Příběh o udatných a odvážných prokurátorech a policistech ze Šlachtova protimafiánského útvaru, bojujících proti korupci v nejvyšších patrech politiky, který od června ve veřejném prostoru šířily z uniklých informací Lidové noviny ze stáje Andreje Babiše a on sám na něm postavil masivní kampaň do krajských voleb, se obrací vzhůru nohama.

Do role podezřelých z manipulace s důkazy, úniků ze spisů a křivé výpovědi před parlamentní vyšetřovací komisí se dostávají olomoučtí žalobci v čele s Ivo Ištvanem. Své výroky a osočování policejního prezidenta Tomáše Tuhého kvůli reorganizaci policie budou muset vysvětlovat i Robert Šlachta a šéf ostravské pobočky ÚOOZ Jiří Komárek, který Tuhého obvinil z ‚brutálního úniku informací‘. Čím dál silněji se ukazuje, že příběh, který rozdmýchávali svými výroky od června a manipulovali jím veřejnost na základě vykonstruovaných faktů, měl úplně jiný scénář.

Prověřování role olomouckých žalobců se rozjíždí hned na čtyřech liniích. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v pondělí zahájil dohled nad případem známým jako ‚brutální únik informací‘, na němž se měl podle mediálních výroků expolicisty Komárka podílet policejní prezident Tomáš Tuhý a a jeho blízcí. Zemana k zásahu vyprovokoval rozhovor, který policejní prezident Tuhý poskytl sobotnímu deníku Právo. V něm tvrdí, že celá kauza s SMS zprávami, které měly chodit z telefonu jeho blízkých a varovat podezřelé v kauze IT zakázek na Olomoucku, proti němu byla policisty a žalobci vykonstruovaná.

Už dříve se prokázalo, že zpráva o policejní razii, která měla přijít na telefon syna jednoho z podezřelých, Davida Tesaříka, byla naopak odeslána právě z jeho telefonu. Podezření kolem důkazů v případu SIM karet a telefonů v okolí Tomáše Tuhého je ale výrazně víc. „Nařídil jsem v této věci po přečtení rozhovoru s panem policejním prezidentem Tuhým výkon dohledu nad dozorem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Okolnosti, které ve zmíněném rozhovoru uvádí policejní prezident, považuji za velmi závažné, proto jsem se rozhodl, že dohled bude nutné vykonat,“ řekl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Právě on má nejen právo a povinnost vykonávat nad konáním Ivo Ištvana dohled, ale je zároveň jeho kárným žalobcem, který může v případě vážných podezření navrhnout jeho odvolání. Případ by pak rozhodoval Nejvyšší správní soud. „Pokud má pan nejvyšší státní zástupce pochybnosti, je jeho povinností dohled případu zahájit,“ řekl pro Týdeník Echo Ivo Ištvan. O detailech případu odmítl mluvit.

Jednání Ištvana začíná prověřovat i Generální inspekce bezpečnostních sborů a to hned po dvou liniích. První se týká úniku informací z prověřování policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho. Ištvanův náměstek Pavel Komár krátce po zveřejnění plánu na policejní reorganizaci pustil do médií, že si Tuhého a Laubeho předvolali. Udělal to ještě předtím, než oba generálové k podání vysvětlení přišli. Trestní řízení je podle zákona neveřejné.

Komár se hájil tím, že situaci považoval za tak zásadní, že se rozhodl využít výjimky v trestním řádu, která umožňuje v mimořádných situacích veřejnost informovat. Případ dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze pod vedením Lenky Bradáčové. „Mohu potvrdit, že nám byl delegován případ vyšetřovaný Generální inspekcí bezpečnostních sborů,“ řekla Týdeníku Echo Bradáčová.

Právě na jejím úřadě by mělo skončit i další prověřování chování olomouckých žalobců a některých současných i bývalých příslušníků bezpečnostních sborů, které vede GIBS. Šéf inspekce Michal Murín o něm informoval při odchodu z posledního jednání vyšetřovací komise pro reformu policie. I tady bude s nejvyšší pravděpodobností vykonávat dozor Bradáčová.

Zatím ji ale případ na stůl nedorazil. Z kontextu Murínova prohlášení je zřejmé, že prověřovat se nejspíš budou Ivo Ištvan, jeho náměstek Pavel Komár, Robert Šlachta a Jiří Komárek. Právě oni totiž vypovídali před parlamentní komisí o ‚brutálním úniku informací‘ z okolí Tomáše Tuhého, který se ukazuje být vykonstruovaný.

Všichni výše jmenovaní budou muset také znovu vypovídat před parlamentní vyšetřovací komisí. „Máme podezření, že nám v některých věcech policisté a žalobci neříkali pravdu. Proto je znovu pozveme a znovu se jich zeptáme,“ řekl předseda vyšetřovací komise Pavel Blažek.

Pokud by se skutečně ukázalo, že Ištvan, Komár, Komárek nebo Šlachta nemluvili před komisí pravdu, hrozilo by jim stíhání pro trestný čin křivé výpovědi. To, co řeknou před poslanci z komise, má totiž z trestně právního pohledu stejnou váhu, jako kdyby to říkali před soudem.

Vyšetřovací komise už dříve upozornila ve společném jednomyslném prohlášení jejích členů, zastupujících všechny parlamentní strany, že bývalý protimafiánský detektiv Jiří Komárek je nedůvěryhodnou osobou. „Jeho tvrzení, která se objevují v médiích, nejsou průkazná. Komisi nepředložil přímé důkazy, které by potvrdily jeho vyjádření vůči lidem či institucím,“ tlumočil stanovisko komise její předseda Pavle Blažek.

Členové komise jsou vázáni mlčenlivostí a nemohou veřejně mluvit o tom, co při výpovědích slyšeli. Komárek mezi tím opakovaně prohlašoval především do Babišových Lidových novin své vlastní vývody a vytvářel tím ve veřejném prostoru příběh o odvážném odstaveném Šlachtovi, který musel odejít kvůli Tuhému, vynášejícímu varování ze spisů lidem blízkým sociální demokracii. Pokud Komárek podobné věci bez důkazů vykládal i poslancům, mohl by se dopustit křivé výpovědi.