Praha se chce dostat k penězům z pronájmu bytů přes Airbnb
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Praha vyráží do boje proti oblíbené formě sdíleného ubytování Airbnb. Takto pronajímaných bytů je totiž v metropoli až 14 tisíc a Praze kvůli nim na ubytovacích poplatcích ročně proteče mezi prsty 100 až 120 milionů korun. Na pronajímatele to chce magistrát zkusit nejdříve „po dobrém“ pomocí osvětové kampaně, současně už ale připravuje vymahatelnou variantu. „Jako město od státu chceme, aby nám umožnil vydat vlastní vyhlášku, protože současný zákon nám to nedovoluje,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 Jan Wolf (Trojkoalice), radní pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu.
Praha chystá kvůli Airbnb velkou osvětovou kampaň. Co má být jejím cílem?
Slouží k tomu, abychom využili současné zákony, abychom přiměli lidi, nechci říkat, po dobrém, aby odváděli daně a evidovali u policie. Chceme jít nejdříve touto osvětovou formou a říct, že jsou tu zákony a od vás chceme, abyste je dodržovali, stejně jako je dodržují hoteliéři a podobní ubytovatelé. Zákon je napsán stejně pro hoteliéra, tak pro ubytovatele v soukromí. Akorát hoteliér je víc vidět, je na ně vyvíjen větší nátlak, protože hotel musí být registrován, evidován. Náš kvalifikovaný odhad je, že Praze z lázeňského a ubytovacího poplatku uniká ročně asi 100 až 120 milionů korun. Takže když za příští rok vybereme 50 milionů korun, pořád to nebude 100 milionů, ale bude to víc než letos, kdy se z tohoto druhu ubytování vybralo něco do 3 milionů korun.
Skutečně věříte, že kampaň na ubytovatele zabere, že začnou „dobrovolně“ odvádět poplatky?
Nevěřím, ale nejdříve chceme zkusit tuto formu „dohody“, na druhou stranu je potřeba mít připravenou už tu vymahatelnou variantu.
Nebylo by nejjednodušším řešením domluvit se přímo s Airbnb, aby tato společnost odváděla ubytovací poplatky přímo Praze a poskytla jí data o pronajímatelích?
S Airbnb už jednáme. Bohužel ale odpověď z jejich strany je taková, že jsou ochotní platit ve prospěch města ubytovací poplatek. Na druhou stranu nám jasně řekli, ať vůbec nepočítáme s tím, že by nám dali data o ubytovaných – resp. o čase a místě ubytovaných a o ubytovatelích. Což pro nás postrádá hlavu a patu a není to řešení.
Jak tedy chcete získat databázi ubytovatelů?
Když se nám ji nepodaří získat, zřejmě budeme muset udělat kontrolu, procházet byt po bytu a říkat, které byty jsou neobydlené, které jsou ve vlastnictví, kde dochází ke krátkodobému pronájmu. Mně se do toho nechce, protože to vypadá jak šedý mor za komunistů, ale asi není jiné zbytí. Úkolem města je totiž tlačit na to, aby ubytování v centru bylo co nejdlouhodobější. To krátkodobé samozřejmě nejde vymýtit, ani to nechceme – je tady volná hospodářská soutěž. Ale těmito kroky chceme docílit toho, aby se vlastníkovi vyplatilo mít dlouhodobého nájemce. Chceme oživit centrum a nechceme, aby byl z centra skanzen. Je úkolem města zajistit nájemní byty pro dlouhodobé ubytování, dostat do centra rodiny s dětmi.
Dobře, pojďme zpátky k té kampani. Kdy ji spustíte a co bude její součástí?
Nechci říkat, kdy přesně to bude. Mělo by to být, aspoň tak, jak jsme se dohodli, do konce září. V každém případě ta osvětová kampaň má být zaměřená na dva směry – na ubytovatele/ provozovatele a ubytované/ hosty. Na hlavních stránkách magistrátu Praha.eu chceme mít velký banner, kde bude napsáno „sdílené ubytování: informace“ a každému, kdo si na to klikne, se to rozklikne na tyto dvě větve. Ubytovatelé by to měli najít všechna současná práva, ale hlavně povinnosti, které z této živnosti vyplývají. Většina ubytovatelů, kteří jsou systematickými ubytovateli, podléhají zákonu. To znamená, že musí státu platit daň z příjmu, městu lázeňský a ubytovací poplatek, který je cca 20 korun, a na policii odevzdávat evidenci hostů. To bylo vždycky, ale zvlášť v dnešní době je důležité, aby měl stát informovanost o tom, kdo se pohybuje na našem území. Ubytovaní by tam pak měli najít informace, jaká jsou jejich práva vůči ubytovatelům, ale i vůči městu, co by měli v Praze dodržovat.
Kolik času plánujete, že dáte pronajímatelům na to, aby „po dobrém“ začali platit poplatky a evidovat ubytované?
Vidím to zhruba do konce roku 2018. I proto, že malí OSVČ zdaňují ke konci roku.
Když kampaň nezafunguje a pronajímatelé nezačnou odvádět poplatky, k jakým krokům přistoupíte pak?
Musíme nastavit pravidla tak, aby byla přijatelné pro město, stát, ubytovatele i ubytované. Když to převedu do češtiny, jako město od státu chceme, aby nám umožnilo vydat vlastní vyhlášku, protože současný zákon nám to nedovoluje. Tak jako má vlastní vyhlášku třeba Berlín, Hamburk nebo Barcelona. Proto teď hledáme to kompetentní ministerstvo, které to má na starosti. Předpokládáme, že to je ministerstvo pro místní rozvoj, ale na vládě to ještě nemají úplně stoprocentně identifikováno. Komunikujeme proto směrem k paní náměstkyni Dostálové (Klára Dostálová, náměstkyně pro řízení sekce regionálního rozvoje MMR, pozn. red.), pod kterou tyto věci spadají. Už jsme je oslovili a čekáme na zpětnou vazbu z ministerstva, že to budou oni, kteří nás na jednání přizvou.
A v té vyhlášce by podle vás mělo být co?
Zaprvé bychom se v ní zaměřili na délku ubytování. Šli bychom asi formou zkušenosti ze zahraničí a udělali hraniční omezení. Buď časové, kdy bychom povolili pronájem na 100, 120 dnů v roce, nebo úsekové, kdy třeba řekneme, že v měsících prosinec a červen, červenec, srpen je krátkodobé ubytování možné, po zbytek roku ne. Zadruhé bychom ještě museli definovat, co je to vlastně krátkodobé ubytování – jestli do 30 dnů nebo 15. To je spíš otázka legislativní a musíme si to domluvit s právníky.
Jakou cestu byste nejradši zvolil vy?
Z mého pohledu by bylo nejlepší říct, že sdílené ubytování může fungovat v součtu pouze po jednu třetinu roku. A to z jednoho prostého důvodu: jsem přesvědčen, že pokud zatlačíme na ubytovatele, aby pronajímali jen po 120 dnů, tak přece po zbytek roku nebudou chtít mít prázdný byt, i když jim to vydělává násobně víc než dlouhodobý pronájem. Takže se budou snažit pronajímat byt ve zbylé části roku dlouhodobě. A ten nájemce zase bude s majitelem vyjednávat, aby tam mohl zůstat. Sociálně se začlení do té městské části, bude tam chodit do hospody, nakupovat a chovat se k veřejnému prostředí úplně jinak, než turista, který je v Praze na tři dny.