Poslanecká komise prošetřující úniky z živých spisů plánuje vyslechnout všechny pozvané do konce srpna. Do 12. září totiž musí předložit závěrečnou zprávu. Po mediálně nejznámějších aktérech kauzy – předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi a bývalém redaktorovi MF Dnes Markovi Přibilovi, vyslechla komise včera šéfy policejních útvarů nebo Babišova mediálního managera Františka Nachtigalla. Dále plánuje vyslechnout například redaktora Českého rozhlasu Janka Kroupu, policejního prezidenta Tomáše Tuhého, ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) a nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. K tomu však musí dát souhlas právě Pelikán, který tak zatím neučinil.

„Ministr spravedlnosti Pelikán nedal souhlas zbavení mlčenlivost vůči nejvyššímu státnímu zástupci a premiérovi, aby zprostili své podřízené mlčenlivosti. Očekávám, že by měl vyhovět, nevidím důvod pro politické hrátky a obstrukce. Chci doufat, že v tom nebyl nějaký záměr a že pan ministr žádosti vyhoví,“ řekl novinářům po jednání komise předseda Martin Plíšek (TOP 09).

Plíšek v této věci vyzývá jeho stranického kolegu a zároveň místopředsedu komise Radka Vondráčka. „Ze své pozice nemohu nakazovat ministru spravedlnosti, co má dělat. Myslím, že je to otázka administrativní či časová. Nemohu mu zasahovat do jeho kompetencí,“ řekl novinářům po jednání Vondráček.

Plíšek však argumentuje tím, že Robert Pelikán má žádost o zbavení mlčenlivosti na stole již týden a v pondělí měl dokonce schůzku s ministrem financí a řešili rozpočet. Čas na podpis tedy podle něj měl.

Komisi nezajímá jen Babiš

Ačkoliv prvotním motivem k sestavení komise byly zveřejněné nahrávky mezi Andrejem Babišem a bývalým redaktorem MF Dnes Markem Přibilem, celkový zájem poslanců je širší. Poslanci se konkrétně zajímají o kauzy Vidkun, Beretta, odposlechy Babiš a Přibil, dotační kauzu na ministerstvu školství, OKD i o kauzu Jany Nagyové a bývalého premiéra Petra Nečase.

Šéfy Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína, ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku i ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu Michala Mazánka si poslanci pozvali proto, aby jim objasnili, jak jsou živé spisy zabezpečeny a jak je možné, že k únikům pravidelně a dlouhodobě dochází.

„Řekli nám informace, jak jsou jednotlivé věci šetřeny. Jde o citlivé věci. Řešila se i příslušnost GIBS a kompetence státního zastupitelství, které může kompetence GIBS v některých případech odejmout. Vyžádali jsme si, aby nám poslali množství šetřených spisů z hlediska neoprávněného nakládání se spisy,“ řekl na tiskové konferenci Plíšek.

Křivé svědectví?

K výslechu byl také pozván ředitel strategického vývoje Mafry a Babišův manager František Nachtigall, který novinářům před jednáním řekl, že neví, proč si ho poslanci pozvali, a že nikoho, ani Marka Přibila k jeho jednání neinicioval. Vyjádření pana Přibila a Nachtigalla se lišila, řekl poté Plíšek s tím, že někteří členové si tak žádají právní analýzu na to, co znamená nepravdivá výpověď či křivé svědectví před poslaneckou komisí. Co přesně Marek Přibil či František Nachtigall před komisí říkali, však předseda specifikovat nechtěl. 

„Nemyslím si, že by někdo křivě svědčil. Analýza je v obecné rovině. Když někdo chce, tak si vždy něco nepravdivého najde. Jestliže se výpovědi v něčem liší, tak to ještě neznamená, že někdo křivě svědčil,“ řekl krátce Radek Vondráček (ANO).

Komise také řešila, zda znovu pozvat Andreje Babiše, který podle Martina Plíška minule odmítl na řadu otázek odpovídat také z toho důvodu, že ve věci odposlechů svých rozhovorů s Přibilem podal trestní oznámení. Policie ale toto oznámení odložila. Nezjistily se skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že byla naplněna skutková podstata některého z trestných činů.

Nespokojenost s výsledky policejního šetření novinářům sdělil i Radek Vondráček. „Jestliže někdo nahraje osobu, pak nahrávku upraví a zveřejní ji s jasným úmyslem poškodit, tak že tím nenaplní skutkovou podstatu? Jestli toto není věc postižitelná trestním zákoníkem, tak začínám být zoufalý z života v této zemi,“ řekl poslanec za ANO a místopředseda sněmovny Vondráček. Policie podle něj měla řešit, kdo za nahrávkou stojí.

Práce komise podle něj nesměřuje k tomu, aby byl někdo odsouzen za to, že vynesl informace ze spisu. „Podezření je spousta, ale že by se zjistilo, kdo to udělal, tak to se nám zatím nepodařilo prokázat. Situace je dlouhodobá a úniky jsou pravidelné, tato komise tu měla být již před dvaceti lety.“ Komise podle něj směřuje k nějakému doporučení na vytvoření útvaru speciálního vyšetřujícího státního zástupce, který by tyto úniky řešil. 

Před komisi má jít Brunclík, Tuhý, Kroupa

Na příští úterý si poslanci plánují pozvat například novináře Českého rozhlasu Janka Kroupu, policejního prezidenta Tomáše Tuhého či ministra vnitra. Pozván je i někdejší první náměstek šéfa GIBS Dušan Brunclík.

Brunclíka chce komise předvolat kvůli tomu, že se jeho výslech stal předmětem zveřejněných nahrávek rozhovorů mezi bývalým ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) a novinářem Markem Přibilem, uvedl Plíšek. "A my si budeme chtít skutečně vyjasnit, kdy a za jakých okolností, vůči které kauze byl pan Brunclík vyslýchán, protože tady se nám také velmi liší informace od jednotlivých hostů a jednotlivých svědků," popsal.

K důvodu, proč komise zve novináře Kroupu, Plíšek uvedl, že i ve veřejných zdrojích Přibil odkazoval na Kroupovu roli z hlediska získávání a zveřejňování některých informací. "Takže to byl také důvod, proč se dnes členové komise shodli, že pozveme pana redaktora Kroupu, protože pan Přibil - a zase odkazuji na veřejné zdroje - hovořil o jeho roli nebo jeho komunikaci poté, co byly zveřejněny nahrávky Přibil - Babiš," dodal Plíšek.