Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman bude mít další práci s dohledem nad stylem, jakým vyšetřovalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci vedené Ivo Ištvanem. Už minulý týden začal Zeman z vlastní aktivity prověřovat, jak se olomoučtí žalobci chovali v případu vyšetřování ‚brutálního úniku informací‘, jehož se měl podle expolicisty Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiřího Komárka dopustit policejní prezident Tomáš Tuhý.

Zeman začal jednat hned v pondělí 26. září poté, co si přečetl rozhovor Tuhého v deníku Právo. V něm policejní prezident tvrdí, že celá kauza s SMS zprávami a SIM kartami v telefonech, z nichž měl být před zásahem varován syn jednoho z podezřelých v kauze úniku informací z vyšetřování IT zakázek ve společnosti SW Tesco, je na něj vykonstruovaná.

Den nato se na nejvyššího žalobce obrátil s oznámením o manipulacích, únicích informací a mučení bývalý šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů v Olomouci Tomáš Uličný. Ten byl loni, spolu s dalšími včetně sociálnědemokratického hejtmana Jiřího Rozbořila, zadržen Šlachtovými a Ištvanovými lidmi v případu známém jako Vidkun.

Jako hlavní vyšetřovatel ho vedl právě šéf ostravské pobočky ÚOOZ Jiří Komárek, který se teď mocně angažuje v útoku na policejní reorganizaci. Parlamentní vyšetřovací komise už zásadně zpochybnila jeho důvěryhodnost, když vydala jednomyslné prohlášení, že příběhy, které Komárek šíří v médiích (především v Babišových Lidových novinách, kde s ním minulý týden vyšel dvoustránkový rozhovor), se nezakládají na žádných důkazech.

Tomáš Uličný nikdy nebyl obviněn. Kvůli zásahu ale přišel o místo v čele olomoucké GIBS. Zemanovi teď v obsáhlém podání sepisuje důkazy o tom, jak měli Šlachtovi a Ištvanovi lidé brát drby jako důkazy, které si přitom mohli sami vyvrátit z policejních dokumentů, do nichž měli přístup. Upozorňuje na úniky z vyšetřování do médií. Nejvážnější je ovšem stížnost na brutální vyšetřovací metody vůči němu a jeho rodině. Uličný své podání zaslal na vědomí i poslancům z výboru pro obranu a bezpečnost a vyšetřovací komise.

Mučení spánkovou deprivací

Uličný žádá Zemana, aby prověřil chování Jiřího Komárka, Roberta Šlachty i olomouckých žalobců. „I když jsem byl ÚOOZ a VSZ vystaven metodě spánkové deprivace v podobě 45 hodin nepřetržitého vyslýchání a prohlídek v době od zadržení v 8.05 hod. dne 13.10. do propuštění v 5.00 hod. dne 15.10., i když moje rodina, manželka a dvě nezletilé děti, byla vyhnána z bytu od 17.00 hod. dne 13.10. do 14.30 hod. dne 14.10. a i když jsem již dříve než nyní mohl podat toto oznámení, dosud jsem k některým okolnostem akce Vidkun ze služebních a osobních důvodů mlčel, abych nebyl ÚOOZ a VSZ nařčen z úniku informací a ovlivňování řádného průběhu trestního řízení u spisů, o nichž jsem na výzvu vypovídal ÚOOZ a VSZ, a to včetně spisu týkajícího se společnosti Tesco SW,“ píše Uličný na Nejvyšší státní zastupitelství.

Načasování ukazuje, že se zřejmě osmělil poté, co se ve veřejném prostoru začaly objevovat vážné pochybnosti o vyšetřovacích metodách Šlachtova útvaru i Ištvanova státního zastupitelství. Momentálně se prověřují hned na třech frontách. Vyšetřovací komise pro reorganizaci policie si chce Šlachtu, Komárka, Ištvana i jeho zástupce Komára znovu pozvat. Předseda Pavel Blažek nabyl z vývoje událostí podezření, že nevypovídali pravdu.

Nejvážnější podezření, které Uličný v třináctistránkové stížnosti popisuje, je zmíněná spánková deprivace. Ta je běžně považována za mučení. Kritizováni za ni byli Američané, když ji využívali ve věznici Guantánamo, kde internovali podezřelé islámské teroristy.

Spánková deprivace těžce snižuje schopnost koncentrace, pozornosti, schopnosti vnímat realitu. V těžkém stadiu může vést až k halucinacím a paranoickým stavům. Brutální režimy ji jako účinný způsob mučení používají velmi často, protože ji považují za nesmírně efektivní.

„Zadržen jsem byl v 08 hod. dne 13.10. a výslech započal v 08.30 hod. dne 14.10.,“ píše Zemanovi Uličný. Více než dvacet čtyři hodin tedy strávil na cele předběžného zadržení, aniž by ho kdokoliv vyslýchal. Ve stresu a nejistotě. „Výslech byl přerušen v 13.05 hod. a náhle bylo nařízeno provedení domovní prohlídky. Po jejím skončení – 39,5 hodiny od zadržení – výslech pokračoval od 23.30 hod. do 04.45 hod. a propuštěn ze zadržení jsem byl v 05 hod. dne 15.10. 2015. Týmy ÚOOZ se střídaly, vyslýchali mě různí příslušníci a nikoliv pouze ti, kteří jsou na protokolu podepsáni,“ píše Uličný.

„Na počátku výslechu není zaprotokolováno, zda jsem vůbec výslechu zdravotně schopen. Později už se ÚOOZ, patrně vzhledem k mému zjevnému vyčerpání, chtěl krýt a při přerušení výslechu je v protokole uvedeno, že se cítím v pořádku, nejsem unaven a chci být přítomen u domovní prohlídky, resp. po zahájení pokračování výslechu je zapsáno, že se necítím být unaven, cítím se zdráv, jsem schopen pokračovat a chci pokračovat ve výslechu. Stejné formulace jsou uvedeny v čase 01.30 hod. dne 15.10.2015.“

Advokát Tomáš Sokol, který má zkušenosti z vážných trestních kauz, upozorňuje, že pokud se v jakémkoliv případu prokáže, že policisté a žalobci nevzali v úvahu psychický a zdravotní stav vyšetřovaného, může soud odmítnout vzít informace z výslechu jako důkaz.

„Rozhodnutí, v jakém psychickém a fyzickém stavu jsem vypovídal a podepsal protokol, ponechám na odbornících, jejichž názor by měl být pro orgány činné v trestním řízení relevantní při rozhodování, zda se jednalo o standardní a legální postup ÚOOZ a VSZ, anebo zda bude prověřeno podezření ze spáchání trestného činu mučení a jiné nelidské a kruté zacházení,“ píše Zemanovi Uličný.

Protiprávní nejistota

Na otázku, proč se tak dlouhému výslechu nebránil a neřekl, že už ho není psychicky schopen, Uličný odpovídá s tím, že mu protiprávně vůbec nebylo jasně sděleno, jestli bude obviněn. „V rámci zadržení mi bylo ze strany ÚOOZ sděleno, že státní zástupce VSZ vydal k mému zadržení souhlas zejména proto, že ve věci jsou dány vazební důvody. O více než 24 hodin později jsem byl náhle poučen jako podezřelý, avšak oddíl uvedený ve spodní části prvního listu protokolu výslechu, v němž se uvádí, kdy byl podezřelému doručen záznam o sdělení podezření ze zločinu nebo přečinu, nebyl vyplněn. Vzhledem k tomu, že tento výslech byl z rozhodnutí odpovědných osob z VSZ a ÚOOZ započat více než 24 hodin po mém zadržení dle ust. § 76 odst. 1 trestního řádu, kdy jsem byl fyzicky i psychicky vyčerpán, považuji tento postup za druh psychického nátlaku. Neměl jsem již sílu se bránit a požadovat, aby mi bylo tedy sděleno podezření, abych věděl, z jaké trestné činnosti jsem vlastně podezříván, anebo abych požadoval provedení svého legálního výslechu jako osoby zadržené, podezřelé dle ust. § 76 odst. 3 trestního řádu.“

Uličný nevyužil svého práva mít u zadržení i domovní prohlídky advokáta. Byl přesvědčen, že je schopen hájit se sám.

Nevysvětlené vykázání dětí z bytu

Advokáta měla u domovní prohlídky jeho žena. Přesto nedokázala zabránit tomu, aby byla i s dvěma dětmi protiprávně na několik dní vykázána z bytu. Stěžovala si na to přímo u Šlachty i Ištvana. Marně. Paní Uličná si přitom stěžovala u obou výše jmenovaných bezprostředně po domovní prohlídce.

„V úterý 13. 10. 2015 v době po 13.45 hod jsem přiváděla domů ze školy svoji dceru, žákyni 4. třídy základní školy. Před vstupními dveřmi do našeho bytu stáli dva muži v civilním oblečení. Jeden z nich se legitimoval služebním průkazem zřejmě Policie ČR a sdělil mi, že mají zákaz nás do bytu vpustit, protože v bytě bude prováděna domovní prohlídka. Policista dovolil, aby si dcera mohla v bytě nechat školní aktovku. Šly jsme do školy pro syna. Vyrozuměla jsem, že domovní prohlídka bude uskutečněna v krátké době, a proto jsem se s dětmi procházela po okolí. Když se nic nedělo, šla jsem koupit dětem jídlo a zdržovala se ve vzdálenosti od bytu tak, abych se do 30 minut mohla k prohlídce dostavit. Když se nadále nic nedělo, šla jsem s dětmi do své ordinace a čekala na zavolání. Kolem 17.00 hod. jsem se k bytu opět dostavila a požádala o možnost sbalit dětem školní potřeby na další den,“ cituje v podání Zemanovi Uličný svoji ženu.

„Toto nám bylo opět po telefonické konzultaci policistů s někým z jejich vedení, tzv. štábu, umožněno. Bylo mi dovoleno vzít dětem večeři a sbalit i deky na noc. Prakticky se situace vyvinula podle pokynů policistů tak, že v předsíni stálo jedno dítě s policistou, já ve dveřích mezi předsíní a dětským pokojem a policista s druhým dítětem byl v příslušné části dětského pokoje. Každé dítě muselo policistovi předat všechny své věci, které si chtělo odnést, a muselo strpět jejich kontrolu zrakem i pohmatem včetně protřepávání učebnic a sešitů. Zkontrolováno bylo i jídlo a deky. Nikoho z policistů včetně velících nezajímalo, kam s dětmi půjdu a jak se o ně postarám. Nikdo mi nebyl schopen nebo ochoten sdělit moje práva a povinnosti a také práva a povinnosti policie v tomto údajně právním státě,“ tvrdí doktorka Uličná.

„S dětmi jsem šla do své ordinace, kde si děti udělaly úkoly do školy. Provizorně jsem ustlala na malé sedačce a na zemi. Další den, 14. 10. 2015, jsem si uvědomila, že jsem dle termínu uvedeném v Příkazu k provedení domovní prohlídky de facto vykázána i s nezletilými dětmi z bytu v krajním případě až do dne 18. 10. 2015, aniž bych se nějak provinila, a rozhodla jsem se na zákonnost takového postupu dotázat na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci. Na moji žádost byl zavolán službu konající st. zástupce dr. Reiter, který mi však nedokázal situaci vysvětlit a rozhodl se přečíst si Příkaz k provedení domovní prohlídky, kde však zákaz vstupu pro mě a moje děti uveden není.“

Ištvan i Šlachta zametli stížnosti pod koberec

Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan nemůže tvrdit, že o vykázání rodiny s dětmi z bytu nevěděl. Byl totiž přímo u toho. „Do budovy VSZ po chvíli přišel dr. Ištvan a na můj dotaz, podle jakého právního předpisu jsem i s nezletilými dětmi vykázána z bytu, odešel s tím, že mi to zjistí. Po chvíli se vrátil s tím, že asi do 20 minut bude v bytě zahájena domovní prohlídka a poté již do bytu budu moci vstoupit. Na moji opakovanou otázku, podle jakého právního předpisu jsem z bytu s dětmi vykázána, mi sdělil, že to nebude komentovat, že je to věc policie a můžu si na její postup podat stížnost. Nabídl, že nechá mým dětem donést čaj, což jsem s díky odmítla.“

Paní Uličná si stěžovala hned další den. Dodnes tím ničeho nedosáhla. Ředitel Robert Šlachta stížnost zametl pod koberec. „Ředitel ÚOOZ plk. Mgr. R. Šlachta v přípise ze dne 9. 12. 2015 pod č.j. UOOZ-3231-8/ČJ-2015-KV očekávaně sdělil, že pracovníci vnitřní kontroly ÚOOZ neshledali v postupu policistů ÚOOZ pochybení, a pokud jde o námitku procesního pochybení při provádění domovní prohlídky, odkázal na dozor prováděný státním zástupcem nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení.“

Ištvanovi žalobci to ignorovali. „VSZ obdrželo stížnost dne 16. 10. 2015, ale podezřením z nezákonného provedení části domovní prohlídky se nikdy nikdo z VSZ nezabýval, stejně jako porušením práv mé rodiny, i když dle textu Příkazu k provedení domovní prohlídky má tato následovat bezprostředně po doručení předmětného příkazu, podobně VSZ ignorovalo sdělení o časové délce mé součinnosti,“ píše Uličný Pavlu Zemanovi.

Je to stížnost inspektora, kterého Šlachta s Ištvanem považují za podezřelého. Na všechna tato tvrzení má ale důkazy přímo z ÚOOZ a olomouckého Vrchního státního zastupitelství.

V podání jsou i zcela konkrétní podezření z manipulací a úniků informací. Část týkající se postupů vůči němu osobně a jeho rodině je ale velmi důležitou sondou do chování „elitních“ policistů a žalobců, bojujících proti korupci, kteří jsou značnou částí médií, s Babišovými Lidovými novinami v čele, líčeni jako poslední spravedliví. Proto měli být odstaveni policejní reorganizací. Andrej Babiš na tom postavil svou předvolební kampaň.

Jejich křik proti reorganizaci ale paradoxně vynesl na veřejnost metody, jež při práci používali. Parlamentní vyšetřovací komisi čeká ještě hodně práce. A nejvyššího žalobce Pavla Zemana těžká rozhodnutí při prověřování, co všechno se u Ivo Ištvana na státním zastupitelství dělo. Ištvan odmítá detaily komentovat. „Když má nejvyšší státní zástupce jakékoliv podněty, je jeho právem a povinností je prověřit.“