O život v Česku stojí stále více Slováků a Slovenek. Za posledních deset let se jejich počet téměř zdvojnásobil. Na konci září v Česku trvale či přechodně pobývalo 110 700 lidí ze Slovenska. Slovensko si za svůj trvalý či dočasný domov vybralo mnohem méně Čechů a Češek. Letos v pololetí jich bylo zhruba 10 500. Tvořili tak něco přes desetinu cizinců v republice pod Tatrami. Vyplývá to z českých a slovenských statistik.

Lidé ze Slovenska jsou nejpočetnější skupinou cizinců v Česku. Představují také největší část zahraničních zaměstnanců. Na Slovensku jsou lidé z Česka naopak až na čtvrté příčce žebříčku pracovníků ze zahraničí. V pololetí jich v zemi mělo zaměstnání 4492, v září pak 4524. Tvořili tak desetinu zahraničních sil. V Česku na konci loňska podle zprávy ministerstva práce pracovalo na 161.600 Slováků a Slovenek. Představovali více než dvě pětiny zahraničních zaměstnanců.

Letos na konci září podle českého ministerstva vnitra pobývalo v Česku trvale 46 800 lidí ze Slovenska. Přechodný pobyt v ČR mělo 63 900 Slováků a Slovenek. Trvale žijí v Česku častěji ženy, přechodný pobyt má víc mužů. Lidí ze slovenské části někdejšího společného státu, kteří bydlí v Česku natrvalo, přibývá. Zatímco na konci roku 2007 jich ministerstvo vnitra evidovalo asi 24 400, letos na konci září je počet téměř dvojnásobný.

Řada Slováků a Slovenek stojí i o české občanství. Od roku 2001 do roku 2015 jich ho získalo 14 134. Nejvíc jich bylo v roce 2001, a to téměř 3600. Pak počet postupně klesal až na 150 v roce 2015. Výjimkou byl rok 2014 s 574 udělenými občanstvími. Od ledna 2014 totiž začala platit novela, která umožnila mít státní občanství dvě. Cizincům druhé generace k získání stačí navíc jen prohlášení.

Lidé se slovenským původem zastávají v Česku významné posty. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš po vyhraných sněmovních volbách nyní sestavuje novou vládu a prezident Miloš Zeman se ho chystá jmenovat premiérem. Slovenské kořeny má také třeba primátorka Prahy Adriana Krnáčová (také z hnutí ANO). Na Slovensku je řada českých manažerů či sportovců. Češi působí třeba ve vedení energetických firem, v nichž má podíl skupina Energetický a průmyslový holding (EPH).

V roce 2015 se členem představenstva plynárenského podniku Eustream stal bývalý český expremiér Mirek Topolánek, který předtím působil ve slovenské firmě Nafta. Poté, co teď oznámil svou kandidaturu na českého prezidenta, podle EPH výkon svých funkcí v holdingu pozastavil.

Česká hokejová enkláva je v týmu KHL Slovan Bratislava, který donedávna trénoval Miloš Říha. Další zkušený hokejový kouč Antonín Stavjaňa se letos v říjnu vrátil do Nitry, se kterou loni získal mistrovský titul. Čeští hráči nechybějí ani v klubech slovenské nejvyšší hokejové či fotbalové soutěže. Trenérem slovenské fotbalové jednadvacítky je Pavel Hapal.

Češi tvoří na pětimilionovém Slovensku pátou největší národnostní menšinu. K české národnosti se při posledním sčítání lidu v roce 2011 přihlásilo 30.367 osob. Za deset let to ale znamenalo pokles o téměř třetinu. V českém cenzu slovenskou národnost uvedlo 149 140 lidí. O desetiletí dříve jich bylo o 44.000 víc.

Slováci v Česku mají své zastoupení ve vládní radě pro národnostní menšiny. Česká vláda a ministerstva podporují dotacemi činnost slovenských spolků, jejich akce i vzdělávání ve slovenštině. Podle výroční zprávy o situaci menšin se vztahy v komunitě ale v roce 2013 vyhrotily a dál se zhoršují, a to kvůli Slovenskému domu v Praze. Ten připadl Slovensko-českému klubu. Některé spolky to vnímaly jako nerovnost a nespravedlivou podporu jediné organizace.

Čtěte také: Slovákům se u nás daří. Mají o 8 tisíc vyšší plat než Češi