Ceny obědů po zavedení elektronické evidence tržeb (EET) dál rostou. Zatímco před Vánoci si lidé za obědové menu připlatili v průměru o čtyři koruny víc, v lednu už oběd stojí bez mála o šest korun víc. Vyplývá to z průzkumu serveru Meníčka.cz. Podle ekonomky se zdražování dalo očekávat, restaurace testovaly, co poptávka unese.

Zatímco v říjnu minulého roku lidé v průměru zaplatili za oběd ve Středočeském kraji něco málo přes 86 korun, dnes za stejný oběd dají téměř stokorunu. Právě zde se totiž průměrná cena za polední menu zvýšila nejvíce, a to o 11,8 koruny. V průměru se v celé republice zvýšily ceny obědů před zavedením evidence o 5,8 koruny.

Podobný průzkum přitom server udělal už na konci prosince, tedy necelý měsíc po spuštění evidence. V té době byly polední nabídky v průměru vyšší o 4 koruny. „Z výstupů je evidentní, že ceny obědů mají rostoucí tendenci,“ uvedl pro server Echo24 Jakub Lukáš ze serveru Meníčka.cz.

Podle serveru MenuCesko.cz, který srovnává cenu denních menu ve vybraných českých městech, se ale po novém roce situace mírně zlepšila alespoň na území Prahy. V prosinci se průměrná cena menu v Praze oproti předchozím měsícům, kdy evidence ještě nefungovala, zvýšila v průměru o přibližně 3,8 koruny. V lednu ale některé restaurace opět mírně zlevnily, průměrná cenu za menu je tak oproti prosinci asi o 1,5 koruny nižší.

Evidence i dražší potraviny

O tom, že budou muset některé restaurace kvůli evidenci zdražit, se hovořilo už před jejím spuštěním. Podnikatelé v pohostinství jsou totiž od 1. prosince povinni odesílat každou tržbu finanční správě, a je proto nezbytné kvůli tomu koupit potřebné vybavení. Podle hlavní ekonomky České bankovní asociace Evy Zamrazilové se ale do cen promítly i jiné faktory.

„I bez EET by díky růstu minimální mzdy, skoku v cenách potravin a permanentnímu zdražování alkoholu restaurace zdražit musely,“ uvedla pro server Echo24 Zamrazilová. Podle ní ale podnikatelé v oboru věděli, že zdražovat budou všichni, a proto EET použili jako určité alibi. „Zřejmě by to ale bylo méně než 5 procent a bylo by to spíše postupnější zdražování, kdy by jednotlivé restaurace testovaly, co poptávka unese,“ dodal.

Právě skok v cenách potravin byl dle Zamrazilové výrazný. „Až do konce října trvalo období relativně levných potravin, které by za normálních podmínek zdražování v restauracích také mělo brzdit. V listopadu a pak hlavně v prosinci ale přišel skok v cenách potravin, který zdražování v restauracích do jisté míry opravňuje,“ vysvětlila Zamrazilová.

Zavřené hospody

Některé podniky se přitom rozhodly místo zdražování rovnou zavřít. I když ministr financí a autor zákona o evidenci tržeb Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že zavřelo jen něco málo přes sto hospod a naopak na tři sta dalších vzniklo, informace například od pivovarů vypadají jinak. Minulý týden průzkum mezi výrobci piva ukázal, že zavřené podniky je možné počítat na čtyři stovky.

Necelou stovku zavřených restaurací eviduje v souvislosti se zavedením EET například pivovar Staropramen. Podle Heinekenu, který pod sebou sdružuje značky Krušovice, Starobrno či Zlatopramen, ukončilo činnost přesně sto hospod. Nejvíce zavřených provozoven hlásí pivovar Svijany, celkem 150. Výpadek hlásí ovšem i pivovar Bernard, v jeho případě šlo o sedmdesát podniků. Zavřené hospody eviduje i pivovar Zubr. Ten registruje zhruba 25 provozoven, které ukončily od prosince 2016 svoji činnost.

Je přitom pravděpodobné, že celkový počet zavřených hospod ještě naroste. V průzkumu totiž prozatím není zohledněn například největší český pivovar Plzeňský Prazdroj nebo jeho další konkurenti.