Na různých společenských, kulturních a sportovních akcích se zcela běžně setkáváme s drony, které se starají o pořizování fotografií a filmových přenosů a záznamů. Všudypřítomné létající stroje s dálkovým ovládáním ale budí i znepokojení, protože se snadno mohou stát i nástrojem pro nejrůznější nebezpečné aktivity. Není proto divu, že raketově roste zájem o prostředky pro rušení, sestřelování či jiné způsoby zneškodnění dronů.

V obchodech s hračkami, modely či elektronikou už dnes nemůže chybět nabídka dronů, které nejčastěji slouží jako nosiče fotoaparátů a kamer. Technologie postupuje ohromně rychle a jen za pár tisíc korun si můžete pořídit dálkově ovládanou kvadrokoptéru (tedy vlastně vrtulník se čtyřmi rotory) třeba k zachycení koncertu či sportovního utkání. Nic proti tomu, avšak je třeba dodržovat bezpečnostní předpisy a v případě komerčního využití se také musí vyřídit povolení pro tzv. letecké práce u českého Úřadu pro civilní letectví.

Kamery na dronech však pochopitelně nabízejí také další možnosti. Už došlo např. k pokusům o průmyslovou špionáž či špehování „celebrit“, jenže i takové aktivity jsou relativně neškodné ve srovnání s tím, co zvládne dron, jehož nosnost (která u větších typů už leckdy činí i několik kilogramů) se nevyužije pro HD nebo 4K kameru, ale třeba pro drogy. Mexická narkomafie si již skutečně otestovala drony coby nástroje pašování, čímž vlastně posunula do ilegální roviny pokusy s drony, které zajišťují doručování zásilek.

Bezpilotní letadla se dostala též do výbavy některých nestátních ozbrojených skupin, mezi něž náleží mj. libanonský Hizballáh či palestinský Hamás. Řada expertů tedy opakovaně varovala, že se z dronů stane nová teroristická zbraň. Nikoli překvapivě to uskutečnil Islámský stát, jenž se navzdory své středověké ideologii nikterak nebrání technologickým inovacím, a tudíž začal nejpozději v roce 2015 nasazovat různé typy dronů.

Zpočátku je užíval jenom jako průzkumné či pozorovací nástroje, ale zásadní zlom se dostavil na podzim 2016, kdy drony islamistů provedly první útoky proti irácké armádě. Nejdříve šlo o takřka „sebevražedná“ letadélka dopravující nálože výbušnin, avšak Islámský stát své postupy záhy zdokonalil a použil i kvadrokoptéry, jež shazovaly upravené ruční či minometné granáty, načež se vracely pro další „náklad“. Drony se tedy změnily nejprve na „řízené střely chudých“ a poté na dálkově ovládané „mini-bombardéry“.

Ztráty iráckých a kurdských sil nebyly sice nijak fatální, psychologický efekt byl však značný, jelikož útok malého a tichého dronu přišel takříkajíc „odnikud“. Islamisté tedy začali používat tyto zbraně i hromadně a vysílali i dvouciferné počty, ale irácká armáda se nenechala zahanbit a začala posílat své drony proti pozicím IS v Mosulu. Boje o toto město si tedy v médiích brzy získaly příznačnou přezdívku „první dronová válka“.

Na každou zbraň se časem najde protizbraň a dálkově ovládaná letadla nepředstavují výjimku. Již několik let proto existují zařízení označovaná zkratkou C-UAS (Counter Unmanned Aerial Systems) či prostě „anti-dron“. Ještě docela nedávno šlo o spíš okrajovou záležitost, ale v roce 2016 začal zájem o ně dramaticky narůstat, a proto dnes takové prostředky nechybějí na žádné výstavě obranné a bezpečnostní techniky. Vojenské a policejní síly žádají „anti-dron“ systémy někdy velmi urgentně, protože „včera bylo pozdě“.

Zpoždění musely rychle dohánět i americké ozbrojené síly, jež si tedy v loňském roce pořídily minimálně tři různé typy kompletů kategorie C-UAS. Ty byly okamžitě vyslány do Iráku, kde do značné míry eliminovaly hrozbu dronů islamistů. Konstrukčně jde o systémy, které fungují coby mikrovlnné rušičky frekvencí, po nichž se šíří signály pro řízení dronů. Jestliže letadélko přijde o signál, může (podle typu) spadnout, pomalu přistát nebo se vrátit k majiteli, což může být zvláště zajímavé, pokud dron nese odjištěnou bombu.

Některé takové systémy mají podobu jakýchsi „pušek“, s nimiž se míří ručně, kdežto jiné jsou sofistikovanější a kromě rušičky obsahují i radarové a optické senzory pro detekci a sledování dronů. Tyto větší typy se obvykle instalují na budovy či na vozidla. Američané pro své vojáky v Iráku koupili pušky DroneDefender od domácí firmy Battelle a dva rozměrnější komplety, a to izraelský IAI Drone Guard a britský Blighter AUDS.

Rušičky se ukazují jako vysoce účinné proti běžným komerčním dronům, jenže ani producenti dálkově ovládaných letadélek nespí. U vojenských a některých nových civilních dronů se totiž uplatňuje rychlé přelaďování frekvencí signálů, což efektivitu rušiček značně snižuje, takže se musí sahat k jiným metodám. Objevila se tedy zbraň schopná chytit dron do sítě, velice slušné výsledky mají i speciálně vycvičení draví ptáci (ti chránili např. květnovou schůzku lídrů států NATO) a samozřejmě lze drony „natvrdo“ sestřelovat.

Proti prvním útokům dronů v Iráku se proto používaly standardní palné zbraně (údajně se dost osvědčily brokovnice) a několik značek již nabízí „anti-dron“ prostředky, jejichž součástí jsou kulomety, malé kanony a nejnověji i lasery. US Army již testuje upravený transportér Stryker, který nese laserovou zbraň MEHEL, a navíc poslala na cvičení do Evropy i dva další Strykery varianty CMIC vybavené frekvenčními rušičkami.

Vedle dronů ve výzbroji islamistů totiž vzbuzuje obavy možnost nasazení dronů v rámci toho, co se obvykle označuje jako „hybridní válka“. Proruští separatisté a pochopitelně i ruští vojáci na východě Ukrajiny totiž použili malé taktické bezpilotní stroje, jež jim výrazně pomohly při navádění dělostřelecké palby na pozice „kyjevských“. Ony transportéry Stryker CMIC se tedy nejspíše mají podílet rovněž na nácviku obrany Pobaltí.

Státy západní Evropy by se však přece jen měly daleko víc bát teroristických útoků za pomoci dronů, jelikož něco podobného je nejspíše jen otázkou času. Vůdce Islámského státu již přímo vyzval své následovníky, aby právě tento způsob využili při útocích v Evropě, kam by se měli přesunout po nadcházející vojenské porážce v Iráku a Sýrii. Díky snadné dostupnosti dronů se dá s velkou mírou pravděpodobnosti odhadovat, že nějaké „spící buňky“ islamistů již v těchto chvílích plánují provedení takového teroristického útoku.

Samozřejmě se nabízí lákavá možnost zaútočit takto na „nejměkčí“ cíle, tedy např. na náměstí plné lidí, ale to není zdaleka jediná varianta. Někdy se hovoří o útoku na nukleární elektrárnu, ta je ovšem přece jen příliš odolná na to, aby ji mohlo poškodit pár kilogramů výbušnin, takže z hlediska teroristů by bylo účinnější napadnout spíš rozvodny. Koordinovaný útok na několik hlavních rozvoden by mohl způsobit velký „blackout“.

V každém případě ovšem platí, že naprostá většina armád stále nedisponuje ničím, co by mělo schopnost útok dronů zastavit. Popravdě řečeno, zřejmě by se nedaly ani zavčas zjistit, jelikož jsou malé a létají relativně pomalu a nízko, takže software radarů by je patrně vyhodnotil jako ptáky a „odfiltroval“. Běžné protiletadlové řízené rakety pak obvykle nebývají schopné navést se na tak malý cíl. Stručně řečeno, ozbrojené síly drtivé většiny států jsou proti velkému útoku teroristických dronů v podstatě naprosto bezbranné.

Naštěstí si to začínají uvědomovat a po vzoru US Army začínají poptávat prostředky, jež by si s novou hrozbou měly poradit. Ostatně také akviziční záměry Armády ČR počítají s tím, že po roce 2020 bude zakoupen systém C-UAS, který se začlení do budované soustavy protivzdušné obrany státu a vojsk. Kromě toho se na úrovni národních států i EU začínají vést první diskuse na téma právní regulace prodeje a provozování dronů.

Úplný zákaz by byl samozřejmě nesmyslný a prakticky nemožný (ačkoliv je známo, že takové „detaily“ evropskou byrokracii netrápí), určitý smysl by ale dávala úprava, která by bezpilotní stroje od jistých rozměrů či výkonů postavila na roveň autům či palným zbraním. Pro pořízení a užívání by tedy bylo třeba projít jakýmsi procesem s cílem získat povolení. Tyto debaty jsou nyní teprve v počátcích, ale jak známo, technický rozvoj na právní předpisy nečeká, a tudíž by se do těchto diskusí měla určitě zapojit i Česká republika.

Čtěte také: Hrozba islámského terorismu tu nebude věčně, uklidňuje Merkelová