Nově ustavený Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP) má už přes čtyřicet členů. Objevují se v něm „staré známé“ tváře, které v pandemii radily už v dobách vlády Andreje Babiše (ANO), ale také několik nových z řad dříve spíše opomíjených kritiků. Kdo však čekal na možné názorové „střety“, bude zřejmě zklamaný. Jednání uvnitř institutu mají totiž probíhat „za zavřenými dveřmi“, tedy zřejmě i bez pořizování zápisů.

Nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uváděl ještě před uvedením do úřadu, že mezi své poradce zařadí i kritické hlasy, které zaznívaly k tehdejší covidové politice vlády například v otázce uznávání protilátek. Do nového odborného institutu, který vede vakcinolog Roman Chlíbek, tak ministr zařadil například imunologa Vojtěcha Thona či některé členy iniciativy SMIS. V novém poradním orgánu ministerstva zdravotnictví se sešli kromě poradců minulé vlády i někteří lidé s často výrazně rozdílnými názory na postup při řešení pandemie.

Jak se bude dařit v rámci odborných skupin, které pod institutem vznikly, skutečně tříbit názory v diskuzi, se však veřejnost přímo nedozví. Alespoň zatím totiž z jednání v rámci institutu nevychází žádné záznamy či zápisy, zda to bude v budoucnu jinak, zatím neví ani ministerstvo.

Když se po jarní vlně opět jako hlavní poradní orgán chopila vedení pandemie klinická skupina ministerstva, veřejnost měla přístup k zpětně vydávaným zápisům z jednání. Ty sice resort zveřejňoval někdy i s několikatýdenním zpožděním, ukázalo se však v nich například na nejednotný názor v rámci skupiny právě v otázce uznávání protilátek či na to, jakým poměrem hlasů byla stanoviska odmítnuta či přijata.

Nyní se hlavním poradním orgánem stal NIZP, který se rozdělil na pětici odborných skupin. A jejich jednání má zůstat neveřejné. „Jsou to většinou dílčí, pracovní věci, doporučení, která nejsou finální,“ řekl deníku Echo24 mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Podle něj tak vláda chce i v tomto držet strategii komunikovat až finální rozhodnutí. „Ve čtvrtek zasedá NIZP, v pátek Centrální řídící tým, v pondělí pak covidoví ministři a Ústřední krizový štáb, v úterý opět centrální řídící tým a ve středu vláda, která schvaluje opatření. Ty dílčí kroky zveřejňovat nechceme,“ dodal Jakob.

Podle něj se tak zamezí „velkým zmatkům“, které vznikaly kvůli chaotickému informování v posledních dvou letech. Zápisy z jednání podle něj ministerstvo spíše nechystá. „Možná částečně některé ano,“ dodal s tím, že strategie je však zatím publikovat pouze finální rozhodnutí.

Nedávno představený institut tvoří analytická část vedená matematičkou Lenkou Přibylovou, epidemiologická část pod vedením epidemiologa Rastislava Maďara, imunologická a vakcinologická sekce vedená Romanem Chlíbkem, sekce pro laboratorní diagnostiku pod vedením Pavla Dřevínka a sekce zaměřená na léčbu covidu pod infektologem vedená Pavlem Dlouhým. Jejich zástupci zasedají minimálně jednou týdně, několikrát týdně jsou ale podle Chlíbka v kontaktu online.

Původně měla být součástí institutu podle ministra zdravotnictví Válka i socioekonomická skupina. „Ale pak jsme se s vládou domluvili, že by měli i další ministři mít možnost diskutovat s touto odbornou skupinou,“ řekl při představení institutu v prvním lednovém týdnu Válek. Poradní orgán, ve kterém zasedají například prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka nebo sociolog Daniel Prokop, tak spadá přímo pod Úřad vlády ČR.