Bohuslav Sobotka konečně pochopil, že před volebním debaklem ho zachrání jen výrazně konzervativně levicový program a skutečný zájem o své potenciální voliče. A protože slibuje, že lidem s průměrnými a nižšími platy zvedne čisté příjmy nižšími daněmi, musí na to někde vzít.

Slibuje osvědčenou cestu, kterou už před ním s vysokou popularitou prošel maďarský premiér Viktor Orbán a právě na ni nastoupila polská vláda strany Právo a spravedlnost Jaroslava Kaczynského.

Princip jejich politiky je v zásadě jednoduchý. Více zdaní velké firmy, především v oborech, kde dominují ty zahraniční. V branžích, jako jsou obchodní řetězce, energetika, telekomunikace nebo banky. Jde se na to různými cestami. Většinou přes speciální sektorové daně, které se platí až od určitého obratu. Fakticky to znamená daňovou progresi pro firmy. Velcí platí ze svých zisků více než malí.

Peníze, které stát získá, se pak využijí na snížení daní lidem s průměrnými a nižšími platy. Tak vypadá nový recept na sociální soudržnost podle Orbána, Kaczynského a Sobotky.

První zásadní otázka je, jestli se nějaké peníze navíc vůbec vyberou. Vyšší sazba daní často přináší nižší výběr. Firmy začnou optimalizovat. Odstěhují sídla mimo zemi. A pokud není země ničím jiným moc atraktivní, stáhnou se.

Z Maďarska už se stáhly zahraniční banky. Pomalu začíná i ústup z Polska.

Systém, kde velcí musí platit víc než malí, má ke spravedlivosti i ekonomické efektivnosti hodně daleko. Je to ale perverzní reakce na perverzní časy, kdy si to velké společnosti umí politickým lobbingem velmi dobře zařídit tak, aby díky různým investičním pobídkám, dotacím a daňovým úlevám platily v přepočtu na vydělanou korunu nesrovnatelně víc než menší firmy.

Platí to jak pro Agrofert u nás nebo na Slovensku, tak pro Apple nebo Google v Evropě. Kdyby nebyly pobídky a dotace, nemáme progresivní firemní daně. Čím dál častěji je budou servírovat politici všech ideových barev.

Čistě politicky je ukázat na privilegované postavení Agrofertu a spol. chytrý tah. Jen s ním sociální demokraté přichází hodně pozdě.