Hledají se stovky úředníků. Hlásit se mají u Babiše
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Stovky nových úředníků přijímá Finanční správa v souvislosti se zaváděním legislativních novinek ministra financí Andreje Babiše (ANO) v oblasti daní. Jen na příští rok počítá kvůli kontrolnímu hlášení, reverse charge či prokazování původu majetku s poptávkou po 200 lidech. Státní kasu to vyjde ročně na 111 milionů korun navíc. Podle šéfa resortu se to vyplatí.
„Návrh systemizace od 1. ledna 2017 zatím není schválena vládou. Pokud ho schválí, Finanční správa plánuje od nového roku posílení o 200 nových míst. Potřeba jsou pro zavádění opatření jako je kontrolní hlášení, prokazování původu majetku, reverse charge, za účelem podstatně efektivnějšího a důslednějšího výběru daní,“ uvedla deníku Echo24.cz mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.
Finanční správa zamýšlí také posílit dlouhodobě „personálně poddimenzované kontrolní a vymáhací agendy“. Úřady čeká prý i „plnění nových povinností v souvislosti s novelou zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní“. Noví pracovníci mají vyjít státní rozpočet na 111 milionů ročně, správce daně tak v průměru počítá pro každého nově příchozího s hrubým platem okolo 35 tisíc měsíčně.
Už letos přitom kvůli novým pravidlům v oblasti daní podle serveru Podnikatel, který na zvýšenou poptávku po úřednících upozornil, Finanční správa vytvořila přes 350 nových míst. Obsadit se je podařilo ani ne z půlky. Volných pozic na finančních úřadech je v současnosti podle mluvčí Petlachové celkem na 800.
Na EET ministerstvo lidi nepotřebuje
Naopak v souvislosti se zaváděním asi nejvíce diskutované novinky z pera ministra financí, elektronické evidence tržeb (EET), se s personální posilou na příští rok nepočítá. Novou agendu mají prozatím obstarat stávající zaměstnanci podobně jako v případě infolinky k EET, která funguje od srpna.
V „call centrum“ ministerstva se střídá až stovka pracovníků Finanční správy. „Když nemají službu na infolince, tak se věnují své běžné agendě. Díky tomu je zaručena mnohem vyšší kvalita odpovědí, než kdyby šlo o operátory ‚běžného‘ call centra. Jsme přesvědčeni, že toto je efektivní způsob zajištění informovanosti veřejnosti při zavádění EET,“ uvedla Kateřina Vaidišová z tiskového odboru ministerstva.
Pracovníci resortu skrze infolinku vyřídili od jejího spuštění podle Vaidišové téměř tři tisíce dotazů. 100 lidí prý představuje „kapacitní limit“, který se nemusí vyčerpat. Na telefony čeká pravidelně okolo tří desítek operátorů, počty jsou navyšovány dle aktuálního „náporu“. Finanční náklady s infolinkou spojené prý Finanční správa pokrývá z interních zdrojů. „Náklady tak i vzhledem ke způsobu zabezpečení této infolinky není možné samostatně vyčíslit,“ pokračovala Vaidišová z ministerstva financí.
Úředníci se podle Babiše vyplatí
Různé infolinky Finanční správa nabízela již v minulosti ke kontrolnímu hlášení či k dotazům na DPH obecně. „Stejně bychom na agendu odpovídání dotazů k EET byli nuceni vyčlenit některé kolegy a zveřejnit jejich telefonní čísla. Rozhodli jsme se tak vše vyřešit mnohem elegantněji a bez zbytečného plýtvání kapacitami,“ doplnila.
Legislativní novinky a další opatření v oblasti daní prosazuje šéf státní kasy a lídr hnutí Andrej Babiš v rámci boje proti daňovým únikům a omezení šedé ekonomiky. Přestože je to spojeno s navyšováním úředníků i administrativní zátěže pro podnikatele a živnostníky, podle Babiše se to stále vyplatí. Jen z EET má podle něho do státní kasy přitéct každoročně na 18 miliard navíc.
To, že se náklady na úředníky pokryjí z peněz vybraných na daních, nerozporuje ani hlavní ekonom a ředitel investic František Bostl z finančně poradenské společnosti Chytrý Honza. Není to však podle něho efektivní. „Je otázkou, jaký vliv bude mít EET na výběr daní. Rozhodně by to ale mělo být více, než náklady na nové úředníky. Osobně bych však zvolil pro efektivnější výběr daní jinou cestu a tou by byla eGovernment,“ řekl deníku Echo24.cz Bostl z Chytrého Honzy.
Maximální elektronizace a automatizace by podle Bostla snížila náklady na státní správu, i urychlila a zefektivnila výběr daní napříč ekonomikou. „Nemám rád byrokracii, zbytečnou legislativu a socialistické manýry odborových svazů. EET mi tím vším zavání. eGovernment by oproti tomu neměnilo pravidla hry, ale odstranilo překážky,“ doplnil.