Náměstek Lukáš Wagenknecht jako neřízená střela

Cifršpión do matrixu

Náměstek Lukáš Wagenknecht jako neřízená střela
Cifršpión do matrixu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Do klíčové role toho, kdo má odhalit zloděje veřejných peněz a ušetřit, kde to jen půjde, si ministr financí Andrej Babiš vybral auditora Lukáše Wagenknechta. Ten jako jeho první náměstek kontroluje (s výjimkou sestavování státního rozpočtu) všechny neuralgické body nejmocnějšího úřadu v zemi. Naposledy se proslavil, když před pár týdny podal trestní oznámení na svého kolegu náměstka a rovněž na někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska.

Pod Wagenknechta spadá finanční kontrola, která může fakticky nahlédnout do účtů jakéhokoliv ministerstva, stejně jako Finanční analytický útvar s pravomocí nahlédnout do všech bankovních účtů. Řídí odbor informačních technologií, pod nějž patří systém Státní pokladna, propojující všechny veřejné výdaje stejně jako evropské dotace. Má na starosti i výkon akcionářských práv ve státních firmách. Rozhoduje za Babišův úřad na důležitých valných hromadách. Osobně už sedí v ČEZ i státní pojišťovně EGAP, a to rovnou ve dvojrolích: v dozorčích radách i v auditních výborech. Je jednoznačně nejmocnějším náměstkem ve státní správě v polistopadové historii.

Ten, který má rozkrýt Palermo

Wagenknechta si Babiš najal jako cifršpióna na rozkrytí Palerma. Ministr financí má pověst toho, kdo pravomoci nedeleguje a snaží se mít přehled o všem, co se v jeho petrochemicko-zemědělsko-politicko-mediálním holdingu děje. Fakticky je ale spíš personalista, který si najímá na konkrétní úkoly klíčové lidi. A jede metodou pokus omyl. Buď je rychle vyhodí, nebo se osvědčí, pak jim svěří značnou část rozhodování a velmi na ně spoléhá. Od těchto pilířů holdingu se ale očekává, že budou nejen plnit to, co od nich Andrej Babiš žádá, ale zároveň dokážou velmi dobře pochopit jeho skutečné motivace a styl moci.

V této roli se velmi osvědčil Jaroslav Faltýnek. Před vstupem do politiky fakticky řídil celou zemědělskou část Agrofertu. Po nástupu do politiky se formálně stal šéfem poslaneckého klubu, ale fakticky Babišovou politickou dvojkou. Tou nikdy nebyla ani Věra Jourová, a už vůbec ne třeba Martin Stropnický. Když šlo politicky do tuhého a rozhodovalo se třeba o tom, jestli se lidovcům pustí ministerstvo zemědělství, jestli se na ministerstva ANO vezmou straničtí náměstci, nebo o ministryni spravedlnosti Heleně Válkové, do hlavních televizních debat šel názory strany vysvětlovat právě Faltýnek. Pragmatik ostřílený dlouholetým pobytem v Agrofertu i v komunální a krajské politice v barvách ČSSD.

Babiš je zvyklý, že v holdingu má každý z vedení svou konkrétní roli. A Lukáš Wagenknecht má rozkrývat matrix. Proto se také, neúspěšně, snažil prosadit, aby mohl jako člen dozorčí rady volně brouzdat po ČEZ a odnášet si jakékoliv dokumenty. Jeho profesionální minulost ukazuje, že má některé vlastnosti, které ho k tomu předurčují, a také některé, jež můžou Andreje Babiše zničit. Jedni v něm vidí odvážného whistleblowera, který odhalil stamilionové úniky veřejných peněz z eurofondů nebo pražského dopravního podniku. Druzí velmi problematického člověka s paronoidními rysy, který vidí zločin za každým rohem, není příliš komunikativní a společensky zdatný a hlavně mu chybí cit pro přiměřenost a situaci. S předchozími zaměstnavateli se nerozcházel zrovna v dobrém. Právě v této kombinaci je jeho přitažlivost a zároveň nebezpečnost pro Andreje Babiše.

lukáš wagenknecht - Foto: ČTK

S VV to nevyšlo, tak zkusil ANO

Pětatřicetiletý Wagenknecht začínal po studiích kariéru na ministerstvu vnitra, jako referent za vlády Vladimíra Špidly v roce 2003. Odtud pokračuje do tchajwanské výrobny počítačů Foxconn, kde pracuje v interní kontrole. Pak přicházejí jeho první velká odhalení v eurofondech, kde prověřuje regionální ROP Severozápad a odhaluje machinace v Krajské zdravotní, v níž se zaplétá přítel expremiéra Jiřího Paroubka Petr Benda. Jako auditor se kontrolám evropských dotací věnuje až do roku 2009, kdy nastupuje do poradenské firmy Deloitte and Touche. Tady má na starosti audity firem.

Jeho pověsti v rozkrývání eurodotací si všimne v roce 2010 Vít Bárta, guru strany Věci veřejné, jíž se jako první podaří vyvézt na antikorupční vlně. „Chtěl mi ho jako jejich stranického náměstka dosadit do úřadu. Prověřil jsem si ho a odmítl s tím, že si nenechám rozvrátit ministerstvo. O čtyři roky později dokázal přesvědčit Andreje Babiše,“ říká exministr financí Miroslav Kalousek.

Wagenknecht zůstal u Deloittů až do května minulého roku. Odcházel fakticky pod tlakem americké centrály a ne zrovna v dobrém. Podal totiž trestní oznámení na klienty, kteří si u jeho zaměstnavatele objednali audit. Poslední zastávkou před ministerstvem financí je krátká, leč velmi intenzivní zkušenost z pražského dopravního podniku. Sem přichází loni v květnu a pouští se tu, pod generálním ředitelem Milanem Křístkem, do prověřování zakázky na metro do Motola za 22 miliard korun. V září upozorňuje představenstvo na machinace s veřejnými zakázkami a připravuje podklady pro trestní oznámení. Případ začíná vyšetřovat ÚOOZ a Wagenknecht si v médiích stěžuje, že se někdo pokusil vytlačit jeho auto z dálnice. Křístka koncem září střídá ve vedení dopravního podniku Jaroslav Ďuriš a Wagenknechta kvůli výhradám k jeho práci vyhodí.

Razantní kontrolor se Babišovi velmi hodí, protože je už v té chvíli jednou z celebrit „antikorupčního“ hnutí. Sedí ve vedení Good Governance, jedné z odnoží nátlakového konsorcia Rekonstrukce státu. Jako své hlavní partnery uvádí tento spolek na internetových stránkách Babišův internetový projekt Česká pozice. Dalším oficiálním partnerem je americká ambasáda. Bývalý velvyslanec Norman Eisen se na podpoře těchto spolků profiloval.

Kdo je odborník? Můj známý

Začátkem února přichází Wagenknecht v roli supernáměstka na ministerstvo financí a začíná svou revoluci. Stává se rekordmanem ve vyhazování podřízených. Pravá ruka Andreje Babiše, který hlásal, že jde do politiky hlavně proto, aby prosadil zákon o státní službě, se neobtěžuje s výběrovými řízeními na místa těch, které odvolal. Vybírá sám, hlavně ze svých bývalých kolegů z Deloittů a dopravního podniku. Třeba poradcem pro informační technologie se stává jeho bývalý šéf Milan Křístek. „Většinou přichází na doporučení mých známých,“ přiznává Wagenknecht v Mladé frontě DNES, jak si vybírá lidi. Týdeník ECHO se pokoušel Wagenknechta kontaktovat, ovšem ten na telefonáty ani sms nereagoval.

Stejně jako Andrej Babiš opakuje, že stát chce řídit jako firmu. A k tomu nejdřív potřebujete přesná čísla. Stejně jako jeho šéf vyzdvihuje odborníky. Jak se pozná odborník? Je to známý supernáměstka. „Pokud na ministerstvo nastoupil kdokoliv, koho jsem v minulosti profesně potkal, vždy to byl odborník. Myslím, že se za to, že jsme spolu pracovali, nemusí stydět,“ popisuje ve zmíněném rozhovoru. Takže když se teď přijme zákon o státní službě, na nejmocnějším ministerstvu v zemi zabetonuje partu známých Lukáše Wagenknechta, který tvrdě vyžaduje výběrové řízení na všechno, ale sám je nedělá.

Skutečný příběh notebooků ze skladu

Pro zlepšení mediálního obrazu svého šéfa se rozhodl dokumentovat plýtvání na Twitteru. 27. května tam jako upoutávka na Wagenknechtovo vystoupení v Otázkách Václava Moravce, jež má proběhnout následující den, naskočí: „Na MF je 1300 zaměstnanců, 1500 tiskáren a chtěli koupit dalších 200, tak si šetření nepředstavuji. Více zítra v OVM.“ Podle zdrojů Týdeníku ECHO z ministerstva financí se ve zmíněném skladu ukládají tiskárny pro celý resort, tedy třeba i pro desítky tisíc zaměstnanců finančních úřadů. Supernáměstek vykonal jen mechanickou návštěvu, takže před psaním tweetu nezaregistroval, že řada tiskáren byla starých a vyřazených, některé se využívaly na náhradní díly. Nových funkčních bylo kolem deseti.

Čtyři dny nato míří Wagenknecht do skladu znovu. „Tak jsem se byl podívat ve skladu MF na nevyužité tiskárny a šup, našel jsem 100 nepoužitých notebooků,“ tweetuje a připojuje obrázek hromady krabic s jedním exemplářem otevřeného notebooku. Od té doby žádné nové zprávy ze skladu nepřicházejí. Notebooky totiž leží ve skladu proto, že Lukáš Wagenknecht, který si pod sebe po nástupu stáhl pravomoc rozhodovat o každé faktuře nad 50 tisíc korun (nad 500 tisíc rozhoduje přímo Andrej Babiš), za ně nezaplatil účet. Takže jim nemohla být přidělena inventární čísla a nemohly být rozděleny mezi zaměstnance.

Kdy udá Šéfa?

Zbrklost, chaotičnost a chování neřízené střely, které příběh s notebooky ilustruje, je podle Wagenknechtových bývalých kolegů i lidí z ministerstva financí jeho charakteristickou vlastností. Vážnější projev téhož přichází, když pověří právní odbor, aby kvůli zakázce na Státní pokladnu podal trestní oznámení, které míří na exministra financí Kalouska, exnáměstka za ODS Zdeňka Zajíčka a stávajícího náměstka pro rozpočet Jana Gregora. Ministr Babiš se o tom dozvídá až ve chvíli, když už trestní oznámení leží na stole vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové. „Podle názoru našich právníků vznikla povinnost udělat to trestní oznámení. Určitě to není problém proti panu Gregorovi. Tu kauzu detailně neznám. Vím, že tam bylo nějaké výběrové řízení ne úplně podle pravidel. Byla tam porušena rozpočtová pravidla. Ale to je věc policie, co bude s tím řešit. Myslím si, že to bylo za pana náměstka Zajíčka,“ vysvětloval pro deník ECHO24.cz zaskočený ministr. V trestním oznámení je přitom přímo popsáno, že za žalované skutky zodpovídají Kalousek, Zajíček i Gregor. Právě on je důležitým náměstkem pro rozpočet, kterého si chce Andrej Babiš v úřadě jako zkušeného odborníka nechat.

Je samozřejmě občanskou povinností podat trestní oznámení, pokud vidím trestný čin. Zmíněnou zakázku ale prověřoval Nejvyšší kontrolní úřad, z jehož podkladů trestní oznámení vychází. A ten má povinnost obrátit se v případě podezření na policii přímo v zákoně. Neudělal to. Stejně jako to neudělal Kontrolní výbor sněmovny, který zakázku dozoroval. Ve zprávě NKÚ skutečně popisuje porušení rozpočtových pravidel i zákona o veřejných zakázkách. Každé porušení zákona ale není trestný čin. Lukáš Wagenknecht zjevně kriminalitu vidí tam, kde ji jiní nevidí.

Svými extrémními výklady trochu připomíná radikálního olomouckého vrchního zástupce Ivo Ištvana. Ani u jednoho není pochybnost, že jsou vedeni dobrými úmysly. Zjevně jim ale chybí cit pro přiměřenost a rozlišování. Jsou to jakobíni ve službách státu. U Wagenknechta je přesnější říct, ve službách politických zájmů Andreje Babiše. Ministr financí si ale nemůže být jistý, jestli mu Wagenknecht dodá čísla, jak to chodilo v matrixu, nebo zda příště nepodá trestní oznámení přímo na něj.

8. srpna 2014