Jak naložit s rekordním přebytkem rozpočtu ve výši téměř 62 miliard korun? Koaliční partneři jsou v tom zatím nejednotní. Zatímco premiér Bohuslav Sobotka by peníze pošetřil na příští rok, šéf státní kasy Andrej Babiš by je dal na snížení státního dluhu. Lidovci by zas chtěli peníze investovat, například do ekologických opatření. Jasno v tom nemají ani ekonomové. Jsou také obavy, aby nakonec přebytek rozpočtu nepadl na „předvolební dárečky“.

„Nesmysl je snižovat dluh. Nyní by si naopak měl stát napůjčovat více peněz a refinancovat maximum dluhu. Výnosy státních dluhopisů totiž nižší nebudou a stát by takto ušetřil další desítky miliard ročně,“ odmítl Babišův záměr hlavní ekonom Chytrého Honzy František Bostl. Nesouhlasí však ani s investičními záměry KDU-ČSL. „Do investic bych se nehrnul. Jsou v současném stavu ekonomiky nejen mnohdy nepotřebné, ale také nerozvážné a rozmarné,“ pokračoval.

Peníze by se podle Bostla měly využít na zefektivnění státní sféry, zejména co se týče elektronizace. Odmítá také využít peníze například na snížení daní. „Nejhorší nápad je ale nesystematické rozdávání peněz voličům. Vzhledem k blížícím se volbám ale bohužel čekám tlak především na populistické využití daných peněz,“ doplnil ekonom.

To by však naopak přišlo vhodné Štěpánu Křečkovi z Národohospodářské fakulty VŠE. „Mít vyšší daně a odvody, než je nezbytně nutné, škodí naší ekonomice a je projevem masochismu. Nevyužité investiční příležitosti nás sice mohou mrzet, je však lepší nějakou dobu spořit než utrácet za každou cenu,“ upozornil.

Ve hře je i snížení daní

Daně by snižoval také ekonom a spolumajitele finanční skupiny Partners Pavel Kohout. „Atraktivita každé ekonomiky je kromě jiného dána i daňovými sazbami. Snížení daní by přineslo vyšší příjmy domácností, vyšší spotřebu, vyšší investice a méně neefektivity způsobené státním přerozdělováním. To by byl větší přínos než snížení státního dluhu, zejména v prostředí dlouhodobě nižších úrokových sazeb,“ uvedl.

Ministr financí Andrej Babiš o historicky nejvyšším přebytku státního rozpočtu ve výši 61,8 miliard korun informoval v úterý. Záhy se strhla diskuze, jak s penězi naložit. Šéf státní kasy by je chtěl dát na snížení státního dluhu, ten nyní činí zhruba 1,6 bilionu korun. Předseda sociálních demokratů Sobotka by si chtěl naopak peníze schovat jako rezervu na příští rok, pokud by některý z letošních plánovaných příjmů vypadl. Nevyloučil však ani investice, například v dopravě.

O investicích mluvil také lidovecký ministr Marián Jurečka, který by chtěl financovat ekologické projekty, jako je stavba vodovodů nebo čistírny odpadních vod. Jak se nakonec s přebytkem státního rozpočtu naloží, rozhodnou vládní špičky na jednání koaliční rady. Shodnout se na tom bude muset následně i vláda a poslanci.

Peníze na předvolební dárečky

Vůči plánům koalice je skeptická především pravicová opozice. „Samotný přebytek tu máme právě i kvůli neschopnosti vlády v dostatečné míře investovat, proto je zbytečné ji taková doporučení dávat. Nabízí se tedy možnost použít peníze na splacení státního dluhu, což ale zase v době záporných úrokových měr, kdy investoři státu platí za to, že mu půjčují, také není tou nejlepší strategií,“ uvedl pro deník Echo24.cz ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Vhodnou variantou by podle Skopečka bylo peníze vložit do restrukturalizace financování stáního dluhu či vytvořit rezervu pro financování penzijní reformy. „Nejhorší, co by naše agrosocialistická vláda mohla s přebytkem udělat, je utratit ho na předvolební dárečky, čehož se u naší vlády velmi obávám. Byly by to peníze vyhozené oknem,“ doplnil.

Podle europoslance za TOP 09 a někdejšího viceguvernéra České národní banky Luďka Niedermayera nebude využití peněz nikdy efektivní. „Nedovedu si vůbec představit, že by se přebytek ‚nějak‘ vrátil do ekonomiky. Vláda bude v tomto roce hospodařit dle schváleného rozpočtu a představa, že najde rychle způsob, jak efektivně a společensky odpovědně vynaložit další desítky miliard výdajů, je mimo realitu, popsal.

Niedermayer se tak přiklání spíše k názoru Andreje Babiše. „Stejně tak neplatí, že když dojde k vysokému deficitu, třeba i nad rámec plánu, ‚odečtou‘ se tyto peníze od hospodaření dalšího roku. Takže jednoznačně upřednostňuji alespoň symbolické snížení dluhu,“ dodal.