Andrej Babiš prošlápl stopu. Patrik Tkáč a Daniel Křetínský otestovali, že to v ní opravdu jede. Jaroslav Haščák s Markem Dospivou ze skupiny Penta už vyjíždějí do projetého terénu. Pro silnou finanční skupinu, která pro své podnikání potřebuje spolupracovat se státem, se stává vlastnictví médií základní podmínkou pro prosazování svých zájmů.

Miliardy investované do oboru, který momentálně žádné velké zisky neslibuje, a zatím nikdo nevymyslel model, aby vynášel, jsou bezpečnostní a vlivovou investicí. Je to další stupeň pojišťování zájmů poté, co si velké skupiny pořídily bezpečnostní divize, do nichž si nakoupily bývalé policisty z útvarů specializovaných na hospodářskou kriminalitu a ty, kdo znají, jak funguje Finanční analytický útvar ministerstva financí, což je fakticky finanční rozvědka. V Agrofertu šéfuje bezpečnostní divizi bývalý náměstek protikorupční policie Jiří Veselý. Miliardář Tomáš Chrenek zaměstnává bývalého šéfa protikorupční policie z časů Ivana Langera Libora Vrbu (jeho manželka je pražskou žalobkyní) a exnáměstka ministrů obrany a financí Martina Bartáka, který měl pod sebou FAÚ.

Po policistech se nakupují novináři

Stejně jako od policejních divizí nikdo nečeká, že budou samostatně vytvářet zisk, nečekají to miliardáři ani od svých médií. Je to součást režijních výdajů na ochranu zájmů. Pokud si jejich mediální domy samy o sobě dokonce dokážou něco vydělat, je to bonus navíc.

Miliardářské skupiny nevnímají jako bezpečnostní aktivum jakékoliv médium. Momentálně jsou přesvědčeny, že účinná kombinace je deník silný v politice a ekonomice plus výkonný zpravodajský web. Televize aktuálně nejsou na prodej. Nova ani Prima navíc nemají velkou schopnost udávat agendu veřejné debaty. Týdeník se dá těžko využívat operativně. Proto je také Reflex na rozdíl od Blesku nedotčený prosazováním zájmů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. Nenajdete tam adorační texty jako v Lidových novinách a Mladé frontě DNES o Andreji Babišovi.

To zvyšuje věrohodnost Křetínského i jeho mediální skupiny. Andrej Babiš může elegantně odmítnout nevyslovený pakt o neútočení s J&T. Jako když se ho list Deník (jako jeden z posledních patří německým vydavatelům z Passau Presse) ptal na to, že Křetínského životní partnerka Klára Cetlová řídí na hnutím ANO ovládaném ministerstvu spravedlnosti justiční sekci a spadá pod ni dohled nad žalobci a soudci: „Paní Cetlovou neznám a podívejte se, jak do mě šije Křetínského Reflex.“ Dílem přiznaná, dílem podprahová adorace Babiše se odehrává výhradně v Blesku. Reflex je vůči němu skutečně silně kritický.

Poslední šance na ochranu zájmů

Po roce a půl oligarchického testu, proti němuž se společnost nijak nebouří, začíná nakupovat Penta. Na Slovensku už je během měsíce od startu akvizic nejsilnější mediální skupinou. Nyní oznámila nákup vydavatelství Petit Press s agendu veřejné debaty udávajícím deníkem SME. Už začátkem září koupila deník Plus7 dní a ekonomický týdeník Trend.

V Česku zatím žádný konkrétní nákup neoznámila. Spíš rozhodila sítě a čeká, co se jí nabídne. Přichází také už na přebraný trh bezpečnostních aktiv. K tomuto účelu se dá využít ekonomicky orientovaný deník E15, který zatím vlastní uprchlý František Savov, toho času s elektronickým náramkem za dozoru britské policie čekající na vydání do České republiky. Ještě lépe by ale zájmům Penty sedlo vydavatelství Economia s Hospodářskými novinami, Aktuálně.cz, Respektem a Ekonomem, jež vlastní ze země se stahující miliardář Zdeněk Bakala.

Nic z toho ale zatím není na prodej. Penta navíc v obou případech bude čelit konkurenci Daniela Křetínského a spol., kteří mají pocit, že reforma Blesku do plnohodnotného politického bulváru ještě nějaký čas potrvá, a k dokonalé formě bezpečnostního aktiva jim chybí seriózní deník. Jako vlivová investice se naopak nedá využít skupina Empresa Jaromíra Soukupa s týdeníkem Týden a televizí Barrandov. Nic dalšího už na trhu není. Penta správně poznala, že má poslední šanci.

K tomu, aby systém bezpečnostních aktiv, kdy se miliardáři s politickými zájmy navzájem drží v šachu a parcelují si moc, fungoval, je potřeba jen omezený počet hráčů. Daniel Křetínský mluví o dvou až třech. Když se ho Hospodářské noviny zeptaly, co si od investice do médií slibuje, odpověděl: „Myslím, že mediální trh čeká významná změna a míra konsolidace bude větší, než se obecně očekává. Hlavně v oblasti tištěných médií. Buď nastane rychlá cesta s pomocí série akvizic, nebo pomalá, kdy ostatní tituly budou umírat. Mám teorii 2+1 nebo 3+1, kdy se udrží dvě nebo tři soukromé mediální skupiny plus veřejnoprávní Česká televize.“

Pod tlakem Babišových ministrů

Takže tady máme Babiše, Křetínského s Tkáčem a zbývá poslední potenciální místo. Je přirozené, že se ho snaží obsadit Penta. Stejně jako u Babiše a Křetínského o výšce jejich zisků nebo ztrát i celkovém bohatství podstatně rozhodují politici. Je zároveň přirozené, že s nákupy Penta začala na Slovensku a mediální strategii pro celý region řídí její tamní šéf Jaroslav Haščák. V Bratislavě jsou její zájmy svázány s politikou podstatně silněji než v Praze. Patří jí tam tři zdravotní pojišťovny a vztahy s populistickým premiérem Robertem Ficem nejsou zrovna nejlepší.

I v Česku má ale co chránit. Jedná se hlavně o Aero Vodochody a pozemky kolem pražského Masarykova nádraží, na něž má už deset let smlouvy s Českými drahami. Penta také podniká v hazardu. Patří jí sázková kancelář Fortuna a před třemi lety se s PPF neúspěšně utkala o Sazku. Právě hazard je populárním terčem útoků politiků. Silně ale investuje také v maloobchodě. Usiluje o dominanci třeba v lékárnách, kde může narazit na antimonopolní úřad.

Šéf české části Penty Marek Dospiva mluví o Andrejovi Babišovi s uznáním, ministři hnutí ANO jdou ale zrovna teď docela tvrdě proti jeho zájmům. Nejvážnější je asi případ Aera Vodochody. Výrobce bitevníků L-159 si koupila od vlády Mirka Topolánka v roce 2007 za tři miliardy korun. Nešlo jí o továrnu, ale hlavně o letiště, které k ní patřilo. Zamýšlela z něj udělat druhé letiště pro Prahu, kde by přistávaly nízkonákladové aerolinky. Přemýšlela o rychlodráze spojující je s Prahou.

Prezidentská vláda Jiřího Rusnoka dala loni v říjnu Pentě posudek EIA o vlivu na životní prostředí, který je nutný pro rozšíření letiště. Proti tomu se bouří řada okolních obcí i ekologičtí aktivisté. Letos v červnu Babišův ministr životního prostředí Richard Brabec posudek zrušil. Penta považuje ekologické výhrady za neoprávněné, nechce se svých developerských plánů vzdát a je připravena se se státem soudit.

Právě komerční letiště bylo hlavním motivem, proč si Aero koupila. Firmu rozdělila na dvě části. Pod původním jménem nechala nevýrobní aktivity, tedy především letiště. Továrnu na bitevníky a spol. převedla do nově založené společnosti Aero Vodochody Aerospace, kterou chce časem prodat. Už loni testovala, jaký o ni bude zájem. Dostala pět slušných nabídek, ale nakonec se rozhodla ještě vyčkat. Je přesvědčená, že v budoucnu má šanci dostat ještě lepší cenu. Dříve ztrátová továrna nyní slušně vydělává kolem půl miliardy korun ročně.

Ministr životního prostředí Brabec, který přišel z Lovochemie, se snaží zalíbit ekologickým aktivistům a vyvrátit předsudek, že hájí zájmy byznysu. Hnutí ANO se pokouší sbírat hlasy různých společenských skupin a ekologistické spolky dokážou mít ve veřejné debatě silné slovo. Babišovy politické zájmy tady přímo narážejí na obchodní zájmy Penty. Přesně na tento typ situací se média jako bezpečnostní aktiva pořizují.

Je tady i konflikt se zájmy státu, který je hlavním akcionářem Českého Aeroholdingu, do nějž patří Letiště Václava Havla Praha. To nemá důvod vypěstovat si o pár desítek kilometrů dál levnou konkurenci. Zvlášť ve chvíli, kdy jsou v těžkých potížích České aerolinie, jež ještě nedávno byly pro letiště klíčovým zákazníkem. Babiš jako ministr financí neustále opakující, jak stát neinvestuje, by také raději zaujal voliče při přestříhávání pásky u případné nové ranveje v Ruzyni než na letišti Penty ve Vodochodech.

Proti zájmům Penty vyrazil i další Babišův ministr Antonín Prachař na dopravě. Začátkem září oznámil v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že žádá od šéfa Českých drah, aby znovu prověřil smlouvy a podmínky, za nichž státní podnik poskytne Pentě pozemky kolem Masarykova nádraží v Praze. Ta chce od národního přepravce koupit zhruba pětadvacet tisíc metrů čtverečních, stavět se má do dvou let. Dráhy by mohly od Penty inkasovat až 800 milionů korun, hodnota celého projektu se odhaduje na několik miliard.

„Chci, aby dráhy doložily, že jednaly s péčí řádného hospodáře a maximálně se snažily zabezpečit finanční prostředky. Máme posudky právních kanceláří, některé říkají, že to je v pořádku, jiné mají pochybnosti. A pokud existuje aspoň jedna pochybnost, musíme ji prověřit,“ řekl Prachař.

Penta podepsala s Českými drahami kontrakt o rozvoji v areálu Masarykova nádraží už v roce 2004. Smlouva obsahuje speciální vzorec pro výpočet kupní ceny – záleží přitom, kolik toho Penta bude nakonec stavět. Praha na území teprve loni zrušila stavební uzávěru. Je to typicky babišovský případ, na němž by se dalo ukazovat, jak se tady v časech Palerma uzavíraly pro stát nevýhodné smlouvy. Udělat tiskovku, kde se představí audit odhalených zlodějin.

Penta na rozdíl od Křetínského Energetického a průmyslového holdingu nemá obchody, které by vyšetřovala policie. Od chvíle, kdy si Daniel Křetínský s Patrikem Tkáčem, kteří zaměstnávají expremiéra Mirka Topolánka, jehož Babiš označuje za epicentrum korupčního matrixu, pořídili začátkem roku své bezpečnostní aktivum, mají od Babišových útoků klid. Jejich EPH chce od Prahy koupit Pražské služby. Babišova kandidátka na primátorku Adriana Krnáčová neříká ne. Prostřednictvím odpadové společnosti AVE jsou už Křetínský s Tkáčem druhým největším akcionářem. Před dvěma týdny nabídli radním za 76,9 procenta ve službách 3,1 miliardy korun. Rozhodovat už bude nová rada hlavního města.

Je logické, že Penta touží po podobném statusu. Nakupuje jako poslední, ale jako první už narazila na silný společenský odpor. Z deníku SME odchází téměř celá redakce. „Náš odchod má být i gestem, že se normální lidé dokáží postavit propojení politiky a byznysu. Nechceme žít v zemi, kde veřejné instituce či média chrání především zájmy oligarchů,“ prohlásil šéfredaktor Matúš Kostolný a jeho čtyři zástupci. „Penta se nechová jako normální investor, který chce v médiích podnikat, aby mu příjmy od čtenářů a z inzerce přinesly zisk. I nepřiměřeně vysoká cena, kterou nabídli za polovinu Petit Press, dokazuje, že Pentu zajímá hlavně vliv, který má značka SME,“ dodává Kostolný a spol. „Kdyby jsme v této situaci ve SME zůstali, přikývli bychom na hru, ve které se média nestarají jen o zájmy čtenářů, ale jsou nástrojem moci svých vlastníků.“