S příchodem jara přichází také sezóna trhů. Některým stánkařům ale letos přibyla nová povinnost, a to evidovat každou přijatou tržbu. Zatímco v některých koutech republiky se řada stánkařů rozhodla činnost raději ukončit, situace na pražských tržištích ještě není tak dramatická. Stánkaři ale mají EET plné zuby. Nejčastěji si přitom stěžují na to, že je kasy zdržují a odvádějí pozornost od zákazníků. Místo toho, aby se jim věnovali, musí stánkaři účtovat každou drobnost. Výsledkem je, že někteří od stánku odejdou, aniž by si něco koupili, někteří dokonce utečou bez placení.

„Nic neprodám. Jenom mačkám, ťukám, počítám, abych se nespletla. Prostě hrůza. Já potřebuju prodávat, a ne se tady piplat s nějakým přístrojem,“ uvedla pro server Echo24 trhovkyně z pražského Andělu, která prodává výrobky z čokolády. „Zdržuje to. Pokud lidi chodí jednotlivě, je to v pohodě. Ale když se mi tady sejdou tři lidi, tak musím čekat, než to vyjede. Často se stává, že si lidé nákup rozmyslí nebo chtějí ještě něco přikoupit. A já to pak musím v kase rušit,“ doplňuje ji další prodejce Václav Král, který roky prodává vykrajovátka a formičky.

Od začátku března totiž musí někteří stánkaři evidovat přijaté tržby. Povinnost se ale netýká všech trhovců, ale jen těch, kteří své zboží přeprodávají. Například farmáři, kteří nabízejí své vlastní výrobky, budou muset evidovat až v příštím roce. Pokud ale někdo například kupuje od pěstitele česnek, a ten poté prodává na trzích, evidovat musí už od letošního března.

Systém vymyslel někdo, kdo u stánku v životě nestál

Trhovci si nejčastěji stěžují na to, že je obsluha pokladny zdržuje od zákazníků. „Mně nejde o placení daní. Mně jde o to, že mi utíkají lidi,“ pokračuje ve své kritice Král. Ten jezdí prodávat na trhy na Andělu přes šest let a zavádění EET pro trhovce považuje za nesmysl. „Prostě to se může dělat v obchodě, kde se prodávají svetry. Svetr za 500 korun. Vyťuká to a půl hodiny má klid. A když tady za deset minut obsloužím třeba 15 lidí… To je něco šíleného,“ popisuje prodejce.

Vedle toho, že zákazníci jdou raději k jinému stánku, když je člověk nestihne rychle obsloužit, EET navíc dává prostor ke krádežím. „Největší problém je, že když se třeba otočím ke kase, lidé mi tu kradou. To mi věřte, to se opravdu děje,“ pokračuje stánkař, podle kterého je takový systém pro stánkaře zcela nevhodný. „To vymyslel blbec, který nestál u stánku,“ dodává Král. Ten dokonce zvažuje, že na trhy kvůli EET přestane jezdit.

Podobně shrnul problémy trhovců také Jiří Sedláček z Asociace farmářských tržišť. „Nestihneme odbavit zákazníka, budou se tvořit enormní fronty, celý systém nás znovu zatíží časově i finančně, EET je nonsens. To jsou nejčastější stížnosti od farmářů,“ uvedl Sedláček.

Pomůže půjčovna pokladen?

Situace v Praze ale ještě není tak špatná. Například vyhlášený Zelný trh v Brně podle informací deníku Blesk kvůli EET krachuje, Deník zase informoval o prázdných stáncích například ve Znojmě, České lípě nebo v Domažlicích. Podle Tomáš Hrazděry, který má na starosti farmářské trhy na pražském Kubánském náměstí, se spíše trhovci obměnili. „Někteří přestali prodávat z důvodu EET. Někteří měli problémy v rodině. Farmářské trhy jsou pro ně náročné, musí za sebe zajistit zaměstnance, aby mohli jet,“ uvedl pro server Echo24.

Na trh na Tylově náměstí se například nepřihlásilo přibližně 80 procent trhovců, kteří tam prodávali v loňském roce. Přišli ale jiní. „Trh máme stále stejně velký, vyřešili jsme to. Změnila se ale skladba produktů,“ popsala pro Deník Jiřina Štěpánková, manažerka trhu.

To, že EET pro trhy v Praze nepředstavovalo žádný velký úbytek, tvrdí i Karel Czaban. Ten pořádá farmářské trhy na Spořilově, Černém mostě nebo Rajské zahradě. „Já nejsem žádný velký zastánce EET. Většina toho, co vyšla v tisku, jsou podle mě nesmysly. Ze všech prodejců, které znám, skončil jeden řezník, protože šel do důchodu. Jinak všichni ostatní, kdo měl mít EET, si ho pořídili. U nás se nezměnilo vůbec nic,“ uvedl pro deník Echo24 Czaban.

Problém sezónních trhovců, kterým se nechce investovat do drahé pokladny, navrhuje Hrazděra vyřešit jakousi půjčovnou. „Chceme trhovcům nabídnout možnost půjčit si pokladnu,“ uvedl Hrazděra. „Teď pracujeme na technologii, aby tam byl wi-fi signál a v řádech týdnů je oslovíme,“ dodal. Půjčovné by se pohybovalo okolo 40 korun za den a využít by to tak mohli ti, kteří prodávají skutečně jen příležitostně. S podobným návrhem půjčovat sezónním stánkařům pokladní zařízení plánuje přijít také společnost O2.