Česko se podobně jako další země rychle loučí s variantou delta, omikron má zcela převládnout v tomto týdnu. S ním přijde brzký a dosud nevídaný vzestup pozitivních, který ovšem stejně tak rychle začne sestupovat. Kratší by tak měl být nápor na nemocnice, ale i samotný průběh nákaz, většinou s mírnějšími příznaky než dřív. A podle některých odborníků může jít o pomyslný milník, který ukončí pandemii. Naproti tomu WHO tyto spekulace pokládá za „přání, které je otcem myšlenky.“

V Česku zřejmě začíná další koronavirová vlna, tentokrát však v docela jiném hávu. Odborníci se shodují na tom, že se nová varianta omikron „prožene“ Českem do konce ledna či začátku února a začne opět stejně rychle klesat. Vzhledem k vysoké nakažlivosti pak bude nákaze velmi těžké uniknout, to však pro naprostou většinu nemusí znamenat výraznější problémy.

Podle zkušeností ze zahraničí totiž omikron způsobuje mírnější průběh nákazy, předběžná data mluví zejména o bolesti hlavy, únavě či bolestech v krku. Má také rychlejší průběh, příznaky mohou nastupovat už do tří dnů. Dobrou ochranu proti těžkému průběhu pak má i rizikovým poskytovat třetí dávka očkování, případně kombinace očkování a dřívějšího prodělání nákazy. Například mezi rizikovými a početnými věkovými kategoriemi nad 70 let má posilující dávku výrazně nad 60 % lidí, stejně tak je v těchto věkových skupinách vysoká proočkovanost dvěma dávkami.

Negativnější vlastností omikronu je pak podle dosavadních dat to, že dokáže ve větší míře prolamovat právě dokončené očkování dvěma dávkami či prodělání nákazy předchozími variantami. To však může v konečném důsledku vést i v určitém ohledu k pozitivnímu výsledku. Jak totiž naznačuje například (dosud nerecenzovaná) studie ze Švýcarska, omikron by mohl s sebou nést i další pozitivní vlastnost, vytvořit v těle protilátky naopak účinné i proti předchozím variantám viru. To by tak mohlo vést ke vzniku „širší“ imunity odolné i proti dalším variantám.

Jeden ze scénářů dalšího vývoje pandemie covidu-19 tak počítá s tím, že varianta omikron vytlačí všechny ostatní varianty a z pandemie se stane „něco jako chřipka“. De facto tedy skončí. Vědci podle Jana Pačese z Ústavu molekulární genetiky AV ČR přisuzují rychlejší šíření omikronu i méně závažné průběhy nákazy mimo jiné tomu, že nakažení mají zřejmě více viru v nose či nosohltanu, ale méně v plicích, kde by právě způsobil závažný průběh. „Scénář spočívá v tom, že se omikron šíří rychleji než delta. A tak jako delta vytlačila alfu nebo alfa předcházející variantu, tak by omikron mohl vytlačit všechny ostatní varianty a být jediný,“ uvedl Pačes.

Podobně o omikronu hovoří například i zástupci zemí, v nichž se začal v Evropě výrazně šířit jako první. Technická ředitelka dánského statistického úřadu a sérologického institutu SSI Tyra Groveová Krauseová na konto vlastností omikronu řekla, že omikron sice zřejmě zatíží zdravotnictví, může však také stát za poslední vlnou koronaviru. Pokud by se potvrdila výše zmíněná švýcarská studie, znamenalo by to zřejmě konec i podle prorektora Karlovy Univerzity Jana Konvalinky. „Kdyby se to potvrdilo, tak by to byla velmi dobrá zpráva. Znamenalo by to, že promoření omikronem do značné míry a s velkou pravděpodobností zastaví epidemii. Protože pak už ty protilátky budou opravdu fungovat proti nejrůznějším formám viru,“ řekl biochemik Českému rozhlasu.

Naopak novým problémem, který omikron může přinést, je vyřazení velkého množství lidí z pracovního procesu v krátké době. Podle některých odhadů může na vrcholu ke konci ledna přibývat až dvě stě tisíc pozitivních denně, podobně jako v jiných zemích to tak může ohrozit fungování důležité infrastruktury, zdravotnictví, školství či sociálních služeb. I kvůli tomu některé státy včetně Česka sahají ke zkrácení karantén a izolací na pět dní či zvláštní úpravě podmínek pro zaměstnance v klíčové infrastruktuře.

Na vrcholu nové vlny Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) očekává až 7000 hospitalizovaných v jeden den, z nich více než 900 na jednotkách intenzivní péče. Denní příjmy budou kolem 900 nových a 110 na JIP. „Jsou to počty sice zvládnutelné naším robustním nemocničním systémem péče, ale jde o zátěž vysokou a v řadě regionů mohou být kapacity i zahlceny,“ uvedl k predikcím ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Predikce naplněnosti nemocnic mají dva scénáře, v realistickém bude podíl lidí mezi nakaženými, kteří budou potřebovat nemocniční péči, stejný jako u delty, v optimistickém přibližně poloviční.

Opatrnější přístup k variantě omikron volí Světová zdravotnická organizace (WHO). Krizový šéf WHO Michael Ryan řekl, že spekulace o tom, že by omikron mohl být poslední variantou epidemie, je pouze „přáním, které je otcem myšlenky“. „V tomto viru je stále mnoho energie,“ varoval Ryan. Podobně se vyjádřila také epidemioložka WHO Maria van Kerkhoveová. „Myslím, že je velmi nepravděpodobné, že omikron bude poslední variantou, o níž nás uslyšíte diskutovat,“ řekla expertka. WHO dlouhodobě apeluje na bohatší státy, aby směřovaly více vakcín do chudších a výrazně méně proočkovaných zemí.