Zákon o kybernetické bezpečnosti se bude vztahovat zřejmě i na správce a provozovatele informačních systémů v energetice nebo v dopravě. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), který označil kyberbezpečnost za jednu z priorit kabinetu v posledním roce, budou především hlásit případné bezpečnostní incidenty. Novelu zákona ve středu schválila Sněmovna. Předlohou, kterou nyní posoudí senátoři, navíc vznikne samostatný úřad pro kybernetickou bezpečnost. V současnosti tato oblast spadá pod Národní bezpečnostní úřad.

Sobotka po hlasování novinářům řekl, že taková shoda ve Sněmovně panuje málokdy, což ukazuje, že i zákonodárci považují bezpečnost v digitálním prostředí za důležitou.

Předloha ve vládním znění přejímá evropskou směrnici. Počítá s tím, že nově zahrnuté skupiny subjektů budou muset přijmout odpovídající kroky, aby zabránily možným bezpečnostním rizikům. Případné kybernetické incidenty budou povinně oznamovat bezpečnostnímu úřadu. Týkat se to bude podle novely rovněž klíčových poskytovatelů digitálních služeb, například platforem pro elektronické obchodování a vyhledávače. Poslanec ODS Martin Novotný navíc do předlohy prosadil úpravu o zabezpečení vzdálených úložišť. Směrnici Česko podle Sobotky přejímá v několikaměsíčním předstihu a jako jedna z prvních zemí EU.

Nový Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, jenž bude sídlit v Brně, se do novely dostal pozměňovacím návrhem bezpečnostního výboru. Bude jej zakládat vládní zmocněnec pro tuto oblast Dušan Navrátil, který skončil v čele Národního bezpečnostního úřadu. V něm ho vystřídal někdejší ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang.

Sobotka uvedl, že pokud zákon projde lehce i Senátem, nový úřad by mohl vzniknout ještě během léta, nejpozději na podzim.

Evropská směrnice má zajistit v unii společnou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů, které představují jeden ze základních prvků fungování vnitřního trhu Evropské unie.