Definitivně končí polistopadové podnikání, které značná část populace chápala jako prostor svobody, kde se může člověk realizovat a kde může dělat radost druhým. Když člověk prochází nějakým okresním městem a zjišťuje, že se zrušil každý druhý nebo třetí malý obchod, tak ho něco takového napadne. Podnikání je od této chvíle víc byrokracie než svoboda a pouštět se do něho má pouze ten, kdo chce obětovat většinu času vydělávání peněz, případně nenajde kvalitní zaměstnání.

Kam se ztratilo 100 tisíc obchodů?

Předčasnost takových úvah hned první den po zahájení provozu EET v maloobchodě tkví v tom, že nikdo přesně neví, co se děje. Nejde jen o to, že v Praze, kde má sídlo většina zpravodajských novin, rádií i televizí, se obchody nezavírají, a tím se zkresluje mediální obraz. Především ministerstvo financí opět zásobuje veřejnost pochybnými informacemi. Podle předpokladu se mělo k evidenci tržeb přihlásit 250 tisíc obchodníků, ve skutečnosti se jich však zaregistrovalo jen 113 tisíc. Ani komentář nejde napsat bez toho, že se vyjasní, kam se ztratilo přes 100 tisíc živností.

Nabízí se jedna přinejmenším logická hypotéza. Předpověď ministerstva financí vychází z toho, že zhruba čtvrt milionu obchodníků v minulých letech odevzdalo daňové přiznání. Nemusí být přehnaný závěr, že polovina zruší živnost. Víc než 150 tisíc obchodníků nemělo podle finančních úřadů čistý obrat přes půl milionu. V mnoha případech tedy šlo jen o přivýdělek k nějakému jinému zdroji příjmů nebo jen menší příspěvek do rodinného rozpočtu.

To potvrzují i obecně důvěryhodnější data od Eurostatu a Českého statistického úřadu. Koncem loňského roku provozovalo obchod jako svůj hlavní úvazek 120 tisíc podnikatelů, v předchozích dvanácti měsících jich přitom ukončilo činnost 14 tisíc. Podle počtu zaměstnanců se tedy loni rušily spíše větší provozovny, teď je budou následovat ti, pro které bylo podnikání vedlejším zdrojem příjmu.

Odvrácená tvář kapitalismu

Potvrdit hypotézu nade vši pochybnost půjde až v roce 2018, pokud Finanční správa uvolní data z daňových přiznání. Přesto už v nejbližších dnech její platnost prověří další průběh reformy. Zákazníci budou mít kde nakupovat, jen bude nutné častěji chodit do supermarketů a nákupních center namísto do malých obchodů. Stejně jako po zavedení pokladen v hospodách vyrostou ceny, protože za EET schovají své zdražování i dodavatelé. Řetězcům a obchodním centrům se zvýší obrat, zlepšení výběru daní se však nedá očekávat, protože část živnostníků přejde do šedé zóny a daně přestane platit úplně.

Systémovou změnou bude jenom uzavření prostoru podnikatelské svobody. Po listopadu 1989 se v první řadě realizoval otevíráním spousty malých obchůdků, které tolik chválil i prezident Václav Havel. S tím je však dnes konec, protože desítky tisíc z nich, zvláště těch malých a z ohledu zásobování obyvatelstva bezvýznamných, se bez náhrady zavře.

Není pochyb, že mnozí z občanů zavedení elektronických pokladen podporují. Mají k tomu různé důvody a většinou nejde o nostalgii po minulém režimu. Ve veřejných či mediálních debatách o EET často zaznívají názory, že příliš mnoho podnikatelů krade a šidí na daních, proto se neobejdeme bez zavedení v Evropě nebývalé přísné kontroly. Někteří vyznávají ideologii, že je třeba řídit stát jako firmu. A v takové firmě musí přece majitel, v tomto případě ministr financí, vědět o finančních tocích všechno. V obou případech jde o nastolení byrokratického kapitalismu, který předpokládá omezení svobody.

Omezování prostoru pro svobodné podnikání pomocí EET se stalo programem, za kterým se shromáždila část společnosti, a lze předpokládat, že zavedením pokladen její aktivity nekončí. Další útoky na svobodu přijdou nejen v dalších dvou kolech EET, které zasáhnou obory, kde se podnikáním živí přes 600 tisíc Čechů. Příště by se společnost měla bránit o něco efektivněji.