům.

„Diskriminace vydávaná za rovný přístup je stále diskriminací,“ shrnul postoj řady poslanců polský konzervativec Marek Jurek. Stejně jako mnoho jiných poslanců se domnívá, že Berlín se tím, že bude vybírat mýtné v závislosti na množství emisí vypouštěných vozidlem, pouze snaží maskovat zvýhodňování německých řidičů.

Přístup své země naopak hájila německá lidovecká poslankyně Angelika Nieblerová, podle níž jsou daňové úlevy pro německé řidiče standardní slevou, kterou mají například v Británii tamní řidiči kamionů. „Děláme to samé jako jiné státy. A když porovnám navrhované ceny mýtného v Německu a to, co se platí třeba v Itálii, vychází Německo docela levně,“ prohlásila.

Komisařka Bulcová vysvětlovala změnu přístupu komise tím, že Berlín učinil některé kroky k odstranění diskriminace a stanovil například rozumné ceny krátkodobých známek, které budou zahraniční řidiči využívat nejvíce. Ceny za desetidenní mýtné se mají pohybovat v závislosti na množství emisí v rozmezí od 2,5 eur do 25 eur (zhruba 68 až 675 korun). Komise navíc podle ní proces takzvaného infringementu, vedený proti členské zemi v případě porušení unijních pravidel, v německém případě neukončila, ale pouze pozastavila. Jeho definitivní osud bude jasný až poté, co evropští právní experti vyhodnotí, zda norma schválená německou vládou neobsahuje žádné prvky diskriminace, dodala komisařka.