Turecký parlamentní výbor v pátek schválil návrh ústavních změn, které mají posílit pravomoci prezidenta a de facto změnit současný parlamentní systém na systém prezidentský. Ústavní výbor o návrhu jednal 17 hodin a v lednu by o něm měl rozhodovat celý zákonodárný sbor. Turci by pak o změnách měli hlasovat na jaře v referendu.

Turecký prezident Recep Tyyip Erdogan je v posledních měsících kritizován z rostoucího autoritářství, když po puči vyhlásil výjimečný stav a začalo zatýkání vojáků, úředníků, soudců, profesorů a dalších, kteří se údajně na pokusu o převrat podíleli. Parlamentní výbor schválil návrh ústavních reforem, které by jeho moc ještě posílily.

Díky ústavním změnám by Erdogan mohl formovat vládu nezávisle na parlamentu, jmenovat ministry a poslance nebo zrušit post premiéra. Argumentuje mimo jiné tím, že díky změnám by prezidentský úřad získal novou flexibilitu, která by pomohla udělat ze země do roku 2023 jednu z deseti největších mocností světa. Opozice se obává, že by schválení zákona znamenalo ještě větší posun k autoritativní vládě a posílení už takhle velice silné prezidentovy moci.

Ústavní výbor schvaloval návrhy zákona během sedmnáctihodinového sezení, skončil až v pátek ráno. Už předtím ale deset dní probíhala napjatá debata mezi vládnoucí Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP) a hlavními představiteli opozice.

Výsledkem jednání bylo osmnáct nových článků ústavních změn, o kterých bude parlament hlasovat v lednu. Pokud by návrh podpořilo 330 poslanců z celkových 550, následné referendum by se konalo na jaře.

Jestliže by návrh podpořily více než dvě třetiny poslanců, zákon by rovnou vešel v platnost. Tato možnost je ale méně pravděpodobná, protože Erdoganova AKP v parlamentu zaujímá jen 317 křesel.

Recep Tyyip Erdogan je prezidentem od roku 2014. Předtím byl starostou Istanbulu a od roku 2003 jedenáct let předsedou vlády. Po neúspěšném vojenském převratu v červenci letošního roku zahájil rozsáhlé čisty v armádě, policii, justici, vládě, státní správě, médiích i ve školství.