Část mladých lidí utíká kremelské propagandě díky moderním technologiím. Kreml na oplátku nasazuje osvědčené metody z minulého století: veřejné mínění mladších generací se snaží „zodpovědně“ podchytit již u těch nejmenších. Jak naznačují sociologické průzkumy, mladí Rusové se i díky alternativním informacím ze sítí dostávají v určité míře do konfliktu s pohledem, jak vidí události kolem „speciální vojenské operace“ generace jejich rodičů.

Zatímco u starších generací Rusů boduje státní propaganda skrze televizní vysílání, u mladších lidí může narážet na problém modernějších technologií. Dostat se k nim tak snaží i zejména pomocí školského systému, k němuž se má nyní přidat další „výchovný“ prvek, který má u dětí pěstovat i lásku k vlasti a připravit je na plnohodnotný život ve společnosti.

Jak už se ukazovalo v dřívějších průzkumech ruského nezávislého centra Levada, jejichž výsledky je však zřejmě třeba brát v současnosti s rezervou, mezi mladšími a staršími generacemi Rusů panují rozdíly v důvěře v informační zdroje i interpretaci událostí spojených s válkou na Ukrajině. Hlavním zdrojem zpráv pro většinu ruských respondentů zůstává televize, jen pro třetinu sociální sítě či internet. Jak se posléze ukázalo například v otázce protiválečných protestů, ke kterým došlo v řadě ruských měst, projevuje se rozdíl v přístupu k získávání informací i v praxi.

Celkem 58 % respondentů Levadě sdělilo, že o protestech proti „speciální operaci“ slyšelo. „Nejinformovanější jsou nejmladší respondenti ve věku 18-24 let, z nich o protiválečných akcích slyšelo 72 %. U respondentů starších 55 let je situace opačná, jen něco málo přes polovinu o protestech slyšelo, ale 48 % o nich neví vůbec nic,“ uvedla Levada k tehdejšímu březnovému průzkumu s tím, že podle zdrojů se lišila i interpretace toho, proč lidé protestují.

Kreml se však na mladé lidi rozhodl nasadit i nástroje ze zcela jiného „ranku“, než poměrně snadno řešitelné blokování některých sociálních sítí. A v inspiraci sahá hluboko do minulosti. Na sté výročí založení pionýra v bolševickém Rusku předložili poslanci Státní dumy návrh na jeho návrat podpořený všemi parlamentními frakcemi. Organizace, která sloužila k indoktrinaci generací obyvatel na základě ideologie marxismu-leninismu a posléze fungovala i v dalších komunistických zemích včetně Československa, se má znovu otevřít dětem už od šesti let, ať už na základních, středních školách, učilištích či v rámci sportovních organizací.

Hnutí „Velká přeměna“ je podle návrhu zákona „masovou neziskovou samosprávnou organizací, sledující cíle k prosazování realizace státní politiky v zájmu dětí a mládeže.“ Děti povedou tzv. mentoři, kterými však nemohou být zahraniční agenti ani osoby s nimi spojené. Zároveň má jít o organizaci nepolitickou, v které má však předsedu celostátního hnutí jmenovat a odvolávat sám ruský prezident. A jak uvedl ruský list Kommersant s odkazem na zdroj z prezidentské administrativy, v rámci aktivit organizace budou probíhat i diskuze, v nichž se budou dětem objasňovat politické záležitosti.

Na rozdíl od sovětských dob by účast v organizaci měla být dobrovolná. Podle Kommersantu se však počítá s tím, že se kvůli využití školního systému zapojí většina dětí. Podle známého pedagoga a ředitele jedné z moskevských škol Jevgenije Jamburga je však nepochopitelné, proč je třeba zakládat další dětské organizace, když už v Rusku jiné jsou. Zatímco navrhovatelé v tom vidí snahu zapojit mnohem více dětí, Jamburg se podle listu obává, že místo snahy učit kritické myšlení nastoupí ideologie. „Mám pocit, že s návrhem přišli nějací důchodci, kteří nikdy neviděli živé děti. Zní to jako ,zpátky do SSSR‘,“ řekl listu s tím, že k dnešním dětem žijícím internetem a sledujícím TikTok nelze přistupovat jako v minulém století.

Kreml však stihl přijít už i s rychlejší reakcí na situaci, kterou rozpoutal na Ukrajině. Jak už dříve informovala ruská média, ruské školy začaly po invazi zařazovat do výuky pro nejmenší děti a žáky speciální hodiny, při nichž dostali pedagogové za úkol vysvětlovat v pozitivním světle dopady sankcí a války na Ukrajině, tedy podávat jim například informace o úspěšném nahrazování produktů těmi domácími.

A jak se ukázalo, pro pedagogy může být na ruských školách značně ošemetné snažit se proti oficiálnímu narativu jakkoliv postavit. V dubnu například školáci v ruském městě Penza nahlásili na policii svoji učitelku, která kritizovala ruské vojenské aktivity na Ukrajině. Podle informací nezávislého portálu Meduza poté úřady proti 55leté vyučující angličtiny zahájily stíhání na základě zákona, který zakazuje šíření informací diskreditujících ruskou armádu.